Rozhledna Krásno (Schönfeld)

Pár kilometrů od obce Krásno nedaleko města Horní Slavkov, uprostřed Slavkovského lesa v nadmořské výšce 777 metrů, stojí jedna z nejpozoruhodnějších rozhleden u nás.

Její výjimečnost způsobuje neobvyklý tvar – po obvodu se jako spirála vine vnější schodiště, připomínající babylonský zikkurat. Základna věze je 11 m široká, vyhlídková terasa je ve výšce 25 m a má v průměru jen 4,2 m. Síla zdiva u základů dosahuje 2,5 metrů a celá rozhledna je „dutá“. Na vyhlídkovou plošinu vede 120 schodů. Po zdolání schodů se otevře kruhový výhled, detailně popsaný na cedulkách, umístěných po obvodu vyhlídkového ochozu. Na severu jsou vidět Krušné hory (Blatenský vrch s rozhlednou, Plešivec s rozhlednou, Klínovec s rozhlednou a vysílačem), severovýchodě – Doupovské vrchy, východě a jihu – Tepelská vrchovina, západě – nejvyšší vrchy Slavkovského lesa Lesný a Lysina.

Kuriózní rozhledna vznikla na základě návrhu sochaře Williho Russe a architekta Fritze Hoffmanna, který se údajně nechal inspirovat legendární babylónskou věží. Obec Krásno využila projekt pro nouzové práce, kdy v době hospodářské krize stavba zajistila práci místním nezaměstnaným. Podnětem ke stavbě bylo vybudování dnes již zaniklé rozhledny dr. Kempfa na vrchu Krudum nedaleko odtud. Vyhlídka měla pozvednout cizinecký ruch v blízkosti lázeňských měst Karlovy Vary a Mariánské Lázně.

V letech 1933 až 1934 zde našlo práci zhruba 25 nezaměstnaných s denním výdělkem 15 korun (později dostávali dělníci poukázky na chleba). Majitelé nákladních vozů zajistili dovoz písku a cementu a obec dala zdarma pozemek a dřevo. Kámen byl těžen přímo na místě. Celkové náklady nakonec činily téměř 48 tisíc korun. Stavba věže byla ukončena 2. října 1934. Celkem se na zdivo o objemu 850 m3 spotřebovalo 18.700 tun materiálu. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 23. června 1935. Návštěvníkům také sloužila nedaleká chata s restaurací, ta však dnes již neexistuje. Během války rozhledna nesla jméno Adolfa Hitlera a ještě dnes se jí někdy říká Hitlerka.

V poválečných letech začala chátrat a částečných oprav se dočkala až v roce 1980. Nicméně generální oprava mohla proběhnout až v roce 1996, kdy se podařilo zajistit prostředky ve výši 1 mil. Kč a to díky občanským iniciativám a státní památkové péči. Významnou měrou se finančně podílela Sudetoněmecká nadace. Práce dle projektu sokolovského arch. Aubrechta zahájila v květnu 1996 firma Ekostav Krásno a opravu dokončila 23. října téhož roku. Část spárovací malty poskytla dodavatelská firma Bayosan Hindelang BRD zdarma. Protože se původní orientační tabulky z balustrády vyhlídkové plošiny nedochovaly (jejich autorem byl Ernst Hamann z Karlových Varů), byly na vrchol rozhledny osazeny firmou KMK-Grand tabulky nové (podle návrhu krásenského rodáka Josefa Branda). Porcelánové tabule zhotovila firma Haas a Czizek Horní Slavkov. Krásenská rozhledna byla opět otevřena 5. července 1997. Náklady na její opravu nakonec činily 1,3 mil. Kč.

Rozhledna je volně přístupná a nejlépe se k ní dostanete z Krásna po žlutě značené turistické cestě, nebo od hřbitova, podél Dlouhé stoky (významná technická památka, vodní příkop, původně nazývaný Flossgraben, o délce 24,2 km z roku 1536, sloužící k zásobování zdejších cínových dolů vodou a dřevem). Automobilisté mohou zaparkovat v blízkosti rozhledny v zatáčce na silnici z Krásna na Bečov.

Rozhledna si zahrála ve filmu Zdeňka Trošky „Andělská tvář“ z roku 2001.