Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Úněticích

V severní části Únětic v ulici Rýznarova stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Na wiki:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Úněticích je římskokatolický filiální kostel roztocké farnosti. Kostel stojí na místě původního románského kostela ze 12. století založeného knězem-kanovníkem Zbyhněvem. Současná podoba kostela pochází z konce 18. století s opravami z roku 1909. Původní kostel obklopoval hřbitov, ten byl ale roku 1749 celkově přesunut na hřbitov nový, původně zřízený kvůli morové epidemii na konci 16. století. Kostel je od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka.

Mezi lety 1125 až 1140 spravoval Únětice kněz Zbyhněv, kterému je svěřil Soběslav I. Tento kněz v roce 1132 založil kostel a vydáním „únětické listiny“ jej svěřil dvěma kanovníkům, Rážovi a Bezdědovi. K obživě kanovníkům sloužil samostatný statek. Nově postavený kamenný románský kostel měl čtyři oltáře zasvěcené Panně Marii, sv. Václavu, sv. Janu Nepomuckému a sv. Kříži.

Po roce 1547 připadly celé Únětice společně s kostelem Kapitule u svatého Víta.

Farář Nespěšný nechal roku 1752 pro kostel zhotovit pozlacenou stříbrnou monstranci ze stříbrného kalichu. Na výrobu monstrance také přispěl značnou částkou. Kostelu také daroval nový stříbrný kalich, který byl ale roku 1757 ukraden Prusy při obléhání Prahy. Tento farář po své smrti odkázal kostelu veliké jmění, ze kterého byla postavena škola a po souhlasu a finančním příspěvku kapituly sv. Víta také nový kostel. Vysvěcen byl 23. prosince 1770.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na kopci ve vrchní části Únětic, vedle místní komunikace, se kterou je skoro rovnoběžný. Kostel je obehnaný zdí, dříve ohraničující bývalý hřbitov. Ze dvou stran ho částečně zakrývají vzrostlé kaštany.

Fasády jednolodního kostela jsou členěné pilastry a vykrajovanými plastickými poli. Uprostřed západního průčelí stojí hranolová věž se zajímavě řešenou střechou, naproti věži nad presbytářem sanktusová věžička.

Interiér kostela je převážně rokokový ze druhé poloviny 18. století. Dominantou interiéru je obraz Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Raaba nesený bohatým barokním rámem. Obraz pochází z roku 1749 a do nového kostela byl přenesený z kostela původního. Na bočních stranách lodě jsou dva malé oltáře s obrazy sv. Vojtěcha a sv. Barbory. Rokoková kazatelna je označena znakem kanovníka Jana Hrobčického z Hrobčic.

Ve věži kostela jsou v současnosti tři zvony. Nejmenší zvon, s hlavním nárazovým tónem Ais2, pochází z původního kostela. Byl ulit roku 1653 a nese kanovnický znak od pražského zvonaře Mikuláše Loewa a nápis „Gos mich Nicolas Loew in Prag Anno Domini 1653“. Ke starému zvonu přibyly v osmdesátých letech dva nové, ulité ve Zvonařství Manoušek ve Zbraslavi. Větší zvon s nápisem “Maria – na paměť Mariánského roku 1987-88 – Únětice” a s nárazovým tónem Dis2, společně s menším zvonem nesoucím nápis “Jan Evangelista – Zásluhou P. Jana Dvořáka, faráře únětického – L.P.1988” a s nárazovým tónem Fis2. Zvony byly 13. srpna 1989 vysvěceny biskupem Antonínem Liškou.

Středočeská vědecká knihovna v Kladně:

Na místě románského kostela z počátku 12. stol., který byl založený knězem Zbyhněvem r. 1132. Vystavěný z kamene, čtyři oltáře – Panny Marie, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Kříže. R. 1752 pro kostel zhotovena stříbrná monstrance zásluhou faráře Nespěšného, který po své smrti r. 1759 odkázal kostelu značné jmění. Z těchto peněz i peněz kapituly sv. Víta byl v l. 1766-1770 postaven kostel nový. R. 1909 kostel důkladně opraven, venkovní úpravy naposledy v r. 1966.

