Sloup svatého Jana Nepomuckého v Rokycanech

Nedaleko Mariánského sloupu na Masarykově náměstí v Rokycanech se nachází na Malém náměstí sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Plzeňském kraji se tomuto poměrně jednoduchému sloupu věnuje na stranách 496 až 503.

Oficiální anotace praví, že sloup pochází z roku 1709 a jeho význam vedle umělecké hodnoty spočívá v urbanistických vztazích k prostoru Malého náměstí, jemuž vytváří pohledový i hmotný střed.

Z nápisu na čelní straně vyplývá, že sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého dal roku 1709 postavit měšťan Jan Roman Antonín Vodňanský, kterému patřil dům čp.118/I na jižní straně náměstí, a jeho manželka Anna, rozená z Hirsenfeldu, a to již 20 let před kanonizací Jana Nepomuckého. Historické prameny již od roku 1893 uváděno, že závěr nápisu s datací (LETHA PANE 1709) je natolik poškozen, že je nečitelný…

Na levé straně je nápis o opravách ze dne 20. května 1758. Nejspíš souvisí s tím, že o rok dříve město postihl velký požár (pamětní kniha líčí, jak „plameny se nedaly zastavit ani na malém náměstí kolem sochy“).

Na protilehlé straně je signatura WK a zbytek nápisu je zcela nečitelný. Autor sloupu není znám.

Některé prameny uvádí, že další oprava proběhla již v roce 1768, kniha však zmiňuje až rok 1893, kdy se dokonce uvažovalo o výměně sochy. Děkan Eduard Raus apeloval na městskou radu a původní sochu uhájil. K žádné opravě však zřejmě nedošlo, roku 1900 psal tento děkan znovu městské radě, že nechal pražského sochaře Karla Vlačihu zpracovat rozpočet. Jednání se však táhla dva roky, a když nakonec 1902 byly práce zahájeny. Zkomplikovala je ale skutečnost, že neznámý pachatel sochu povalil v kůlně, kde byla uložena, a ta se rozbila. Roku 1903 proběhla kolaudace, která Vlačihovi přiznala i náklady na neplánované vícepráce.

Oprava roku 1936, zmiňovaná v mnohé literatuře, není podepřena žádnými archivními dokumenty. Roku 1968 byla ukradena mříž, jak již zmíněno.

V roce 1972 bylo zvažováno přemístění sochy. V té době náměstí neslo jméno Julia Fučíka a byly plánovány jeho úpravy – sloup měl být přestěhován před farní úřad nebo do parku v místě starého hřbitova. Krajské středisko památkové páče však žádost města zamítlo. V roce 1973 byl sloup opraven, o opravě však neexistují žádné podrobnější materiály kromě zprávy v městské kronice. Na sklonku roku 2000 byla zpracována žádost o restaurování, pracemi byl pověřen akademický sochař a restaurátor Mgr. Marcel Hron. Vrcholová socha však byla natolik poškozena (i působením okolních přerostlých tújí), že bylo rozhodnuto o umístění originálu v interiérech a jeho nahrazení kopií z vylehčeného materiálu (samotný sloup vykazoval natolik silné poškození, že by tíhu kamenné sochy dále neunesl). Originál sochy je umístěn ve zdejším Muzeu Dr. B. Horáka a hlavice sloupu je osazena laminátovou kopií (umělá pryskyřice). V roce 2002 osazena kopie ukradeného zábradlí.

Další opravy navázaly v roce 2007 – pokračoval v nich zmíněný Marcel Hron a akademický sochař a restaurátor Mgr. Jiří Fiala. Roku 2014 provedl pravidelnou údržbu kamenosochař a restaurátor Karel Granát (mimo jiné došlo k opravám předchozího osazení, vybudování nového základu a narovnání silně nakloněného sloupu).

Další podrobnosti lze nalézt v Památkovém katalogu ->

Uprostřed trávníku na čtvercové kamenem vydlážděné plošině ohrazené litinovým zábradlím se vstupem na čelní straně na nízkém schůdku kamenný hranolový jednoduchý podstavec s mohutnými římsami, na něm hladký sloup s kompozitní hlavicí se sochou sv. Jana Nepomuckého. Světec má pravou nohu pokrčenou, jakoby mírným pohybem vpřed. Také roucho jakoby tímto pohybem zvlněno. Socha je pojímaná jen pro pohled zepředu. Kolem hlavy kovová svatozář s 5 hvězdami. Na soklu nápis s letopočtem v obdélném orámování s půlkruhovým zakončením nahoře a dole a s nápisem.