Kostel Nalezení svatého Kříže v Dubé

Západně od centra Dubé u křižovatky ulic Českolipská, Nové Město Zahradní a Požárníků stojí dominantní kostel Nalezení svatého Kříže.
Na wiki:

Kostel Nalezení svatého Kříže v Dubé (někdy uváděn jako kostel Povýšení svatého Kříže) je římskokatolický farní a děkanský kostel v Dubé na Českolipsku. Mohutný pozdně barokní kostel je dodnes svými rozměry i umístěním při odbočce k silnici Praha – Česká Lípa nápadnou dominantou města. Od roku 1965 je kostel zapsán pod v celostátním seznamu kulturních památek.

V Dubé stál původní kostel na severním okraji města. Nový kostel byl postaven v letech 1744–1760 blíže středu města, u křižovatky dnešních ulic Českolipská a Požárníků. Základní kámen kostela v Dubé byl položen na svátek Nalezení sv. Kříže roku 1744. Z původního kostela byly do nového přeneseny některé předměty, např. obrazy. Stavba byla vybudována nákladem hraběte Františka Karla Rudolfa Swéerts-Sporcka architektem kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech, který patřil do okruhu kolem architektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, Anselma Luraga, kterému bývá někdy připisována. Báně věží shořely při požáru v roce 1845. 1. prosince 1942 byl farní kostel povýšen biskupem Aloisem Weberem na děkanský kostel. Kostel byl poškozen při bombardování v roce 1945 a poté opraven. K další velké opravě došlo v letech 1985–1991 pod vedením duchovního správce P. Josefa Bělohlava, kdy proběhla kompletní generální oprava celého kostela.

Kostel je jednolodní, obdélný s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Po stranách presbytáře jsou obdélné prostory sakristie a komory s oratořemi v patře. Západní průčelí je dynamicky konvex-konkávně zprohýbáno mezi dvěma nakoso postavenými věžemi, které jsou kryty jehlany. Průčelí je členěno pilastry a nikami. Uprostřed má pravoúhlý portál a okno půlkruhově uzavřené s přepásanou šambránou. Průčelí má trojúhelně ukončený štít s čtyřlistým oknem. Boční stěny jsou zevně jednoduché, členěné jen dvojicemi pilastrů na vysokých soklech a vysokými, půlkruhově uzavřenými okny s šambránami s klenákem a pásy.

Uvnitř kostel člení stěny mohutné trojboké pilíře s představěnými čtvrtsloupy vpředu a pilastry na bocích, které nesou mohutné úseky bohatě profilovaně zalamovaného kladí. Loď má v klenbě tři pole valené klenby s lunetami do pásů. Presbytář je sklenut jedním polem a konchou. Boční prostory mezi pilíře jsou sklenuty napříč vzestupnou valenou klenbou. Kruchta spočívá na dvou kamenných svazkových sloupcích a třech arkádách. Je mírně konvexně vypjatá do lodi.

Zařízení je jednotné, rokokové. Pochází z období kolem roku 1755 a je dílem Františka Adámka a Jana Chládka. Hlavní oltáře je rámový, signovaný vzadu ve svatostánku „Joannes Chladek Pilthauer 1755 r.“, obraz signován „FB 1755“ (Balko?). Po stranách oltáře nad brankami jsou sochy sv. Petra a sv. Pavla (oltář štafíroval roku 1821 A. Heller). Dva boční oltáře a kazatelna jsou zřejmě dílem Fr. Adámka. Vpravo se nachází oltář sv. Jana Nepomuckého s obrazem z období vzniku oltáře a sochami sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Křtitele. Na oltáři je pak milostný obraz Panny Marie v bohatém rokokovém rámu. Milostný obraz je patrně kopií některé byzantské Madony. Vlevo je oltář Panny Marie Bolestné s obrazem Piety, který je signován „FB pinxit 1755“. Po stranách oltáře se nacházejí sochy sv. Filipa Benitia a sv. Juliany Falconieri, zakladatelů servitů. Tyto sochy patronů servitů odkazují na přímou spojitost s klášterem v Konojedech, s nímž byla rodina Šporků spjata.

