Balzerovo ležení na naučné stezce v Jetřichovických skalách

Na naučné stezce Jetřichovické stěny na cestě mezi Vilemíninou stěnou a Mariinou skálou stezka prochází přes Balzerovo ležení.

Průvodce naučnou stezkou (doplněno dalším textem z infotabule):

4. zastavení: Balzerovo ležení

Mohutný skalní převis, v němž je umístěno čtvrté zastavení: Balzerovo ležení (Balzers Lager).

Lidová tradice spojuje název zákoutí se jménem vůdce obyvatel, kteří se zde měli skrývat v době třicetileté války před drancujícím švédským vojskem.

Pravděpodobně však název souvisí s lovem tetřevů. Převis využívali vrchnostenští myslivci a adjunkti, kteří mívali v předjaří povinnost sledovat tradiční tokaniště a před započetím loveckésezóny hlásit knížeti lokality s výskytem a počtem ozývajících se tetřevích kohoutů (od slova balzen, tj. tokat). 

Stěnu převisu ozvláštňuje trojice pamětních nápisů. Nejstarší ze svátku sv. Jana Křtitele roku 1632 (v té době skutečně nepřátelská vojska plundrovala krajinu), druhý z roku 1856, kdy převis navštívila při exkurzi lesní sekce Společnosti německých lesníků a zemědělců a nejmladší z roku 1998, kdy se po stopách předešlé vydala i Česká lesnická společnost.

—

Nápis z roku 1632 na skalní stěně upomíná na chvíle, kdy mohutný skalní převis posloužil v době válečného drancování za úkryt obyvatelům z Jetřichovic. Zázemí pod ním však vyhledával v předjaří i lesní personál, když před zahájením vrchnostenského lovu zjišťoval místa a počty tokajících tetřevů. Od toho i název převisu Balzers Lager (tokaniště). V roce 1856 tudy prošla exkurze lesní sekce společnosti lesníků a zemědělců. Při této příležitosti zde lesmistr Ferdinand Bund z Rynartic nechal vysekat ceduli (viz dále).

—

V 19. století býval pod převisem sezónní výčep; na počátku 20. století jej provozoval Emil Günter z Jetřichovic. Skalní trhlina ve stěně převisu sloužila jako úložný sklípek se třemi policemi, stávaly zde stoly, lavice, pobyt návštěvníků zpříjemňovala produkce muzikantů a vedla se zde pamětní návštěvní kniha.

V levé části převisu jsou vysekány dvě drobné kapací studánky, které jímaly vodu, prosakující skalou; dnes je funkční pouze jediná. V pískovcové krajině, kde je o zdroje vody nouze, nebýval tento způsob zadržování vody k občerstvení nijak neobvyklý.

Podobné úpravy převisů (stružky a nádržky) lze nalézt např. na louce Hauswiese pod Falkenštejnem nebo v Malém mokrém dole pod Pohovkou.

Ceduli z roku 1856 nechal vysekat lesmistr Ferdinand Bund z Rynartic. Zdobil ji text: Wer ist Meister? Der, was ersann. Wer ist Gesell? Der, was kann. Wer ist Lehrling? Jedermann. (Kdo je mistrem? Ten, kdo něco vymyslel. Kdo je tovaryšem? Ten, kdo umí. Kdo je učněm? Každý.).