Skalní hrad Svojkov

Zřícenina skalního hradu Svojkov se nachází na severním okraji obce Svojkov v zámeckém parku.

Romantická zřícenina v okrese Česká Lípa u silnice mezi Zákupy a Novým Borem (kousek od Sloupu) je tak trochu zapomenutá a mimo zájem, není zmiňována ani v mnoha hradních encyklopediích. Nejspíš ji vezmete na vědomí tehdy, když kousek od ní zaparkujete, nebo vystoupíte z autobusu, abyste se vydali k Modlivému dolu, který je odtud nedaleko – pokud si přes vzrostlý les vůbec všimnete.

Současná podoba místa bohužel nemá mnoho společného s historií a středověkou realitou – v době, kdy tu existoval dávno zbořený zámek, staly se pozůstatky hradu vděčným objektem romantiků a takřka vše původní a autentické zmizelo při úpravách v nenávratnu. Jak uvádí kniha Hrady okresu Česká Lípa (František Gabriel, Jaroslav Panáček), došlo tehdy ke změnám nejen samotné zříceniny, ale i okolního terénu. Rekonstruovat tak původní podobu a účel není jednoduché, neboť předpokládaný vzhled je poněkud atypický – jádro hradu je vcelku malé a osamocené. Nové výzkumy ukazují, že by ale mohlo jít vlastně jen o centrální stavbu rozlehlého areálu, rozprostřeného na úbočích i úpatích kupy, z něhož po úpravách zámeckého parku nic nezbylo.

Kompilát různých zdrojů o historii místa:

První zmínka o hradu se v písemných pramenech objevuje v přídomku Jaroslava ze Svojkova v roce 1355, roku 1370 se uvádí jako hradní pán Ješek ze Svojkova, zřejmě man Berků v Dubé, o rok později pak Vnouček (1371-1381). Jejich potomci se po Svojkovu dále psali, ale nic tu nevlastnili, protože asi od roku 1381 se stali vlastníky hradu páni z Chlumu, drobný šlechtický rod původem na hradě Chlum u Mladé Boleslavi. Prvním byl Henzlín z Chlumu / Svojkova, v jehož erbu byl červený lev na štítě shora modrém, zdola bílém. V roce 1402 synové Henzlína Petr a Vilém vyplatili svého bratra Jana, zvaného Kepka, z rodné tvrze. Jan vstoupil do vojenské služby budoucího císaře Zikmunda a později se stal nejznámější osobností svého rodu. V roce 1414 byl vyzván, aby spolu s Václavem z Dubé doprovázel Mistra Jana Husa na koncil do Kostnice. Jan z Chlumu se stal Husovým oddaným přítelem a stoupencem jeho učení. Prohlásil prý tehdy před celým koncilem, že by si troufal ubránit svého Mistra celý jeden rok na svém hradě proti vojsku všech přítomných nepřátel. Po návratu z koncilu mu nějaký čas patřil blízký hrad Pihel. Hrad Svojkov patřil dále jeho otci a bratrům, potomci zde pak sídlili snad dalších 30 let. Po roce 1434 hrad ve Svojkově vlastnili Kateřina Vysoká z Prahy, Jan z Jesenice, Albetr a Vilém, na čas i král, dále Věnek z Chlumu do roku 1457.

Během husitských válek v roce 1444 –1445 se hradu zřejmě zmocnil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna a roku 1445 byl snad dobyt a vypálen vojsky lužického Šestiměstí (stejně jako nedaleký Sloup). Po opravě v letech 1448 –1450 byl hrádek opět obýván, vystřídalo se zde v držení několik drobných šlechtických rodů – po roce 1450 patřil rytířům z Kalčic, kteří se poté psali jako Kapounové ze Svojkova. Ještě roku 1524 se Fridrich (Bedřich) z Elsnic připomíná jak pán na Svojkově, nedlouho poté však Elsnicové hrad opustili a ponechali osudu. V roce 1548 hrad koupil nepříliš bohatý lužický šlechtic Jindřich Rodewitz z Friedersdorfu, který hrad vlastnil do roku 1578 a byl dobrým hospodářem. Jeho syn Bedřich majetek zadlužil, hrad chátral a po požáru v roce 1590 nechal Bedřich strhnout zbytky dřevěné části hradu a celé panství prodal Barboře z Vartenberka, provdané za Lobkovice.