Pozdně barokní, jednolodní obdélníkový, částečně připomínající kříž. Presbytář se čtvercovou sakristií v ose, sklenut plackou a v závěru klenbou tvaru čtvrtkoule. Loď a podvěží sklenuty plackami oddělenými valenými pásy, sbíhajícími na pilastry; sakristie sklenuta plackou se čtyřmi lunetami. Boční fasády členěny pilastry a obdélníkovými, polokruhem ukončenými okny. V západním průčelí hranolová věž s pásy kvádrového kamenného zdiva v nárožích; okna s rovnou nebo segmentovou římsou, cibulová báň.

Zařízení: převážně rokokové, z druhé poloviny 18. stol. Hlavní oltář rokokový s tumbou ozdobenou znakem kapituly, nad oltářem barokní rámec nesený anděly s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Raaba z r. 1749 přemístěný ze starého kostela. Po bočních stěnách lodi rokokové oltáře s obrazy od W. Weisse. Rokoková kazatelna, mramorová křtitelnice s dřevěným víkem, rokokové varhany a dvě jednoduché barokní zpovědnice. Ve věži tři zvony (nejstarší od zvonaře Nicolase Loewa z r. 1653, 2 novější od zvonařů Matoušků ze Zbraslavi vysvěcené 1989).

Kostel je kulturní památkou:

Mohutná jednolodní stavba s pravoúhlým, odsazeným kněžištěm a hranolovou věží předstupující osu průčelí. Fasády člení pilastry a vykrajovaná plastická pole. Prostředí kostela vymezuje ohr. zeď s branou. Stavba z konce 18. stol., s úpravami z roku 1909.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí ve středu obce, orientovaný téměř souběžně s místní komunikací. Kolem kostela se rozkládá bývalý hřbitov vymezený ohradní zdí, jenž na jižní straně přechází v tarasovou zeď. Na východní straně areálu, při presbytáři, je umístěna pilířová brána.

Předmětem ochrany je kostel, ohradní zeď s bránou a pozemky vymezeného areálu.

Původní evidenční list památky:

1970: Obdélný jednolodní kostel s užším presbytářem a apsidou. K presbytáři na severu přistavěna čtvercová sakristie. K západnímu průčelí přistavěna hranolová věž. Stěny členěny pilastry s jednoduchými hlavicemi, na věži plochá příčná řísma. Valbová střecha lodi i presbytáře kryta taškami, tašková střecha věže helmicovitá. Hlavní vchod do kostela průchodem pod věží, boční vchod ze severu; okolo obou vchodů jednoduché portály. Průchod pod věží sklenut valeně, loď a presbytáře valeně s pasy. Vedle věže z jižní strany schodiště na kůr, naproti výklenek v síle stěny (Lurdská jeskyňka). Ve stěnách lodi 4 obdélná okna půlkruhově sklenutá, v presbytáři dvě okna s barevnými medailony. Vnitřní zařízení dřevěné, mramorová křtitelnice vpravo před presbytářem.

Postaveno v letech 1766-1770, upravováno na poč. 20. stol.

3 dřevěné oltáře, na hlavním v bohatém rámu neseném anděly obr. Nanebevzetí P. M. od I, Raaba, nad brankami dvě sošky vedle tabernáklu, dva andílci na bočních oltářích, obraz mezi andělíčky. Nad křtitelnicí velký dřevěný kříž, naproti dřevěná kazatelna s plastickou výzdobou. Řezané lavice a dvě zpovědnice, v sakristii vyřezávaná kredenc. Ve věži zvon.

Věž právě v generální opravě, omítky ostatních částí kostela opadávají, do lodi zatéká.