Na kazatelně na amboně jsou sochy dvou evangelistů. Na stříšce kazatelny jsou sochy čtyř církevních otců, nad nimiž nejvýše stojí Ježíš Kristus. Proti kazatelně na triumfálním oblouku je obraz Nanebevzetí Panny Marie v rozvilinovém rámci. Jedná se o původní obraz hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie, od F. J. Richtera z České Lípy z roku 1729. Pod obrazem je barokní kamenná křtitelnice, která je výrazným dílem. Na křtitelnici je socha sv. Jana Křtitele jako chlapečka, ukazujícího na beránka. Na soklu se nachází reliéf novozákonního výjevu Kázání sv. Jana Křtitele na poušti. Dřevěný příklop křtitelnice je opatřen sousoším Křtu Kristova, dílo ze 40. let 18. století.

Varhany jsou ozdobeny větším počtem andílků, které pocházejí také z dílny Františka Adámka z období kolem roku 1755. Postaveny byly roku 1788 řezbářem Katzerem z Králík. Křížová cesta je dílem A. Ungermanna z roku 1810. Obraz sv. Antonína Paduánského je od E. Svobody z roku 1834. Obrazy Neposkvrněného Početí Panny Marie, sv. Aloise a Krista na hoře Olivetské pocházejí od malíře Steffena z roku 1869.

Z roku 1810 pocházejí obrazy křížové cesty, které daroval Antonín Ungermann. Z roku 1834 pochází obraz sv. Antonína z Padovy, malovaný akademickým malířem Eduardem Svobodou. 1869 byly darovány kostelu obrazy Neposkvrněného početí Panny Marie, sv. Aloise a Ježíše Krista na hoře Olivetské, které jsou malovány akademickým malířem Steffenem z České Lípy. Roku 1788 byly rozšířeny varhany, skříň z nich je zachována až do dnešní doby v původní podobě, starý stroj však byl nahrazen novým v roce 1894, který zhotovila firma Rejna a Černý v Praze. Před rokem 1896 byl postaven nový Mariánský oltář naproti kazatelně a opatřen sochou Neposkvrněného Početí zhotovenou panem Zambachem z Vídně. Socha Božského Srdce Páně na oltáři Bolestné Matky Boží byla zhotovena v umělecké škole v Mnichově r. 1926.

Kolem kostela je hřbitov s zdí z období výstavby kostela s branami a mřížemi. Nad pilíři jsou pyramidy. Po severní straně je představeno, již z období výstavby kostela, malé schodiště se sochami sv. Václava a sv. Ludmily. Na hřbitově u kostela sv. Petra a Pavla je několik empírových pomníků z 19. století.

Další info:

Kostel Nalezení sv. Kříže se pyšní dvěma věžemi a nádherným průčelím. Pozdně barokní stavba je 47 m dlouhá, 22 m široká a 21 m uvnitř vysoká. Pozoruhodná je soudobá výzdoba interiéru s obrazy Palkovými a Richtrovými a řezbářskými pracemi Adámkovými a Chládkovými, včetně varhan s andílky. Obraz na hlavním oltáři i na vedlejších oltářích sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Bolestné byly namalovány roku 1755 neznámým malířem, který se na zadní straně obrazů podepsal pouze šifrou ,,F.B.“.

Obecní web:

Kostel je kulturní památkou:

Pozdně barokní stavba vybudovaná nákladem hraběte Františka Karla Rudolfa Swéerts-Sporcka v letech 1744–1760, snad dle projektu W. M. Löhrera, náležejícího do okruhu K. I. Dientzenhofera a Anselma Luraga. Rokokový mobilář je dílem Fr. Adámka a J. Chládka.

Původní evidenční list památky:

