- Rozhledna Maják u Strupčic
- Vyhlídka na lom Vršany severně od Strupčic
- Vyhlídka v ulici Pod Chloumečkem v Chloumku
- Vyhlídka u Lückendorfu IV
- Vyhlídka u Lückendorfu III
- Vyhlídka u Lückendorfu II
- Vyhlídka u Lückendorfu I
- Vyhlídka pod Kolištěm II
- Vyhlídka pod Kolištěm
- Vyhlídka u Köglerova kříže na Kamenné Horce v Krásné Lípě
- Vyhlídka u Kyjovského hrádku
- Vyhlídka v Dolní Chřibské
- Vyhlídka nad Údolím samoty
- Vyhlídka u Perníkové stráže mezi Údolím samoty a Údolím vzdechů
- Vyhlídka v ulici Legionářů v Mělníku
- Údajná vyhlídka u pomníku Hanse Kudlicha v Nové Vsi-Teplicích
- Údajná vyhlídka pod Širokým vrchem
- Boreč – vyhlídka k jihu
- Boreč – vyhlídka k východu
- Bývalá gotická hláska ve Vodárenské ulici v Mělníku
- Vrázova vyhlídka v Mělníku
- Věž kostela svatých Petra a Pavla v Mělníku
- Vyhlídková věž archeoparku Na Jánu u Netolic
- Černá věž v Lokti
- Vyhlídka Supí vrch
- Vyhlídka Pod Schillerovou výšinou v Krupce
- Vyhlídka u kaple v Jirchářích na Doksanské cestě
- Vyhlídka Harrachova skála
- Rozhledna Stradonka
- Věž městského opevnění v Budyni nad Ohří
- Vyhlídka Korzovka pod Hvozdem
- Vyhlídka Treppenstein u Jetřichovic
- Vyhlídka Taubenstein nad Křinicí u Hinterhermsdorfu
- Vyhlídka Grenzplatte u Ostrovských skal
- Vyhlídka Signal nedaleko skály Katzfels u Cunnersdorfu
- Vyhlídka Katzfels u Cunnersdorfu
- Vyhlídka na západním okraji Slánské hory ve Slaném
- Vyhlídky na Slánské hoře ve Slaném
- Labská vyhlídka v Hřensku
- Vyhlídka pod Zlatým vrchem u Bečova nad Teplou
- Vyhlídka Radovič u Velké Bučiny u Velvar
- Pozorovatelna pod vrchem Radovič u Velké Bučiny u Velvar
- Vyhlídka U Zámečku v Lovosicích
- Vyhlídka Růženka
- Kaňkovská vyhlídka
- Rozhledna Bieleboh u Beiersdorfu
- Věž krále Friedricha Augusta u Löbau
- Rozhledna Velký Chlum
- Rozhledna Funpark na Šibeníku v Mostě
- Rozhledna Na Horách u Hrobců – Rohatců
- Rozhledna Radejčín
- Kratochvílova rozhledna v Roudnici nad Labem
- Rozhledna Luž (Aussichtsturm Lausche)
- Vyhlídka Terezínka
- Rozhledna Vrchbělá
- Vyhlídka Triangl u Markvartic
- Masarykova věž samostatnosti
- Rozhledna Janov
- Rozhledna Alainova věž
- Rozhledna (vyhlídková věž) Kumburk
- Rozhledna Na Čihadle
- Střekovská vyhlídka
- Víťova rozhledna
- Rozhledna Vrchovina
- Vyhlídková věž Dneboh
- Rozhledna Valtenberg
- Rozhledna Špičák u České Lípy
- Městská věž Jirkov (Görkau)
- Rozhledna Kaňk (Havířská bouda) u Kutné Hory
- Věž katedrály svatého Bartoloměje v Plzni
- Bílá věž v Hradci Králové
- Rozhledna Rumburak
- Stezka korunami stromů – Krkonoše
- Rozhledna Eliška (Stachelberg)
- Rozhledna Bismarckturm v Neugersdorfu
- Maják (a muzeum) Járy Cimrmana
- Rozhledna Štěpánka
- Rozhledna Vysoká v Tachově
- Rozhledna Bohušův vrch u Plané
- Rozhledna Strážný vrch
- Rozhledna Klínovec
- Rozhledna Bučina
- Rozhledna Hamelika
- Rozhledna Jeřabina
- Rozhledna Erbenova vyhlídka v Ústí nad Labem
- Rozhledna Krudum
- Czorneboh – polorozhledna
- Rozhledna Blatenský vrch
- Rozhledna Vochlice u Lubence
- Rozhledna Strážný vrch u Merboltic
- Rozhledna Kohout u Valkeřic
- Rozhledna na Svatém vrchu v Kadani
- Hlavatice – vyhlídka nebo rozhledna…?
- Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě v Nouzově
- Rozhledna Varhošť u Litoměřic
- Rozhledna Ungerberg (Prinz-Georg-Turm)
- Rozhledna Prinz-Friedrich-August-Turm
- Rozhledna na hradě Oybin
- Frotzelova rozhledna u Ejmovy chaty na Stříbrníku
- Vyhlídka Belvedér
- Rozhledna na Skřivánčím vrchu u Málkova
- Rozhledna Schlechteberg
- Rozhledna Tanečnice
- Rozhledna Weifberg
- Rozhledna Krásno (Schönfeld)
- Rozhledna Na Stráži (Sloup v Čechách)
- Rozhledna a lanovka Diana v Karlových Varech
- Rozhledna Vlčí hora
- Rozhledna Slovanka
- Rozhledna Královka
- Špičák u Varnsdorfu (Spitzberg)
- Věž kostela svatého Jakuba Staršího v České Kamenici
- Rozhledna Studenec
- Rozhledna Jedlová
- Rozhledna Dymník (aneb Augustova věž)
- Rozhledna Semenec u Týna nad Vltavou
- Rozhledna Sokolí vrch
- Rozhledna na Třenické hoře u Cerhovic
- Rozhledna Hard (Hartberg) v Sokolově
- Bismarckova rozhledna – Háj u Aše
- Rozhledna Císařský kámen
- Rozhledna Kopanina
- Rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu v Krušných horách
- Rozhledna Vlčí hora
Zhruba na půli cesty mezi Sokolovem a Horním Slavkovem, těsně za hranicí CHKO Slavkovský les, leží bájný vrch Krudum, na němž stávala a už zase stojí rozhledna.
Jeden z nejvýznamnější bodů Slavkovského lesa je Krudum s výškou 838 m.n.m. Ještě poměrně nedávno bylo možno v literatuře, věnované rozhlednám, najít povzdech nad zánikem místní vyhlídky, zvané Kempfova. Místo ní tu však od roku 2008 stojí nová impozantní kovová věž, sloužící primárně Českému telekomunikačnímu úřadu.
V bibli rozhlednářů, knize Jana Nouzy Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, lze na stranách 88 a 89 najít exkurz do historie předchozí kamenné stavby, některé další detaily jsem našel v encyklopedii Sokolovsko – umění, památky a umělci do roku 1945 Vladimíra Prokopa a Lukáše Smoly:
Zásluhu na vybudování měla loketská odbočka německého vlastivědného spolku Eghalanda Gmoi, která se rozhodla stavbu věnovat památce Andrease Kempfa (1865-1929), významného lékaře a rodáka z nedalekého Krásenského Lánu, který byl zřejmě otcem myšlenky postavit zde vyhlídkovou věž. Po studiu na lékařské fakultě ve Vídni se později stal vrchním lékařem na tereziánské akademii a většinu života strávil ve Vídni, ale na svůj rodný kraj nikdy nezapomněl. Vracel se k němu ve svých prózách, psaných v chebském dialektu. Tři roky po jeho smrti, 11. září 1932, byla na Krudumu otevřena rozhledna nesoucí jeho jméno.
