Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří

Naproti areálu místního zámku stojí v ulici Chomutovská v Klášterci nad Ohří kostel Nejsvětější Trojice.

Na wiki:

Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří je římskokatolický farní kostel. Tato barokní stavba je nejvýznamnější církevní památkou v Klášterci nad Ohří. Od roku 1963 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Místo pro stavbu nového farního kostela vybral Jan Zikmund Thun, který se realizace stavby již nedožil. Tu po jeho smrti uskutečnil až jeho syn, Michael Osvald z Thun-Hohensteinu, v letech 1665–1670. Plány na stavbu kostela pochází z dílny italského architekta Carla Luraga a stavbu realizoval vlašský stavitel a štukatér Rossi de Luca. Kostel by vysvěcen 21. 9. 1670, vysvětil ho bratr Michala Osvalda, biskup Václav z Thun-Hohensteinu, a ten také daroval kostelu hlavní oltář zasvěcený Nejsvětější Trojici. V této době byl také vyklizen starý farní kostel a přestal být využíván.

Zděná zvonice byla k severní straně kostela přistavěna pravděpodobně v roce 1850. Vnitřní stěny kostela rozčlenilo osm bočních pravoúhlých kaplí, nad nimiž vznikly tribuny. Pravděpodobně z Rakouska či Bavorska sem byla dopravena hodnotná kazatelna a některé boční sloupové oltáře.

Farní kostel Nejsvětější Trojice úspěšně přestál několik požárů, v roce 1884 byla provedena rozsáhlá a důkladná renovace, došlo k nové výmalbě, nově byly upraveny oltáře a byla zasazena nová barevná okna, která kostelu věnovali místní ochotníci. Další oprava se uskutečnila až roku 1936 a ta poslední v roce 2003, kdy v kostele byla opravena vnitřní fasáda, štuky a byl litoměřickým biskupem Josefem Kouklem znovupožehnán po opravě. V roce 1993 byla v tomto kostele obnovena a veřejnosti zpřístupněna thunská hrobka původně ze 17. století, s novějším porcelánovým rodokmenem zdejších Thun-Hohensteinů. Kostel a hrobku je možné si prohlédnout v rámci jednoho z prohlídkových okruhů kláštereckého zámku.

Kostel slouží svému účelu, konají se v něm pravidelné bohoslužby. Zároveň je využíván i jako místo pro konání koncertů a dalších kulturních akcí. V období adventu je to výstava betlémů, které tvoří děti z kláštereckých mateřských škol, či zde gymnazisté pod vedením svých pedagogů hrají divadelní představení v rámci akce Kometa, kterou se v Klášterci nad Ohří slaví svátek Tří králů.

Kostel je jednolodní, s polygonálním (mnohoúhelníkovým) presbytářem (neboli kněžištěm), severní sakristií a oratoří (tj. modlitebnou), vyhrazenou pro šlechtu. Na hlavním průčelí kostela je štít se znakem hraběte Michaela Thuna a jeho manželky, rozené hraběnky v Lodronu. Klenby v kostele jsou valené, v hlavním prostoru s lunetami a jsou bohatě zdobeny ornamenty. Zařízení pochází většinou z doby výstavby, včetně oltáře se sochami svatého Michaela a svatého Václava a s obrazy Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice.

V průběhu druhé světové války přišel kostel o svůj zvon. Ten byl nahrazen zvonem z evangelické farnosti v Milspe-Rüggeberg nedaleko Wuppertalu, který sem byl dopraven díky iniciativě současného kláštereckého faráře Artura Ściany dne 16. února 2015. Nový zvon, který se rozezněl poprvé 5. dubna 2015, se jmenuje Michael.

Farní web:

Farní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1665–1670 podle plánů významného barokního architekta Carlo Luraga stavitelem Rossi de Luca. Je to barokní obdélná jednolodní stavba s polygonálním presbytářem a severní sakristií a oratoří. Na hlavním průčelí je štít a portál se znakem stavebníka kostela Michaela Osvalda Thuna a hraběnky z Lodronu. Vnitřek je sálový s bočními pravoúhlými kaplemi a tribunami nad nimi. V hlavním prostoru jsou valené klenby s lunetami, bohatě figurálně a ornamentálně štukované, stejně jako křížové klenby tribun, sakristie a oratoře. Dvoupatrová zděná kruchta byla upravovaná roku 1795. V roce 1993 byla v tomto kostele obnovena a veřejnosti zpřístupněna thunská hrobka, původně ze 17.století.

Farní kostel Nejsvětější Trojice byl dlouhou dobu veřejnosti z důvodu špatného stavu uzavřen, otevíral se pouze při mimořádných příležitostech a bohoslužby se konaly ve hřbitovním kostele Panny Marie. Město a farnost kostel společnými silami opravují.

Kostel již prošel velkou opravou vnitřních fasád, štuků a instalací a 9.11.2003 byl biskupem litoměřickým, Msg. ThDr Josefem Kouklem, slavnostně znovu vysvěcen.

