„A kam vlastně jedete?“ zeptala se paní, když jsme na cestě Polskem, asi 100 km před cílem, řešili na kraji cesty patálie s autem. „Do Kolobřehu.“ odpověděl jsem po pravdě. „Do Kolobřehu?“ podivil se její muž, „vždyť tam nic není,“ opáčil udiveně. Paní se zasmála. „Vždyť oni nemají moře, víš. Oni nemají moře. Že je to tak?“ vysvětlovala. Pokývl jsem. Paní to říkala přesně tím způsobem, jako když sousedovic děti ještě nemají ten nový ipod nebo tablet a ona už dávno ano. „No, a co s mořem,“ mávl rukou muž, „jednou jsem v něm byl takhle,“ ukázal do půli lýtek, „ a stačilo.“
S tím mořem měl částečně pravdu, ale o tom jsem se už zmiňoval, ale s Kolobřehem samotným byl vedle. Myslím, že je to město, které stojí za to vidět. A to i přes to. že po II. sv. válce prakticky zmizelo z mapy Evropy. Boje prý přestály vlastně jen tři budovy – radnice, katedrála a jedna část historického opevnění.
Ale dost černé historie. Nově postavený Kolobřeh je především místo lázeňské, které rozděluje pás parků na část pobřežní a městskou. Pobřeží je prakticky jedna dlouhá promenáda, obsypaná hotelovými rezorty, stánky všeho druhu – především vedou uzené ryby, sladkosti a suvenýry, které počtem dohánějí restaurace, směnárny a dětské atrakce. To vše vrcholí městskou pláží s majákem, na který se dá vystoupat (fronta jako bejk) a přístavem, kde se můžete nechat na bizarních turistických lodích nechat vyvézt kousek na moře.
Pokud se projde rozlehlými parky, vejde se do centra města, kde si na moře a vše ostatní ani nevzpomenete. Jak už bylo řečeno výše, moc památek se tu nezachovalo, ale o to jsou monumentálnější. Radnice z neomítnutých cihel je impozantní a člověk si jenom může domýšlet, jak by tohle město vypadalo, kdyby těch blbých válek nebylo. Nedaleká Mariánská bazilika je ještě o level výš a mimo jiné její ohnuté obrovské sloupy a stokrát železy sešitá fasáda dávají tušit, jaký to musel být za války mazec, který přestála.
Ne, ne, Kolobřeh mě určitě nezklamal, a to ještě nemluvím o spoustě jiných věcí, třeba o té architektuře novodobé. Ale ta mě zaujala napříč celým Polskem, tak si to nechám na jindy….
