Kamenný kříž (0136) ve vstupu do hradu Loket

Ve vstupním prostoru hradu Loket se nachází ve výklenku skalního bloku u cesty soubor kamenných křížů, nejdominantnějším z nich je křížové kolo.

Tento kříž je kulturní památkou jako součást hradního areálu:

Kamenný kříž vysoký cca 1 m. Má k zemi se rozšiřující plochý dřík, ploché kruhové tělo, do něhož je vytesán rovnoramenný kříž, mezi jehož ramena mírně vnikají z vnitřního obvodu kruhového těla mělké osy. Mezi kruhovým obvodem a křížovými rameny trojlaločné kružbové výplně. Nalezen byl pod terasní zdí kostela sv. Jana u bývalé katovny.

Podle webu, který se věnuje těmto památkám:

Kříž č. 1 (0136) .
Výška 120 cm/ Šířka 81 cm / Tloušťka 17 cm
Kříž stával v Rooseveltově ulici u katovny, později byl ve věži loketské radnice.
Nalezen byl v tarasní zdi bývalého kostela sv. Jana.

Literatura: Dreyhausen – 129, foto 27
Renner – 16
Steidl
Šrámek – 49, 13400
Wilhelm – EZ 1899 – 42, UE 1899 – 13, MITTH 1901 – 22

Wilhelm UE 1899 – 13. Wird derzeit in dem allmählich zu einem Museum sich ausgestaltenden Turmzimmer des Elbogener Rathauses aufbewahrt, stand früher vor dem Scharfrichterhäuschen und soll das Scharfrichterabzeichen gewesen sein.
Wilhelm MITTH 1901 – 22. Elbogen. Wird derzeit im Rathause aufbewahrt, lag früher an der Ecke des „Henkerhäuschens“ in der „Hans Heiling-Straße“ und wird als Zeichen der ehemaligen Gerichtsbarkeit angesehen. Die Form desselben steht wohl einzig da unter den bisher bekannt gewordenen alten Steinkreuzen und Kreuzsteinen.
Šrámek – 49. Kříže asi ze 14. stol. v Lokti, kdysi v Hans Heilingstrasse nyní Roosevelt. ul. před bývalým katovským domkem, stojící nyní v muzeu.
Steidl 1941 – Im Elbogener Burghof steht neben dem schönen Radkreuz …
Dreyhausen – 129 – Elbogen: Radkreuz gotischer Form im Elbogener Burghof. Das Kreuz steht in einem Steinreif. Es stammt aus der 1926 abgetragenen Stützmauer des alten Friedhofes.

Další evidence smírčích křížů:

Číslo v centrálním registru: 0136
Rozměry: 120 x 81 x 17 cm
Popis: kruhová stéla, mistrná kamenická práce. Stéla byla zlomena a opravena cementovou maltou.
Stanoviště: stojí spolu s ev. č. 0761 a 0128 na loketském hradě.

Média:

1. 7. 2010 – Důvodů, proč navštívit město Loket na Karlovarsku, by se jistě našlo víc. Magnetem číslo jedna je zde jeden z nejzachovalejších románskogotických hradů u nás. Loket je ale známý i mezi hledači středověkých kamenných křížů. … Přímo na nádvoří hradu je k vidění pozdně gotická kruhová stéla, která kdysi stávala u loketské katovny, a fragment kamenného kříže připomínajícího vraždu z roku 1639, který byl původně vztyčen nad Cínovým příkopem.

Turistika.cz:

Svého času muselo být městečko Loket skutečným semeništěm hříchu a tím vlastně takovou malou českou Sodomou i Gomorou. Tedy alespoň pokud budeme vycházet z neuvěřitelného množství smírčích křížů, které se v katastru obce nacházejí. Jejich lenivější ctitele jistě potěší, že za některými z nich se nemusejí trmácet „za Hory za doly“, ale stačí jim zajít na zdejší krásný hrad. A mohou přitom zajít pouze hned za vstupní bránu.

Začneme hned tím nejkrásnějším, který byl v odborné literatuře poprvé popsán již na konci 19. století.

V tomto případě máme před sebou nádhernou kamennou kruhovou stélu, které k naprosté dokonalosti chybí snad jen to, že byla v minulosti v jedné části zlomena a následně opravena cementovou maltou. Je zajímavé, že některé informační prameny tvrdí, že tato křížová stéla pochází pravděpodobně ze 14. století, ale současně ji spojují s událostí na konci století 15. V každém případě je svým způsobem také zdatným turistou; v minulosti se prý nacházela např. u bývalé katovny, v radniční věži, ohradní zdi kostela i v prostorách muzea. Pozoruhodná stéla se pyšní rozměry 120 x 81 x 17 cm (podle některých zdrojů je dokonce ještě o 20 cm vyšší) a byla (snad) vztyčena v souvislosti s popravou Niklase von Perstein, kterou někdy po roce 1490 nařídil hrabě Hieronymus Schlick. Někteří prý dokonce na čelní straně stély vidí siluety meče a šibenice. Podle prosekaných kruhových segmentů bychom skutečně mohli toto velmi kvalitní dílo zařadit do období pozdní gotiky.