Pozdně barokní varhany postavené varhanářem Müllerem z Nepomyšle v roce 1796 mají 20 rejstříků na dvou manuálech s pedálem. V roce 2019 bylo dokončeno kompletní restaurování varhan firmou Kánský a Brachtl.

Stavba je kulturní památkou:

Areál barokního kostela se sochami svatých pochází z let 1665–1670 a byl vystavěn Rossi de Lucou podle plánů Carla Luraga. Bazilikální průčelí je komponováno přísně symetricky, členěno pilastry v iónském řádu a horizontálně profilovaným architrávem.

kostel Nejsvětější Trojice

Jednolodní kostel postavený mezi léty 1665-1670 Carlem Luragem a Rosim de Luccou vykazuje trojdílné průčelí bohatě zdobené barokním dekorem v podobě korintských pilastrů, girland, festonů a portálu s uchy a nadpražní kartuší doplněnou šátky s nápisem.

socha sv. Floriána

sloup se sochou Panny Marie

Mariánský sloup pocházející z roku 1696 je tvořen sloupem umístěným na hranolovém odstupňovaném soklu s nápisy a je zakončený plastikou Panny Marie znázorněné ve zřaseném rouchu, s korunou na hlavě, stojíc v kontrapostu a držíc na levé ruce Ježíška.

Soubor soch stál původně v zlikvidované obci Prunéřov naproti faře; Panna Maria z r. 1696, ostatní sochy z r. 1771: sv Josef, Alois, Barbora a Anna.

socha sv. Aloise

Plastika znázorňující světce oděného ve zřaseném rouchu s výšivkami, stojícího u sloupku, na jehož hlavici má položenou otevřenou knihu, v níž listuje a přidržuje ji oběma rukama, pochází z roku 1771 a je umístěna na hranolovém odstupňovaném soklu.

socha sv. Barbory

Plastika znázorňující světici v kontrapostu, oděnou v šatech a plášti, s korunkou na hlavě a pohárem v pravé ruce, přidržuje vrchol atributu věže, jenž se nachází při jejím levém boku, pochází z r. 1771 a je umístěna na hranolovém odstupňovaném soklu.

socha sv. Josefa

Plastika znázorňující světce s plnovousem, oděného v jednoduchém šatu, s levou rukou položenou v gestu na hrudi, stojícího v kontrapostu, pochází z roku 1771 a je umístěna na hranolovém odstupňovaném soklu.

socha sv. Anny

Plastika znázorňující světici v kontrapostu, oděnou v rouchu s bohatě zřasenou draperií, v levé ruce drží otevřenou knihu, v níž ukazováčkem pravé ruky ukazuje na jednu ze stran, pochází z r. 1771 a je umístěna na hranolovém odstupňovaném soklu.

Původní evidenční list památky:

Neorientovaný, jednolodní, s bočními, neprůchodnými kaplemi a kněžištěm s trojbokým odsazeným závěrem. Průčelí trojdílní, s tabulovým štítem. Postranní části vymezeny korintskými pilastry, nad nimi probíhá plně vyvinuté kladí (nad střední částí jen římsa). Obdélný vchod v portálu s uchy a dvojitou lištou. V nadpraží kartuš, doplněná šátky s nápisem MICHAEL OSSWALDUS SACRI ROMANI IMPERII / COMES DE THUN DOMINUS HEREDITARIUS IN / CLOESTERLE IN HONOREM SANCTISSIMAE / TRINTATIS FUNDAVIT / Ao DOMINI MDCLXX. Nad přímou římsou sdružený znak. Pod římsou obdélný rám s uchy. Postranní části dole s rozměrnými vpadlými poli, nahoře s nikami v rámech s s uchy a s přímou římsou. Střed štítu, lemovaného korintskými pilastry, zaujímá segmentově zaklenuté okno v rámu s uchy. Plocha nad zaklenutím protažena do výše a vyplněna festony. Půlkruhová římsa. Po stranách spuštěny girlandy. Vybrané boky štítu opatřeny nahoře volutami, dole obelisky. Trojúhelníkový nástavec po stranách s piniovými šiškami. Boční stěny lodi s opěrnými pilíři, ozdobenými koulemi, mezi ně vestavěny kaple. Okna lodi i kaplí půlkruhová (u lodi vyšší), v ostění s lištou a kapkami. Loď i kněžiště sklenuty valenou klenbou s lunetami, u lodi oddělené pásy, závěr paprsčitě. Kaple s emporami, opatřenými balustrádovým zábradlím, zaklenuty obdobně. Stěny s kompozitními pilastry, průběžné kladí. Bohatá štukatura.

Kostel je průběžně opravován:

V roce 2023 proběhla II. etapa obnovy fasády raně barokního kostela Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří, jehož autorem je slavný italský architekt Carlo Lurago. Akce byla financována z prostředků Ústeckého kraje, Ministerstva kultury, Města Klášterec nad Ohří a místní farnosti.