Kostel svatého Klementa v Levém Hradci

Na vysokém břehu Vltavy severně od Prahy na území města Roztok (v katastru bývalé samostatné obci Žalov) leží Levý Hradec, kde stojí  první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klementu.
Na wiki:

Kostel sv. Klementa na Levém Hradci je římskokatolický filiální kostel roztocké farnosti. Jedná se o nejstarší křesťanský kostel v Čechách, založený prvním historicky doloženým českým knížetem Bořivojem kolem roku 880. Z původní rotundy se zachovaly pouze základy pod dnešní barokní lodí ze 17. století. Kolem kostela se nachází hřbitov, založený v 11. století. Kostel je spolu s hradištěm chráněn jako kulturní památka.

Kostel se nachází na výšině a je obklopen hřbitovem. Je zde pochovaný například Jan Felkl (1817–88), který v nedalekých Roztokách založil po celé Evropě proslulou firmu na výrobu glóbů, teolog prof. Zdeněk Kučera nebo lékař-pediatr profesor Josef Švejcar. Vnitřní vybavení zaujme návštěvníky především hlavním oltářem se starou románskou mensou. Nese barokní obraz sv. Klimenta s pozadím Levého Hradce. Dále se zde nachází figurální náhrobky pod kruchtou, zazděné románské okno, starobylé fresky v presbytáři s tématem Umučení Páně a znázorněním čtyř církevních Otců: sv. Ambrože, Augustina, Jeronýma, Řehoře a dalších.

Nejstarší kostel v Čechách byl postaven na Levém Hradci uprostřed hradiště, odtud tradice Levého Hradce jako místa, „kde začalo naše křesťanství“. Kostel byl založen na příkaz knížete Bořivoje, prvního historicky doloženého knížete z rodu Přemyslovců. Přesné datum založení není známo, ale předpokládá se, že výstavba proběhla před rokem 884, kdy zřejmě nejpozději Bořivoj přesídlil na Pražský hrad a založil tam kostel Panny Marie. Po dokončení ho nechal zasvětit sv. Klimentovi, Apoštolskému Otci a čtvrtému římskému biskupovi, jehož ostatky přivezli na Moravu Cyril a Metoděj.

Roku 982 zde byl zvolen druhým českým biskupem sv. Vojtěch, ale již v témže roce ho zastínila Praha. Nakonec roku 1041 císař Jindřich III. vypálil hradiště i kostel. Hradiště již obnoveno nebylo, ale kostel v podobě románské rotundy byl znovu obnoven ve druhé polovině 11. století. Později byl na místě původní apsidy postaven gotický presbytář, který byl v 16. století zklenut a opatřen freskami. Roku 1656 se přistavěla zvonice a do roku 1684 proběhla přestavba staré rotundy v barokní kostel. Tato podoba vydržela do dnešní podoby.

Pod podlahou dnes stojícího kostela byly v letech 1939–1941 objeveny a prozkoumány základy rotundy s kruhovou lodí a podkovovitou apsidou. Již brzy po tomto objevu začala diskuze, zda se jedná o původní podobu kostela, tak jak měl vzniknout na konci 9. století. Dnes je na základě studie Petra Sommera o základovém kameni v podstatě přijímána jako doba vzniku archeologicky prozkoumané rotundy nejdříve 11. století. Skutečnost pozdějšího založení podporuje i fakt, že okolo kostela se začalo pohřbívat až v 11. století, předtím bylo obyvatelstvo pohřbíváno mimo hradby v místech dnes zničených žalovskou cihelnou. V otázce původní podoby kostela se proto uvažuje o možnosti dřevěné stavby.