Po zániku hradu byla údajně ve vsi postavena nová tvrz, přeměněná později na hostinec. Mezi dalšími majiteli se roku 1632 uvádí i Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti byl zadlužený statek 16. září 1647 prodán rytíři Adamu Františkovi z Knoblochů. Ten si někdy mezi lety 1647-1670 vystavěl pod hradním vrškem barokní zámek a zbytky hradu se od té doby začaly označovat jako Starý Svojkov. Roku 1750 koupil statek hrabě Josef Maxmilián Kinský a připojil jej k sousednímu sloupskému panství. Roku 1780 byl hrad romanticky upraven a skalní jádro zpřístupnilo vyhlídkové dřevěné schodiště a pavlače. Zbytky těchto romantických úprav se dochovaly až do poloviny 20. století, v současné době již však jejich stopy téměř nenajdete.

Po roce 1945 byly dřevěné úpravy zničeny a v zámku byl zřízen domov důchodců. Při rekonstrukci roku 1958 ale zámek zcela vyhořel a byl zbourán. Od té doby nebyl udržován ani park a zřícenina proto byla od jihu volně přístupná. Teprve v roce 2008 získala areál zámeckého parku obec Svojkov, která zahájila jeho postupnou obnovu.

Hrad byl postaven vysekáním místností do cca 17 metrů vysokého pískovcového sloupu, který stojí na 20 metrů vysokém kuželovitém zalesněném pahorku. Při stavbě hradu bylo využito skalní podloží a rovněž některé části hradu byly vytesány přímo do skály. Na temeni kupy dnes vyčnívají jen dvě pískovcové skály, které jsou navzájem spojené asi 8 m vysokou kamennou zdí s úzkým štěrbinovým oknem. Potřebný pískovec se získával z blízkých místních zdrojů. Mezi oběma skalami bylo pravděpodobně malé, zhruba obdélné hradní jádro, ohraničené na jižní a jihovýchodní straně další, dnes již zbořenou zdí. Z dochovaných zbytků není jasné, zda v něm bylo i malé nádvoří, nebo se jednalo jen o jedinou budovu. Do hradu se patrně vstupovalo bránou v těsném sousedství menší skály, do které je vytesaná malá místnost strážnice se třemi okénky.

Svislé stěny skály a dostavěné hradby hradní palác chránily před možným napadením. Výška hlavní skály umožnila výstavbu hradu ve třech patrech, přístupných původně jen z hradního jádra. Nejpečlivěji byla provedena hvězdicovitě klenutá místnost v prvním poschodí. Tato prostora tvořila výklenek větší hradní síně, od níž však byla ještě před zánikem hradu oddělena zdí s dochovaným pískovcovým portálem. Při romantických úpravách byla zpřístupněna částečně vytesanými schody a přeměněna na osmibokou místnost s kopulí. V její podlaze byla vyhloubena kruhová lednice a v zadní stěně byl proražen nový portál, kterým se vystupovalo na dřevěnou pavlač, přistavěnou k severovýchodní stěně skály. Odtud vedlo ve skále vytesané schodiště do druhého patra hradu, nad nímž vyčnívá ještě nevelký vrcholový skalní suk s vytesanou místností a malou vyhlídkovou plošinou. Po žebříku se kdysi dalo vystoupit i na samotný vrchol skály, kde byl údajně od roku 1762 umístěn kříž se zobrazením Panny Marie a Magdaleny. V současné době není vrchol skály normálně přístupný.

Stavba původně hojně využívala dřeva, byly tu nejrůznější pavlače a přístavby. Tři první podlaží sloužila především k uskladnění zbroje, oblečení a potravin, k obývání se používalo teprve další patro. Dnes nelze spolehlivě určit celkovou velikost areálu, protože veškerá opevnění, valy a příkopy zanikly při pozdějších úpravách parku.

Pro obranu neměl hrad velký význam. Svojkov ležel mimo hlavní obchodní a vojenské cesty, z nichž jedna vedla do Žitavy přes Jablonné a druhá přes Sloup. Přímo v objketu ani nebyla voda, nedaleko vyhloubená studna 36 m hluboká zásobovala vodou celý panský statek.

Hrad je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka České republiky.