Pomník obětem 1. světové války před kostelem svatého Bartoloměje ve Velkém Šenově

Před kostelem svatého Bartoloměje ve Velkém Šenově směrem do ulice Vilémovská stojí pomník obětem 1. světové války, který tvoří socha Raněný.

Spolek pro vojenská pietní místa je velmi stručný, protože na pomníku uvádí jen letopočet 1918 (a já vlastně ani nevím, kde by měl být).

V Centrální evidenci válečných hrobů není pomník evidován.

Na obecním webu:

Bronzová socha ,,Raněný“ z roku 1929 od akademického sochaře Ferdinanda Opitze (1885–1956), žáka Myslbeka, věnovaná padlým z 1. světové války, byla instalována 13. července 1930 a v jejím podstavci je uložen pergamen s textem v německém jazyce.

Web farnosti:

V areálu kostela při silnici je umístěna bronzová socha “RANĚNÝ” od akademického sochaře Ferdinanda Opitze, Myslbekova žáka, profesora vídeňské akademie z roku 1929 (Byl na soklu nápis “Heimatdank”). Socha byla slavnostně odhalena dne 12. – 14. července 1930 (třídenní slavnost).

V knize Tatíčku, vrať se k nám! – Pomníky velké války na Děčínsku a Ústecku se o pomníku píše na stranách 138 a 139:

Již v létě 1914 byl na svátek Všech svatých vztyčen na místním hřbitově dřevěný kříž na památku prvních válečných obětí. Zásluhou místního velkoprůmyslníka Franze Josefa Müllera byl tento kříž v létě 1917 nahrazen obeliskem se symbolem tlapatého kříže a květinovými girlandami, na jejichž bocích byly osazeny čtyři oválné měděné desky s dedikačním nápisem a verši básníků Reinholda Samuelsohna a Karla Förstera. Později byly na sokl obelisku umístěny také měděné tabule se jmény 182 válečných obětí pořízené z peněžních darů za částku 16 tis. Kč. Takto upravený pomník byl odhalen opět o svatodušních svátcích 1. listopadu 1924.

Výstavbu zcela nového válečného pomníku inicioval podpůrný spolek vojenských vysloužilců. Ustavující zasedání pomníkového výboru proběhlo 27. března 1927 a do začátku června příštího roku již stavební fond disponoval částkou 5 760 Kč a 90 halířů získanou dary a domovní sbírkou. První návrh pomníku se sochou umírajícího bojovníka vypracoval v srpnu 1928 ve Vídni působící sochař Ferdinand Opitz, jenž měl na Velký Šenov rodinné vazby a pravidelně zde pobýval. V roce 1929 byl Opitzův sádrový model budoucího pomníku oceněn zlatou medailí na umělecké výstavě ve Vídni. V září téhož roku byly vybudovány základy monumentu,  do nichž byla uložena schránka s pamětním spisem, který byl vydán také tiskem.

Citace celého spisu zde ->

Nebo zde ->

Bronzovou sochu odlili ve Vídni a sokl z tmavého syenitu zhotovila šluknovská firma Wilhelm Spölgen. Výbor naplánoval termín slavnostního odhalení pomníku s půlročním předstihem, aby se oslav mohli zúčastnit i rodáci žijící v zahraničí. Slavnost se uskutečnila v neděli 13. července 1930 a byla zahájena bohoslužbou za padlé slouženou v kostele sv. Bartoloměje. Hlavní proslov pronesl řídící učitel Mildner a svěcení pomníku se ujal biskupský konsistoriální rada Karl Reiter.

Pomník se nachází v těsné blízkosti kostela a je tvořená masivním soklem na odstupňované základně, na němž je umístěna nadživotní bronzová socha umírajícího bojovníka oděného jen b bederní roušce. Dílo je charakteristické detailně propracovanou muskulaturou horní části těla, štíhlými protaženými údy a expresivním výrazem v tváři sedící postavy. Na přední straně soklu se původně nacházela dedikace „HEIMATDANK“ (vlast děkuje) uvozená dvěma tlapatými kříži.

Na zadní straně soklu je signatura FERD. OPITZ, na čelní straně zbyl po výše zmiňovaném nápisu jen dlouhý obdélný výklenek. Menší a také prázdné výklenky jsou patrné i na kratších bocích soklu. Spodní stupně hojně zarůstají mechem, částečně i travou, z boků se na sochu tlačí rododendrony a samotný sokl porůstají lišejníky.