Rekonstrukce interiéru kostela v roce 2022:

Na projekt je poskytována finanční podpora ze SZIF – Program rozvoje venkova ČR

Únětický kostel Narození Panny Marie, který je hlavní dominantou obce se dočkal rekonstrukce interiéru.

Poté, co jsme před osmi lety dokončili opravu fasády a střechy, podařilo se nám před Velikonocemi 2022 rekonstruovat i interiér kostela. Poslední větší oprava interiéru probíhala v sedmdesátých letech a tak elektroinstalace už neodpovídaly bezpečnosti natož pak estetické a funkční stránce. Také polorozpadlé sokly v kostele bylo třeba opravit a při té příležitosti rovnou vymalovat celý interiér.

Díky dotaci od SZIF z Programu rozvoje venkova ČR a především díky farníkům se podařilo na tuto akci sehnat peníze.

Opravy prováděla prověřená firma F&F Projekty.

Kostel v Úněticích založil r. 1132 Zbyhněv, syn Bohuna a Boženy, kněz a kanovník sv. Marie. Ustanovil při něm dva kanovníky Rasa a Bezděda. K výživě jim i budoucím správcům kostela dal své dědictví v Úněticích: les Roveň s polem, les zvaný Skála s polem, několik rolí, luk a mlýn na potoce Slativnice – nyní zvaný Únětický potok.

V zakládací listině si Zbyhněv vymínil, aby byl pohřben v únětickém kostele „vedle jámy do níž se vylévá křestní voda“.

Nadání zakladatele bylo potvrzeno od krále Přemysla Otakara I. i Václava I., který k němu přidal další pozemek a odevzdal ves i kostel s podacím právem kapitule u sv. Víta r. 1233.
Únětický kostel se připomíná r. 1352 mezi farními kostely řipského vikariátu. Původní kostel byl vystavěn – soudě podle zbytků staré stavby – ve slohu románském. Byly v něm čtyři oltáře – Nanebevzetí Panny Marie, sv. Václava, a sv. Kříže, a sv. Jana.

V první polovině 18. století byl stav budovy kostela velice ubohý, hrozil sesutím. R. 1753 musila být nejvyšší část věže kostela urychleně snesena.

Roku 1759 odkázal zdejší farář Nespěšný svoje značné jmění kostelu. Bylo ho použito nejprve ke stavbě únětické školy a později ke stavbě nového únětického kostela.

V létech 1766-72 byl kostel od zákl. přestavěn ve slohu barokním – dostal dnešní podobu. Nově konsekrován byl 17. srpna 1783.

Hlavní oltář je barokní – tumba je zdobena kapitulním znakem. Po stranách retabula, v němž je tabernákl s výstavním trůnem, jsou branky, na nich pod sochami sv. Jáchyma a sv. Anny jsou malované znaky: kanovníka Jana Jáchyma Hrobčického z Hrobčic (zemř. 1778) a ještě jiného kanovníka – mecenášů, jejichž nákladem byl oltář v obnoveném kostele pořízen.

Nad oltářem je veliký barokní rámec nesený anděly a v něm obraz „Nanebevzetí Panny Marie“ od Ignáce Raaba z r. 1747 přenesený ze starého kostela. Také socha Únětické madony stála již ve starém kostele před jeho přestavbou. Okna po stranách presbytáře jsou zasklena katedrálním sklem s medailony „Srdce Páně“ a „Srdce Panny Marie“ z r. 1907. Při vítězném oblouku na evangelní straně je barokní kazatelna, na jejímž řečništi je rovněž znak Hrobčického. Při bočních stranách lodi stojí barokní oltáříky s vyřezávanými baldachýny a draperiemi, na nich jsou obrazy sv. Vojtěcha a sv. Barbory.

V letech 1970-73 došlo k velkorysé restauraci únětického kostela. Bylo provedeno přeložení krytiny, obnovena fasáda kostela, byl vkusně vydlážděn prostor na jižní straně kostela.