Zděná, omítaná, orientovaná stavba. Obdélné jednolodí je v záp. průčelí ukončeno obdél. předsíní sevřeno dvěma na koso vklíněnými hranolovými věžemi. Střecha sedlová krytá taškami. V ose průčelí vchod, nad ním lunetová okna obklopená štuk. polem zakončeným nadpražní zvlněnou římsou. Vysoké okno v ose průčelí ukončeno obloukem s klenákem, s šambránou s volutami. Stř. část průčelí obklopena dvěma vyžlabenými pilastry, stýkajícími se nakoso s rovným pilastrovým řádem bočních částí průčelí. V postranních osách nad sebou umístěny vždy dvě lunety s mušlovitým závěrem a s klenáky. Vertikál. členění pilastry probíhá až k mohutné stupňovité římse, spojující segmentově rozvinutou část průčelí. Nad římsou segment. nástavec se stř. oknem, zakončený trojúhel. štítem. Nároží věže je zvýrazněno pilastry. Věže byly kryty cibul. báněmi, které shořely i se střechou r. 1845 při požáru. Dnes jsou jehlancovitě zastřešeny. Věže mají na nároží okenní osu, v níž je odspoda: úzké střílnové okno v pravoúhl. štuk. poli, dále tři nad sebou posazená okna se štuk. šambránou. V boční stěně tři okenní osy lodi, obklopená dvojicemi pilastrů, které vystupují ve stupňovitých parapetách výstupků. V ose stř. okna umístěn vchod s pravoúhl. ostěním. Okna oblouková na vrcholu klenáky. K apsidě se třemi okny s klenákem přiléhá na bocích obdél. části chóru obdél. patrové stavení, na S straně dole márnice, nahoře rovněž oratoř.

Nad apsidou jehl. sanktus. vížka s lucernou. Chór sklenut valeně, apsida valenou klenbou s lunetami. Patrové oratoře při presbytáři sklenuty val. klenbou s lunetami, se štuk. poli. Loď sklenuta třemi plackami oddělenými pásy. Mezi pilíři boč. kaple se sloup. valenou klenbou. Vertikál. členění pilastr. řádem s volut. hlavicemi. Nad pilastry probíhá stupňovitá profil. římsa. Závěr lodi: na záp. straně kruchta – nad obdél. předsíní-segment. nesena svazkovými sloupy. Klenba předsíně valená s lunetami. Před průčelím brána sestávající ze dvou hranol. sloupů s nárož. volutami, s jehlanc. nástavci s volut. a římsou. Mezi sloupky mříž s páskovou ornamentikou. Schodiště se sochami sv. Václava a Ludmily, je postaveno k severní boční straně kostela. Na horním stupni schodiště brána: hranol. sloupy s jehlanc. nástavci. Obdél. brána před průčelím.

24.7.1973: Vyžaduje statické zabezpečení, opravu fasády a oplechování (žlaby,…), zpevnit ohradní zeď, vyměnit schodiště, zrestaurovat vstupní brány v ohradní zdi a vstupní dveře do kostela.

Socha sv. Ludmily na Z straně schodiště. Postava v mírném kontrapostu v tradičním odění. Bez atributu. Pravá ruka vztažena a pokrčena před hrudí, levá zdvihá cíp draperie.

Socha sv. Václava je protějškem. Světec v obvyklém odění; v levé ruce drží praporec přimknutý k tělu, v pravé ruce nese štít. Ruka od lokte poškozena.

Ohradní zeď z pol. 18. stol. vymezuje pam. areál kostela sv. Kříže. K severní horní straně kostela přistavěno schodiště se sochami sv. Václava a Ludmily- Na horním stupni schodiště brána – obdélná, hranolové pilíře s jehlanovitými nástavci.

Po sochách na bočním schodišti dnes ani stopy, jen prázdné sloupky. O jejich osudu nikde oficiální zmínky, jen na webu hrady.cz „Po krádeži soch sv. Ludmily a sv. Václava stávajících v parčíku je socha sv. Jana Nepomuckého jedinou barokní památkou u kostela a v jeho okolí.“

Oslavy 250 let kostela ->

Opravy kostela:

2021 – Dubá – kostel Nalezení sv. Kříže – provedena I. etapa statického zajištění objektu

2022 – Dubá – kostel Nalezení sv. Kříže – provedeno statické zajištění – 2. etapa

2023 – Dubá – farní kostel Nalezení sv. Kříže – dokončeno statické zajištění a odvodnění kostela

14. prosince 2023 – V roce 2023 byla u kostela sv. Kříže v Dubé dokončena sanace prasklin v sakristii a oratoři, dále zemní výkopové práce, pokládka potrubí, osazení revizních šachet, instalace vsakovacího objektu, propojení potrubí se stávajícími dešťovými svody kostela, klempířská oprava měděného žlabu sakristie při jižním průčelí kostela.