Sloup Panny Marie v Rokycanech

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Vzhledem k tomu, že u nás ve Výběžku příliš morových či mariánských sloupů k vidění není, podíváme se zase na jeden daleko od nás, do Rokycan.

Něco málo se o něm dá najít v již dříve zmiňované knížce Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy Jiřího Slouky, překvapivě ale cyklus encyklopedií Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře zatím nezmapoval kraj Pzeňský, takže sem tam nějaké podrobnosti lze ulovit jen na internetu. Aktualizováno – díl věnovaný Plzeňskému kraji vyšel na sklonku roku 2015, takže dodatečně doplněno (o sloupu je v knize psáno na stranách 504 až 529).

Sloup se nachází před kostelem Panny Marie Sněžné na Masarykově náměstí naproti radnici (dle pasportizace SÚRPMO pro okres Rokycany z prosince 1981 náměstí Rudé armády). Mariánský sloup je 18,5 metru vysoký a zaujímá plochu 10 x 10 metrů. Zmíněná kniha klade vznik do roku 1725, ale podle jiných materiálů jde o administrativní chybu a došlo ke smíchání údajů se sloupem v Horažďovicích. Vytvořil jej až roku 1770 nepříliš známý plzeňský sochař Václav Boura a trojboký sloup tedy vznikl až na samotném závěru barokní éry a je tak jedním z posledních v našich zemích. Slohově jde o pozdně barokní, spíše rokokový útvar, který není sochařsky nijak brilantní a má spíše provinční charakter, i když je prý kompozičně odvozen od podobného mariánského sloupu na Hradčanském náměstí v Praze.

Důvod výstavby tohoto sloupu vysvětluje chronogramový latinský nápis na jeho spodní části: „Ke slávě a uctění panny, věčného krále roditelky, třikrát z ohně vzešlé, Jan Rauch, Jan Eisel, Jan Gallus, občané rokycanští, opravdu zbožné mysli, postaviti dali.“ (HONORI ET VENERATIO NI VIRGINI AETERNI REGIS GENITRICI TER EX IGNE EXILIENTI IOANNES RAVCH IOANNES EISEL IOANNES GALLVS CIVES ROKITCA NENSES GRATIANIMI ERGO PONI FECERE). Na severní (zadní) straně soklu najdeme malý nápis: „WENCESLAVS BAURA, PILTHAVER“. Nad tímto nápisem na stěně druhé etáže je žulová deska s nápisem „Opraveno roku 1892“.

Ohraničení sloupu je provedeno sloupky, propojenými řetězem. Vlastní sokl sloupu chrání balustráda sestavená z kuželek, pročleněnou pilířky s rokajovými vázami a trojicí vstupů. Původní mříže v soklu byly jedním z prvních výrobků klabavských železáren a v 80. letech 20. století byly zcela zbytečně demontovány.

V první, nejnižší galerii stojí šest soch na pilířovitých výběžcích: sv. Marciána (nebo sv. Tekla?), sv. Roch, sv. Barbora, sv. Jan Křtitel, sv. František Xaverský (podle některých pramenů sv. Jan z Mathy) a sv. Kateřina. Na druhém ochozu jsou tři sochy: sv. Vojtěch, archanděl Michael a sv. Florián. Jde vesměs o stejné světce, kteří se vyskytují v nedalekém děkanském kostele. Mezi sochami je umístěn trojboký sloup, završený kompozitní korintskou hlavicí se sochou Panny Marie s Ježíškem (Madona Rokycanská). Právě kvůli ní výše uvedení měšťané, kteří byli zároveň nájemci městských hutí a polí, sloup dali postavit – byli inspirováni dřevěnou sochou, která do roku 1784 zdobila děkanský kostel. Ta představovala místní legendu, podle které třikrát zázračně unikla plamenům, do kterých ji vhodili protestanti, ničící katolický svatostánek. Požáru kostela v roce 1784 již však podlehla.

Poslední restaurování, dohledatelné na netu, proběhlo v letech 1995-1996, kdy byly některé prvky opraveny a doplněny podle dobových materiálů a socha sv. Vojtěcha musela být kvůli značnému poškození povětrnostními vlivy nahrazena replikou. Díky vandalům následovaly další opravy (poškození soch i zábradlí). Od roku 1998 je sloup nasvěcován reflektory, roku 2003 proběhla nedokumentovaná „údržba z rozpočtu města“. Výše zmíněná kniha uvádí další restaurátoorský zásah v roce 2006, pro který o rok dříve provedli průzkum akademický sochař Mgr. Marcel Hron a akademický sochař Mgr. Jiří Fiala. Realizace se ujali restaurátoři Jiří Kašpar a Karel Granát. Druhý jmenovaný ve spolupráci s restaurátorem Mgr. Filipem Novotným roku 2009 zpracoval záměr na pravidelnou údržbu, kterou také v květnu téhož roku provedli.Další větší zásah provedl v roce 2015 akademický sochař Marcel Hron, jeho zpráva už ale z důvodu odevzdání publikace do tisku nemohla být do knihy zapracována.

Rozeznat jednotlivé svaté jsem se tentokrát pokusil bez odborné konzultace, takže odshora dolů, ale s rezervou:

Panna Maria s Ježíškem