Další info:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Úněticích založil kněz-kanovník Zbyhněv roku 1132. Kostel byl vystavěn v románském slohu z kamene a byly v něm čtyři oltáře – Panny Marie, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Kříže. V rejstřících papežských desátků z roku 1352 je kostel uváděn mezi farními kostely děkanátu Řipského.

Roku 1752 byla pro kostel zhotovena nová stříbrná pozlacená monstrance, na jejíž zhotovení byl dán starobylý stříbrný kalich. Mimoto stála monstrance 116 zlatých a 27 krejcarů – tuto částku věnoval farář Václav Nespěšný. Tentýž farář odkázal kostelu nový pěkný stříbrný kalich, který v roce 1758 v Úněticích ukradli Prusové při obléhání Prahy. A týž farář, který zemřel roku 1759, odkázal kostelu značné jmění, které bylo použito jednak ke stavbě nové školy v roce 1760 a později ke stavbě nového kostela.

9. května 1766 byl položen základní kámen ke stavbě kostela, když k tomu předtím dala souhlas kapitula sv. Víta, která se svými prostředky na stavbě spolupodílela. Nový kostel byl dostavěn a vysvěcen 23. prosince 1770. 25. října 1802 vnikly do kostela zloději.

Kostel je prostá barokní stavba obdélníkového tvaru částečně připomínající kříž. V průčelí je věž s helmovitou střechou, nad presbytářem je postavena sanktusová věžička. Loď kostela je klenutá, valená v třech polích oddělených od sebe pásy. Hlavní oltář je barokní s tumbou ozdobenou znakem kapituly. Po stranách jsou branky se sochami sv. Joachima a sv. Anny s malovanými znaky, naznačujícími dobrodince, jejichž nákladem byl oltář zřízen. Jeden z nich je kanovníka Jana Hrobčického z Hrobčic, druhý pravděpodobně neznámého člena kapituly. Vzadu nad oltářem je veliký barokní rámec nesený anděly s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Raaba. Obraz z roku 1749 tam byl přemístěn ze starého kostela. Na evangelijní straně je barokní kazatelna, na jejímž řečništi je rovněž znak Jana Hrobčického z Hrobčic.

Po bočních stěnách lodi stojí naproti sobě barokní oltáříčky s vyřezávanými baldachýny a umělecky nepříliš cennými obrazy sv. Vojtěcha a sv. Barbory.

Ve věži byly dva zvony – větší z roku 1710, zasvěcený sv. Václavu s nápisem „Ulil Arnošt Diepold v Praze. Na svůj náklad přelíti dal Antonín Hora, děkan v.v. metrop. Kapitoly L.P. 1893“. Tento zvon byl pro prasklé „tělo“ sejmut v 50. letech dvacátého století. Menší zvon s kanovnickým znakem od pražského zvonaře Mikuláše Loewa s nápisem „Gos mich Nicolas Loew in Prag Anno Domini 1653“ o průměru 480 mm a váze 72 kg má hlavní nárazový tón Ais 2 a ve věži je stále. K němu byly přidány dva nové zvony ulité firmou Zvonařství Manoušek ve Zbraslavi, která za ulití zvonů ze zvonoviny dodané objednatelem (farní úřad Únětice) bez dodání srdcí, závěsů a zvonícího stroje obdržela autorský honorář ve výši 37.000,-Kč. Výši dalších výdajů včetně provize Svazu výtvarných umělců se mi nepodařilo zjistit. Větší zvon o průměru 623 mm, o váze 144 kg s hlavním nárazovým tónem Dis 2, byl opatřen nápisem “Maria – na paměť Mariánského roku 1987-88 – Únětice”, menší zvon s průměrem 532 mm o váze 92 kg s hlavním nárazovým tónem Fis 2 nese nápis “Jan Evangelista – Zásluhou P. Jana Dvořáka, faráře únětického – L.P.1988”. Oba nové zvony byly v neděli 13.srpna 1989 nynějším biskupem Antonínem Liškou vysvěceny, poté ve věži zavěšeny a zapojeny na elektrický zvonící stroj.