weby pro nejsevernější čechy

Socha svatého Jana u kostela svatého Jakuba v Cítolibech

Článek je součástí seriálu Sochy, skulptury, statue, reliéfy, památníky

Na jižní straně kostela svatého Jakuba v Cítolibech čeká aktuálně návštěvníka malá záhada. Většina dostupných zdrojů hovoří o trojici zde umístěných soch, ale stojí zde jen a pouze socha svatého apoštola Jana.
Skutečně tu kdysi stávaly tři statue:

Foto na webu Drobné památky z roku 2014

Po soše vlevo, někdy jmenované jako Pieta, v Památkovém katalogu evidované jako socha (Vidění) svatého Bernarda, nezbylo nic. Byla roku 2019 přemístěna do Libčevsi ke kostelu Stětí svatého Jana Křtitele. Už po ní není ani stopy, jak je ještě patrno na fotkách Památkového katalogu (dnes místo v trávníku odhalí jen ostré a znalé oči):

Cí­toliby, okres Louny, Ústecký kraj – socha sv. Bernarda (prázdné mí­sto po památce, transfer do Libčevsi)

Nicméně i z dvojice památkově chráněných soch svatých Jana a Pavla je tu jen polovina. Navíc překvapí skutečnost, že podle fotek i chybějící Pavel měl svůj originální sokl, místo kterého se tu aktuálně líhne jakási novostavba…

Foto chybějící sochy z webu Drobné památky, rok 2020

K vidění je tedy pouze svatý Jan.

Na obecním webu:

Původními cítolibskými plastikami na návsi jsou sv. Barbora, sv. Linhart a sv. Prokop. Mohly vzniknout v okruhu Braunovy dílny, ale také později. Některým sochám Cítoliby poskytly azyl – sem byly převezeny z jiných obcí. Při jižní straně kostela stojí od 70. let minulého století plastiky sv. Bernarda, sv. Petra a sv. Pavla (chybné určení světců). Pocházejí z Líčkova a Všechlap. V barokní době by je tak blízko kostela nepostavili, protože by zasahovaly do hřbitova.

Socha je kulturní památkou:

Pískovcová plastika má dvojstupňový fundament, na kterém je umístěn masívní sokl, jehož přední stěnu zdobí reliéf erbu. Muž oděný v šat římského vojáka má na hlavě helmici s chocholem. Tělo se mu esovitě prohýbá, ruce chybí.

Socha je součástí souboru, dvojice skulptur, které se nacházejí při jihovýchodním horním koutu citolibského náměstí, při jižní sakristii kostela sv. Jakuba. K sakristii se staví zády, čelem se obracejí k obslužné komunikaci a za ní k ohradní zdi usedlosti č. p. 54. Obě díla jsou postavena v rovinné travnaté ploše, čelem k jihu. Od hrany obslužné komunikace jsou vzdálené cca 10 metrů, od sakristie přibližně 3 metry. Jejich umístění bylo komponováno symetricky, na vstupní osu sakristie. Sv. Jan je z pohledu od jihu umístěn nalevo od vstupních dveří.

Dílo se skládá z třístupňového fundamentu, článkovaného podstavce a vlastní figury na rozvinutém plintu. Zhotoveno je převážně z pískovce, ovšem dřík podstavce je zděný, převážně z plných cihel, ale též z opuky, omítaný. Původní kamenné prvky, přední kartuš a zadní nápisová deska, jsou do dříku uchycené železnými skobami a zazděné.

První stupeň fundamentu je zřejmě z prostého betonu, bez profilace. Další dva stupně jsou původní, kamenné, s oblounem profilovanou hranou. Soklová partie podstavce je jednou odstupněná, profilovaná v omítce, ustupujícím fabionem přechází na dřík. Ten je rovněž hladce omítaný. Vpředu nese reliéfně vystouplou kamennou kartuši, jejíž povrch je natolik (z devadesáti procent) degradován, že již nelze rozpoznat původní motiv. Zadní nápisová deska je vsazena do omítkového líce (zde je povrch zaniklý ze čtyřiceti procent), nese latinský nápis o šesti řádcích. Podstavec ukončuje tenčí římsová hlavice, tato kamenná deska je v přední části nad kartuší mírně segmentově vzedmutá. Vlastní figura stojí na bohatě rozvinutém plintu, který je členěn na soklovou část, projmutý kónický dřík, oblounovou svrchní římsu a prostou vyšší desku, která je již součástí sochy. Na dříku vpředu pod přerušením římsy je umístěna rokaj. Muž oděný do šatu římského vojáka má na hlavě helmici s chocholem. Jeho tělo je esovitě prohnuté. Ruce má v předloktí uraženy. O pravou nohu má opřen obilný snop.

Nápis: SANCTE IOAN[—] / CV[.] / [EP]ATRE[TV.—] / PROTEGE[.—] / A / GRANDINE (na zadní straně dříku podstavce na vsazené kamenné desce)

Barokní socha dobré kvality provedení, součást souboru se sochou sv. Pavla – zobrazení sv. Jana a sv. Pavla jako exteriérové sochy je v regionu dosti ojedinělé.

  • 2. pol. 18. stol. – vznik
  • 1919 – oprava
  • 1975 – přemístění (z Líčkova)
  • 1976 – restaurování

Další restaurování v roce 2023 Radomil Šulc – > Z toho by vyplývalo, že kolega Pavel teprve čeká na dokončení…

Nápis je aktuálně obnoven: SANCTEIOANNE / CVM / FRATRETVOPAVLO / PROTEGENOS / A / GRANDINE. Chronogram dává letopočet 1745.

Původní evidenční list památky zachycuje sochu ještě na jejím původním místě a s několikrát opravovaným určením světce:

1967: Liběšice-Ličkov. Soubor soch vlevo u silnice mezi dvěma stromy, za obcí, směrem ke Klučku.
Na pokraji cesty, se stromy po stranách, na vysokých hranolových soklech kamenných, opatřených omítkou, mužské postavy, v oblečení římských vojáků – sv. Pavel/Jan a sv. Petr s uráženýma rukama, s obilným snopkem u nohou. Na přední straně soklu neznatelné erby, římsa nad nimi mírně prohnuta, na podnoži asymetrická kartuš. Nápisy:
1) SANCTE IOANNES / CVM / FRATER V. PAVLO / PROTEGEI / OS / GRANDINE
2) nečitelné

Ikonograficky neobvyklé postavy římských vojáků. Opatřeny nátěrem, který působí nepříznivě (odlupování); kolem soch skládka.

Proč ke transferu došlo, o tom nikde ani zmínka.

Cítolibský zpravodaj 02.2001:


Cítolibský zpravodaj 01.2022:

Tagy