weby pro nejsevernější čechy

Kaple svaté Apolónie v Cítolibech

Článek je součástí seriálu Kostely, kaple, chrámy, hrobky, mauzolea

Na jižním okraji Cítolib v ulici Na Plevně směrem na Brloh stojí výklenková kaple svaté Apolónie.

Na obecním webu:

Hodnotnou součástí cítolibského baroka je výklenková kaplička na konci obce při cestě na Brloh. Podle Veselého ji nechala roku 1748 postavit první manželka Arnošta Karla Pachty hraběnka Josefína Šporková. Kaplička zasvěcená sv. Apolonii, měla churavějící paní dopomoci k uzdravení. Tato světice je patronkou všech, které trápí bolesti zubů, povahu onemocnění paní Josefíny neznáme. Nepomohla jí však ani Apolonie, ani lázně v Teplicích a hrabě Pachta se roku 1750 stal poprvé vdovcem. Kaplička je ve špatném stavu: opadává z ní omítka a freska je takřka zničena. Jen tvář světice přízračně vystupuje na povrh zdiva, nad ní se k sobě choulí hlavičky tří andělů. Obličeje dalších andílků jsou patrné ještě i v klenbě.

Roedl B., Cítoliby. Nakladatelství Digon Louny, Louny 2003. ISBN 80-903348-0-6

Na informační tabuli přímo u kaple:

Nedílnou součástí Cítolib je výklenková kaplička na konci obce při cestě do Brloh.

Pravděpodobně ji nechala roku 1748 vybudovat první manželka A. K. Pachty hraběnka J. Šporková. Kaple, zasvěcená sv. Apolonii, měla churavějící paní dopomoci k uzdravení. Sv. Apolónie je patronkou všech, které trápí bolesti zubů. Přesto povahu onemocnění hraběnky neznáme. Nepomohli jí ani lázně v Teplicích. Paní Josefína roku 1750 zemřela.

Roku 2009 se podařilo díky značnému úsilí obce kapli zrekonstruovat. Práce proběhly v plném rozsahu na plášti, malířské i štukové výzdobě. Citlivé rekonstrukci neunikla ani historická prejzová střecha a cihlová podlaha.

Na konci roku 2011 došlo k předání díla tak, jak je k vidění v dnešní podobě.

Kaple je kulturní památkou:

Barokní drobná sakrální stavba z 18. století z lámané opuky, s pilastry nahoře spojenými obloukem, bohatě zdobena štuky. Apsidovitý otvor sklenutý polokupolí nese zbytky fresek. Po obou stranách vstupu svazky pilastrů a polosloupů s volutovými hlavicemi.

Kapli nechala postavit údajně roku 1748 Josefína (Josefa) Šporková, třetí manželka hraběte Arnošta Karla Pachty za účelem získání přímluvy světice k dosažení svého uzdravení. Hraběnce nepomohl ani lázeňský pobyt v Teplicích, zemřela r. 1750.(Číslování manželky zřejmě neodpovídá skutečnosti, dle dostupných pramenů byla jeho první ženou).

Charakter dekoru kaple by nasvědčoval i poněkud dřívější dataci, než je v mladší literatuře zmiňovaný rok výstavby. Starší literatura (Štědrý) uvádí, že v září r. 1748 tento „ozdobný sloup“ hrabě Pachta „zajistil, aby byl udržován stále“. Objekt je zanesen v obou mapách stabilního katastru z r. 1843 a následujících. Terénní památkový průzkum z r. 1965 konstatuje, že štukatérské práce a omítky jsou silně ovětralé a prejzové zastřešení rozbité. Ještě publikace B. Roedla k dějinám Cítolib z r. 2003 uvádí, že je kaple ve špatném stavu, opadává omítka a freska je takřka zničena. Tento stav částečně zvrátila teprve rekonstrukce, která proběhla v letech 2009-2011.

Kaple je situována u jižního okraje obce Cítoliby, v zatáčce silnice do Brlohu, na křižovatce s místní nezpevněnou cestou. Terén je zde rovinný, kaple je obsypána v šířce cca 0,5m kačírkem. Ze západní a severní strany ji od asfaltového povrchu komunikace odděluje obrubník, na jižní a východní straně k obsypu přiléhá travnatý porost. Jižně vedle kaple je umístěna informační tabule.

Jde o zděnou, pozdně barokní, výklenkovou kapli. Půdorys má přibližně obdélný, rozvlněný. V poměru k půdorysu je značně vysoká. Otevřena je na širší straně, v celé výšce průčelí, vstup není nijak uzavřen. Zdivo má omítané. Vnější omítka má novou okrovou barevnost, na soklu tmavou, ostatní stěny jsou světlé. Vrchní partie je kryta prejzy. Vnitřní prostor patinově okrové barevnosti je zdoben, zejména v horní části a klenbě, restaurovanými fragmenty malířské výzdoby.

Fasáda kaple je horizontálně členěna na soklovou partii, střední hladkou část, vpředu akcentovanou svazčitými pilastry podpírajícími přerušené kladí, a na korunní římsu tohoto kladí, která podobně jako sokl obíhá celý obvod stavby. Korunní římsa je přerušena pouze vpředu, kde na ni dosedá římsový segment záklenku. Dynamicky na konvexním půdorysu koncipované převýšené průčelí kaple má vstupní otvor obloukovitě klenutý, vroubený polosloupy podloženými pilastrem. Párové srostlice dvojic polosloupů a pilastrů mají kompozitní hlavice. Ve vrcholu oblouku je umístěna kartuš obepnutá páskou s akantem obsahující původně fundátorský erb. Zadní nároží kaple mají stražené hrany, s odsazením. Objekt je kryt prejzovou krytinou. Střecha je zezadu zvalbená, natolik nízká, že nepřevyšuje římsový segment záklenku průčelí.

Náročně provedená barokní kaple s hodnotnou vnitřní výmalbou je výrazným historickým prvkem veřejného prostoru obce.

Původní evidenční list památky:

1965: Drobná stavba z lámané opuky, vpředu s pilastry, nahoře s spojenými obloukem; bohatě zdobena štukaterskou prací. Absidovitý otvor sklenutý polokopulí má zbytky fresek. Silně ovětralé; prejzové zastřešení rozbité.

Cítolibský zpravodaj:

Tagy