Byl jsem tu v rámci akce v roce 2014, ocituji sám sebe: Z původního kostela z Bořivojovy doby se zachovalo málo. Dlouho se předpokládalo, že jsou jimi základy rotundy pod podlahou dnešního kostela. Podle našich průvodců ale novější datování základních kamenů odkazuje spíš na přelom 10. a 11. století, takže předchůdcem rotundy byla nejspíš dřevěná stavba. Kostel byl pak v gotické a renesanční době několikrát rozšiřován a upravován, důkladné celkové rekonstrukce se kostel dočkal v letech 1939-1940 a četných oprav v poslední době, kdy byly také restaurovány fresky z konce 14. století. V sezóně (od května do září o sobotách a nedělích od 10 do 18 hodin) tu funguje průvodcovská služba (umístěna před samotným areálem v jakési pseudověži s padacím mostem) a je možno shlédnout i interiér kostelíka.

Středočeská vědecká knihovna v Kladně:

V Žalově, dnes městské části Roztok, na památném slovanském hradišti Levý Hradec.

Na konci 9. stol. (882-884) zde pravděpodobně kníže Bořivoj založil vůbec první křesťanský kostel v Čechách. V r. 982 tu byl Slavníkovec, pozdější sv. Vojtěch, zvolen druhým pražským biskupem.

Bořivojova stavba byla nejčastěji ztotožňována se základy objevenými při archeologickém výzkumu vedeném I. Borkovským v l. 1939-1940 pod podlahou dnes stojícího kostela sv. Klimenta. Jednalo se o rotundu s kruhovou lodí o vnitřních rozměrech 460-475 cm s podkovovitou apsidou. V současnosti ale archeologové tento závěr zpochybňují. Jako důvod k pochybnostem uvádějí mohutnost a charakter základového zdiva a také kámen s vyrytým křížem (základní kámen) objevený ve spodní části základů. Doba vzniku kamenného kostelíka byla proto podle archeologických nálezů posunuta do 10. stol. a s jistotou do 11. stol. Původní kostel byl pravděpodobně dřevěný.

Koncem 13. stol. přistavěn raně gotický presbytář, zvýšený a ve 14. stol. vyzdobený freskami. V r. 1656 byla přistavěna zvonice, do r. 1684, kdy byla postavena barokní obdélníková loď, byly zbourány zbylé části románské rotundy. Poslední velká stavební úprava proběhla v r. 1922, kdy byla postavena sakristie.

Jednolodní, obdélný kostel s obdélným pětiboce ukončeným presbytářem s hranolovou věží po jižní straně a s čtvercovou předsíní na západní straně lodi. Věž s cibulovou bání. Obdélná, segmentem nebo polokruhem ukončená okna, na severovýchodní straně presbytáře úzké polokruhově ukončené okno. Presbytář sklenut jedním polem křížové žebrové klenby; triumfální oblouk hrotitý. Loď i předsíň plochostropé, kruchta po stranách konkávně vyžlabená. Zrestaurované gotické fresky v presbytáři představují výjevy ze života Panny Marie a umučení Ježíše Krista. Na jedné z fresek je i Slavníkovec sv. Vojtěch.

Zařízení: hlavní oltář raně barokní s obrazem sv. Klimenta, portálový z r. 1684, po levé straně oltář sv. Vavřince, vpravo Štěpána s obrazy zasazenými do akantové rozvaliny, v severní stěně rokoková kazatelna z pol. 18. stol., náhrobky ze 16. a 17. stol.

Kolem kostela hřbitov s barokní bránou, je na něm pohřbeno i 11 obětí transportu smrti z konce 2. světové války.

V l. 1992-1998 proběhla rozsáhlá rekonstrukce kostela, budova nově zastřešena, opraveny gotické fresky a renesanční náhrobky. V r. 2001 vybudována naučná stezka s informačními tabulemi. Konají se zde tradiční pouti (v sobotu po 23.4).

Kostel je kulturní památkou:

Drobný gotický hřbitovní kostelík v jehož sklepení jsou odkryté základy rotundy z 9. století.