Náklady na stavbu kamenné desetimetrové věže byly pokryty z darů a výnosů Kempfovy knihy, věnované právě kraji kolem Krudumu. Stavbu řídil sokolovský stavitel Adolf Marsch. Otevření a vysvěcení se stalo významnou kulturní a společenskou událostí (na stavbě v době krize našla práci řada nezaměstnaných). Slavnost byla zahájena oslavným chorálem To je den Páně /Das ist der Tag des Herrn/. Hlavní proslov v místním nářečí pronesl místodržící poštovní sekretář Karl Cawrnoch z Karlových Varů. Ve své řeči vysoko vyzdvihl práci, dílo a odkaz A. Kempfa pro zdejší region. Zdůraznil význam jeho činnosti v hlavním městě mocnářství a nepopsatelný vděk místních obyvatel. Sliboval, že ti mu jeho práci pro rodný kraj nikdy nezapomenou a navždy jej budou nosit ve svých srdcích. Církevní ceremoniální obřad provedl P. Bayan /kněz Řádu křížovníků s červenou hvězdou z Lokte/. Na závěr promluvil jménem „Spolku starých pánů“ ředitel střední školy ze Stříbra J.Pfrogner /kterou A. Kempf před lety absolvoval/. Hladký průběh akce i po setmění zajišťovalo umělé osvětlení pana Josefa Topinky z Horního Slavkova, který dodával proud žárovkám z vlastní benzinové elektrocentrály.
Zdálo by se, že kamenná rozhledna musí přetrvat věky, zvláště na tak atraktivním místě. Jenže po druhé světové válce upadla v zapomnění a místo sloužilo jako vojenský prostor. Bez jakékoli údržby byla masivní rozhledna, připomínající hradní věž s cimbuřím, v 70. letech 20. století (podle jiných pramenů v roce 1981) tehdejším majitelem (Státní statky Rovná) srovnána se zemí. Na Krudumu zůstala jen symbolická hromada suti.
Podle některých výzkumů zřejmě kamenná stavba nebyla tou první ->
Dle nových pramenů roku 2001 vznikla společnost Krudum a spol., která si po vzoru svých předchůdců vytkla za cíl opětovné postavení původní rozhledny. Její snaha však ztroskotala na nedostatku financí, protože náklady na obnovu rozhledny v původní podobě se odhadovaly na 16 až 25 milionů korun.
V roce 2005 se ozval Český telekomunikační úřad se snahou vystavět na Krudumu svůj stožár sloužící jako monitorovací stanice kmitočtového spektra. Zatímco město Loket i Karlovarský KÚ podpořily myšlenku na stožáru vybudovat schodiště s vyhlídkou, sokolovský KČT se postavil proti výstavbě typizované a nevzhledné konstrukce. Záměr podpořila i petice. Výstavbu však nakonec radnice v Lokti prosadila a s výstavbou věže bylo započato na jaře 2008 úpravou vrcholových partií a vybudováním přístupové cesty. Dokončení věže proběhlo v červenci 2008 firmou Techniserv s.r.o. Schodiště s vyhlídkou byly vybudovány za téměř 4 miliony korun za přispění okolních měst a obcí, krajského úřadu a sponzorů. 15. 10. 2008 byla věž otevřena a nyní slouží i turistům. O její provoz se stará společnost Loketské městské lesy. Součástí (oploceného) areálu je i technologický kontejner, jehož vlastníkem je zmíněný Český telekomunikační úřad.
Věž je vysoká 60 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 29,5 metrů a vede na ni 152 schodů. Výhled je na Slavkovský les, Krušné a Doupovské hory, Ašsko…
Vrchol s rozhlednou je přístupný z několika stran, ale pouze pro pěší či cyklisty. Od Sokolova přes obec Hrušková po žluté, z níž míří na Krudum místní odbočka, ze druhé strany zelená mezi Loktem a Mariánskými Lázněmi. Nebo ze směru od Horního Slavkova po slinici do Třídomí, a tady se u hájovny napojit buď na žlutou, nebo na zelenou.
Jak je snad z fotografií vidět, chce to jen trefit počasí – byť je rozhledna volně přístupná, jsou okamžiky, kdy rozum doporučí neriskovat, i když jsou její dveře otevřené. Jednak bylo na první pohled jasné, že z rozhledu nic nebude, když se polovina výšky ztrácela v mlze, jednak už první schody byly pokryty silnou námrazou. Nezbývá mi tak nic jiného, než tohle místo zařadit na čím dál rozsáhlejší seznam „sem se jednou musím vrátit“.