Sloup svatého Jana Nepomuckého u kostela svatého Kříže a svatého Bartoloměje ve Wroclawi

Jižně od kostela svatého Kříže a svatého Bartoloměje ve Wroclawi na náměstí Plac Kościelny stojí monumentální sloup svatého Jana Nepomuckého.

Město s velmi bohatou (a pohnutou) historií – „Od roku 1327 bylo Vratislavské knížectví součástí českých zemí a po první slezské válce v polovině 18. století připadlo Prusku.„, jak praví wiki. Není tedy divu, že řada místních památek má nějakou vazbu k „nám domů“. Přesto je překvapující, že největší monument celosvětově populárního českého světce stojí právě tady.

V polských zdrojích moc hledat neumím, takže všehochuť, co se kde našlo:

Uprostřed náměstí stojí barokní sloup sv. Jana Nepomuckého (pomnik św. Jana Nepomucena) z let 1730–32 od Jana Jiřího Urbanského (žáka F. M. Brokofa), který je svou výškou 9,5 metru nejvyšším pomníkem tohoto českého světce na světě.

Turistika.cz:

Chcete-li na vlastní oči vidět největší světový památník oblíbeného českého světce Jana Nepomuckého, stačí zajet do nedalekého, více než šestsettisícového, slezského města Wroclaw. Právě zde, na slavném „sakrálním” ostrově Tumski, totiž najdeme jeho – téměř desetimetrový – pískovcový, památník z roku 1732. Jedná se tedy o památku barokní a za jejího autora je nejčastěji označován významný česko – německý sochař, žák Jana Brokoffa, Johann Georg Urbansky.

A hned na úvod bychom si ještě měli prozradit, že tento památník, který vznikl v letech 1730 až 1732, najdeme na Kostelním náměstí, tedy před vratislavským kolegiátním kostelem sv. Kříže a sv. Bartoloměje a že s tím Urbanského autorstvím to také není zase až tak jednoznačné.

Podobu památníku s půdorysem ve tvaru řeckého kříže totiž prý navrhl rakouský jezuitský architekt a malíř Christoph Tausch a jeho tvůrci se pak – kromě Urbanského, který zde zřejmě plnil funkci „hlavního architekta” – stali také uznávaný bamberský sochař Johann Albrecht Siegwitz a tyrolský Johann Adam Karinger.

Hranolový podstavec je zdoben čtyřmi scénami ze života sv. Jana Nepomuckého, včetně těch s výslechem světce u krále Václava IV. a jeho následné svržení do Vltavy. V rozích podstavce stojí andělští Atlanti, kteří nesou římsu s pyramidálním nástavcem zakončeným figurou světce, kterého obklopují postavičky andílků (kuriózní je skutečnost, že dva z nich jsou zcela plešatí, což prý odkazuje k oslavě narození dítěte Urbanského žáka). Jejich sedící figurky můžeme vidět také ve spodní části podstavce.

Jan Nepomucký stojí v oblacích a v – netradičně zvednuté – levé ruce drží zlacený krucifix. Kolem hlavy má tradiční svatozář s hvězdami. Ty zdobí i pomník, který je obklopen krásnou kamennou balustrádou.

Na závěr ještě jedna zajímavost. O oblibě sv. Jana Nepomuckého v tomto regionu svědčí nejlépe fakt, že jen ve Vratislavi najdeme jeho sochu celkem snad na šesti různých místech.

Nejvíce na polské wiki:

Památník z 18. století od Jana Jerzyho Urbańského zobrazující Jana Nepomuckého, nacházející se na Ostrów Tumski ve Vratislavi.

Pomník byl zhotoven v letech 1730–1732 z pověření vratislavské katedrální kapituly. Designérem byl Christoph Tausch a autory Urbański spolu s Johannem Albrechtem Siegwitzem a Johannem Adamem Karingerem. Byl umístěn na Kostelním náměstí, před kolegiálním kostelem sv. Kříž a katolický sirotčinec Orphanotropheum. Podle kroniky byl pomník odhalen v květnu 1732 a stál 2049 zlatých. Jde o největší památník Jana Nepomuckého na světě.

Pomník byl zhotoven z pískovce, v barokním stylu, na půdorysu podobnému řeckému kříži. Je vysoký asi 9,5 metru. Na podstavci je čtvercový podstavec, na kterém jsou umístěny čtyři výjevy ze života Jana Nepomuckého. V prvním z nich zpovídá královnu Žofii, manželku českého krále Václava IV. Lucemburského. Ve druhém basreliéfu se světec opírá o hůl při chůzi po poutní cestě. Další scéna ukazuje okamžik Nepomukova výslechu králem Václavem a poslední ukazuje jeho svržení do Vltavy. Nad basreliéfy jsou kartuše s nadačním nápisem a teologickými komentáři. Ve spodní části soklu jsou v jeho rozích umístěny postavy sedících andělů. Nad nimi jsou polopostavy andělských Atlanťanů nesoucí pyramidovou stavbu, na níž je postava Nepomuka stojícího na oblacích s rukou zdviženou nahoru a držící krucifix. Z mraků trčí hlavy více andělů. Nad hlavou světce jsou hvězdy, které mají odkazovat na hvězdy, které se objevily na nebi při popravě mučedníka. Celý památník je obehnán kamennou balustrádou.

Ve Vratislavi jsou další pomníky zobrazující Jana Nepomuckého: na náměstí Świętojański a na ul. Gen. Romualda Traugutta, ul. Osobowicka a ul. Szewska a plastika na ul. Farní.

Mezi hlavami andělů tradičně zobrazovaných s kudrnatými vlasy jsou dvě zcela holé hlavy. Podle legendy, když byl pomník téměř hotový, nechal mistr Urbański poslední hlavy vyřezat svému žákovi Gottfriedovi. Ten se radoval z nedávného narození syna a využil sochařovy nepřítomnosti a rozhodl se vyřezat hlavu svého potomka. Druhý den přišel mistr zkontrolovat splnění úkolu a uviděl mezi kudrnatými anděly jednu hlavu úplně holohlavého dítěte. Rozzlobený asistenta vyhodil. Nešťastník se vrátil domů a vše řekl své ženě. Ona, rozzlobená manželovým neuváženým jednáním, se rozhodla jeho chybu sama napravit a požádat svého pána o odpuštění. Sochař s ní nechtěl mluvit, ale když uviděl chlapce a jeho usměvavou a důvěřivou tvář, byl dojat a poté znovu najal Gotfryda. Aby zachoval proporce v soše, nařídil umístit na druhou stranu stejně holou hlavu druhého anděla.

Historické obrázky ->

Další obrazová dokumentace ->