Původní kostel sv. Klimenta byl nejstarší křesťanskou svatyní v Čechách založenou v 1. polovině 80. let 9. století knížetem Bořivojem poté, co byl pokřtěn na velkomoravském Svatoplukově dvoře. Dnešní farní kostel je součásti hradiště Levý Hradec, které zaujímalo významné místo v počátcích vytváření raně středověkého státu. V 10. století stále patřilo k majetku přemyslovských knížat; 19.2. 982 byl na hradišti zvolen Vojtěch Slavníkovec druhým českým biskupem. Přestavby kostela – pravděpodobně ještě ve 13. století proběhla přestavba románské rotundy – ubourána apsida a přistavěn polygonální presbytář s opěrným pilířem na severní straně. – 80. – 90. léta 14. století nástěnné malby v presbytáři zobrazující výjevy ze života Panny Marie a Ježíše Krista. Christologický cyklus doplňují na jednotlivých klenebních kápích postavy církevních otců, proroků, Evangelistů a andělů. Za oltářem je umístěn výjev z Geneze, zobrazující Adama a Evu u stromu poznání. – 50. – 60. léta 16. století byla k jižní straně presbytáře přistavěna zvonice (zvon z roku 1660) – 70. a první polovina 80. let 17. století zbořena zbývající část okrouhlé lodi rotundy; přímo na zdivo presbytáře byla napojena barokní loď. Na ni pak na západní straně navazovala předsíň z níž vede schodiště na kůr. Stavební vývoj kostela se uzavřel výstavbou sakristie situované při východní stěně věže.

Orientovaný jednolodní kostel s polygonálním gotickým presbytářem a barokní lodí. Na J straně je do hmoty lodi částečně vtažena hranolová věž ukončená cibulovou bání, na kterou navazuje nízká sakristie přisazená k J hraně pětibokého kněžiště. K Z průčelí je předsazena nižší vstupní předsíň. Loď i presbytář jsou prolomené vysokými, půlkruhově, respektive segmentem ukončenými okny, pouze na SV straně presbytáře je jedno úzké špaletové, půlkruhově ukončené okno. Okna lodi jsou rámována páskovou šambránou a vrcholovým klenákem. Věž pročleňují hladká půlkruhově ukončená okna a v úrovni zvonového patra kruhová okna bez lemujících šambrán. Do interiéru se vstupuje přes Z předsíň; dvoukřídlé dveře jsou osazené v jednoduchém pravoúhlém pískov. ostění. K S straně presbytáře je přisazen opěrný pilíř (středověký); další pilíř, na stejné straně, jistí zdivo lodi ve švu presbytáře a lodi.

Kostel sv. Klimenta společně s rozsáhlým přemyslovským hradištěm Levý Hradec bylo prohlášeno za národní kulturní památku. Kromě samotné památkové a architektonické hodnoty má tato svatyně velkou hodnotu kulturně-historickou. Hradiště i původní kostel sv. Klimenta jsou úzce spjati s počátky české státnosti.

Původní evidenční list památky:

Na základech staršího kostela stojí zděný, orientovaný jednolodní kostel z lomového kamene, s lodí a věží a omítnutou, presbytářem neomítnutým. Loď obdélná, krytá plochým stropem se štukovým rámcem, pročleněna půlkruhovitě uzavřenými okny, presbytář trojboce uzavřený, pročleněný okny se stlačeným obloukem, zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. Triumfální oblouk hrotitý, na jižní straně lodi hranolová věž s naznačeným členěním na dvě patra. Kostel kryt sedlovou střechou, nad presbytářem polygonálně rozložená valba, krytinou jsou tašky s prejzy. Věž kryta plechovou nízkou helmou. V interieru nástěnné malby pozdně gotické: Sv. Jeronym, Ambrož, Řehoř, Augustin. V presbytáři freska sv. Barbory. 3 barokní oltáře, kazatelna, na stěnách zavěšeny 2 barokní obrazy.