Vodopád ve Svojkově

Svojkovský vodopád se nachází na bezejmenném potůčku v Dlouhé rokli jižně od silnice 268 mezi Svojkovem a Zákupy, nedaleko od křižovatky se silnicí do obce Svitava.

Všem, kteří se snad nechali inspirovat k výletu do Svojkova na prohlídku místního hradu nebo k výšlapu do Modlivého dolu a okolí, se musím dodatečně omluvit. Opomněl jsem totiž další místní dominantu, nepříliš známý a mimo značené cesty ležící vodopád. I já na něj narazil takřka náhodou. Při první návštěvě jsem totiž opomněl koupit místní turistické známky a tak jsem hledal důvod k opakované návštěvě…

Popis cesty vypadá vcelku jednoduše, nicméně člověk nemá nic podcenit. Od silnice je vidět malý rybníček, kolem něho vede cesta, která vede z kopce k louce. Z auta ovšem na rybníček vidět není, a i kdyby, není tu kde zastavit. Po chvíli zběsilého ježdění sem tam jsem se nakonec vrátil ke kostelíku sv. Václava před obecním úřadem, kde je i krámek, kde prodávají již zmíněné TZ. Odtud po silnici pěšky směrem k okraji obce, chvíli po zelené, která uhýbá vpravo, a před křižovatkou na Svitavu je onen rybníček. V zahradě, na soukromém pozemku, utopený ve svahu. Potůček vytéká z něho, směrem z počátku pozvolného kopce (teče až do rybníku Ptáčník v Malém Boru).

Asi tu příliš lidí nechodí, cesta mezi stromy nic moc. Vyplašil jsem v porostu bažanta (na jeho vyfocení jsem byl příliš pomalý), potůček sílí, klikatí se a ztrácí se mezi stromy. Najednou cesta uhýbá vpravo, kde jsou vidět domky, vlevo a vpředu rozlehlá louka a v ní nezřetelná pěšina směrem ke stromům vlevo. Ovšem hukot napovídá, že opravdu tudy.

Jak je cesta přes louku nejistá, tak je pěšina ve svahu Dlouhé rokle upravená – schody, vyšlapané serpentiny (plné bahna) a vlevo skály, přes které padá voda. Je čas dát slovo odborníkům: vodopád má pozoruhodnou morfologii, překonává 3 převisy, přičemž každý nižší je trochu vysunutý ven, takže vodopád jako celek není převislý. Nad vodopádem jsou pozůstatky jakéhosi zdiva – snad hráze nebo spíše můstku. Kvádry z něj jsou spolu s dalšími balvany napadané pod vodopádem, téměř zasypaly spodní převis a zároveň snižují výšku vodopádu.

Poslední část textu již není pravda, někdo tu zapracoval a kameny jsou přemístěny mimo dopad, stranou pod skálu. Co je ovšem velmi zvláštní, potůček nepokračuje od vodopádu přímo. Po dopadu na hromadu hlíny totiž zdánlivě mizí a vytéká až o několik metrů vlevo dál, za onou hromadou kamení – protéká totiž skrytě pod hranou nejnižšího převisu. Některé prameny tvrdí, že snad padající voda v měkkém pískovci vymlela hluboký hrnec, který však kvůli nánosům není vidět. Naštěstí to tu není tak hrozné s odpadky, jak některé weby ukazují.

Asi jsem měl štěstí, prý v sušším období roku voda jen stéká po kaskádách. Docela lituji, že podnikám tyhle spanilé jízdy sám – není koho k vodopádu postavit, takže příliš nevyniknou jeho skutečné rozměry – začátek Dlouhé rokle je vymletý do cca 8m šířky a cca 5m hloubky.

A kačeři – ač jsem v téhle oblasti zcela nepolíben, místní kešku jsem na první pohled dokázal najít i já…