Hrad Burgstall Schomberg a vyhlídka Schandauer Schlossberg v Bad Schandau

Severně od centra města Bad Schandau na hřebeni vrchu Schlossberg se na trase žluté turistické značky nachází místo, kde stával hrad Burgstall Schomberg.

Sice tu stojí „zřícenina“ s vyhlídkovou věží, ale ta s původním hradem vlastně nemá nic společného, jde o romantickou novostavbu:

Zřícenina hradu v Labských pískovcích. Nachází se ve městě Bad Schandau v saském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (Sächsische Schweiz-Osterzgebirge) na zámeckém vrchu Schandau. Původní hradní komplex pochází pravděpodobně ze 13. století. Na jeho pozemku se nachází uměle vytvořená zřícenina hradu Schomberg, která byla slavnostně otevřena v roce 1883.

O původním hradu a pozůstatcích cisterny:

Cisterna bývalého strážního hrádku „Schönberg“ (Schomberg, Schomberg, dříve také Schoumberg nebo Schömberg) ze 13. století. Cihlová nádrž je nyní zasypaná, ale říká se, že kolem poloviny minulého století byla hluboká kolem 8,5 m.

Schlossberg nebo Schomberg (nářeční forma Schönberg) pravděpodobně sloužil jako říční a silniční strážní místo k zabezpečení dopravy zboží na Labi a hlavní silnici do Lužice. Stopy ohně na řídkých zbytcích (zeď, příkop, cisterna) svědčí o zkáze v husitských válkách 1429/36. Areál je chráněn jako prehistorická archeologická památka.

Umělou zříceninu postavil jako vyhlídku stavitel Dachsel a slavnostně ji otevřeli 24. června 1883 členové Horského klubu, oddíl Bad Schandau.

Wiki:

Zřícenina hradu Schomberg se nachází ve městě Bad Schandau na zalesněném zámeckém vrchu Schandau (222,3 m n. m.), jižním výběžku Labských pískovců. Hřbet se tyčí asi 300 m severně od centra města. Severovýchodně vede krajina – přes další vyvýšení – k Wustmanndörfel, který patří Sebnitzu. Na východ teče Kirnitzsch a na západ další potok, oba protékají centrem města a vlévají se přímo do Labe.

Pro kótu jsou doložena i jména Schomberg, Schönnbergk, Schamberg a Schaumberg. Na mapě topografa Meriana z 2. poloviny 17. století je zaznamenán jako Schoumberg. Původ názvu je sporný, ale existuje podezření, že je odvozen od středohornoněmeckého schouwen (= dívat se), což by mohlo naznačovat použití hory jako „Schauinsland“, tedy signální stanice. Příležitostně se používá pro náhorní plošinu Schlossberg také název Kiefericht .

Areál byl pravděpodobně postaven ve 13. století jako strážní místo k zabezpečení toku zboží na Labi a Via Regia, bývalé obchodní stezce. Až do svého zničení byl v majetku českého šlechtického rodu Berků z Dubé, který sídlil na hradě Hohnstein. Keramické nálezy dokazují, že hradní vrch byl osídlen nejpozději ve 14. století. Archeologickým výzkumem byly mimo jiné odkryty hroty kopí, střely z kuše, brusy a kamenný mlýnek na obilí. Našly se také četné podkovy a ostruhy, což značilo posádku jízdních mužů. Obec Altendorf patřila Schombergům, kde je v roce 1445 doložen rod Borských, přívrženců Berky z Dubé. Jednalo se s největší pravděpodobností o bývalé pány hradu Schomberg, neboť Altendorf sám nikdy nebyl sídlem rytířského panství. Stopy požáru naznačují, že hradní ostrožna byla zničena za husitských válek v letech 1419 až 1434 a 1439. Nálezy ze Schlossbergu jsou nyní umístěny ve vlastivědném muzeu Bad Schandau.

Schomberg je opakovaně zmiňován v listinách ze 17. století. Například v roce 1629 si chalupník ze Zauke (dnes okres Rathmannsdorf) stěžoval, že plánovaná novostavba na „Schönnbergku“ ho připraví o vzduch a světlo v jeho domě.

Původní stavbu zámecké konírny tvořila drobná stavba, pravděpodobně dřevěný srub. Na jihozápadě se také nacházela kvádrovitá místnost vytesaná do skalního výběžku, která byla ze strany údolí ohrazena zdí a pravděpodobně sloužila jako strážní místnost. Celková plocha hradní plošiny je nepravidelný čtverec přibližně 20 m × 45 m a je asi o pět až sedm metrů vyšší než horní příkop. Hradní plošina byla obehnána prstencem zdí a palisád a zajištěna dvojitým valem. Posádku hradu tvořilo pravděpodobně asi deset mužů. Model opevnění Schomberg je k vidění ve Vlastivědném muzeu Bad Schandau. Kromě několika zbytků zdí se dnes dochovala pouze dvojitá hradní zeď, příkop a cisterna.

Dochovaná kruhová cisterna, zčásti z cihel a zčásti vytesaná do skály, je dnes zasypána, ale kolem poloviny 19. století byla údajně hluboká 15 el (8,5 m).

Areál je chráněn jako prehistorická archeologická památka.

Na konci 19. století byla na místě stavitelem Dachselem postavena umělá zřícenina hradu, která je známá jako zřícenina hradu Schomberg. Slavnostně byla otevřena 24. června 1883 členy Horského spolku pro Saské Švýcarsko, sekce Bad Schandau. Do budovy byly integrovány zbytky původních hradních zdí.

Na věži zříceniny je vyhlídková plošina, na kterou se lze dostat po kamenném schodišti zajištěném kovovým zábradlím mimo věž a točitým schodištěm uvnitř věže. Vzhledem k okolním lesům je z plošiny omezený výhled na Bad Schandau a údolí Labe. Při stavbě věže byla středem hradu vybudována hráz se schůdky.

Horský spolek pro Saské Švýcarsko pojmenoval zříceninu při inauguraci Frienstein. Poté, co byl Vorderes Raubschloss nepochybně identifikován jako Frienstein, se však místní skupina v roce 1906 rozhodla tento název již nepoužívat.

Jak je v textu zmíněno, výhled je velmi omezený, lepšímu výhledu brání vzrostlá vegetace.