Socha svaté Barbory u zámku na Tyršově náměstí v Cítolibech

Na Tyršově náměstí v Cítolibech je soubor několika soch. V západní části nedaleko místního zámku stojí socha svaté Barbory.

Na informační tabuli naučné stezky Cítoliby na náměstí (doplněno z dalších zdrojů):

Náměstí je lapidáriem vzácných soch. Původními cítolibskými plastikami jsou sv. Barbora, sv. Linhart a sv. Prokop. Mohly vzniknout v okruhu Braunovy dílny, ale také později. Sv. Barbora původně stála mimo zastavěný areál obce, při cestě na Chlumčany u odbočky do bažantnice. K této světici měli majitelé panství zvláštní vztah – vzpomeňme na Reinerův obraz na jednom z oltářů v kostele.

Na webu:

Návštěvníka Cítolib jistě překvapí množství soch, které se nacházejí v prostoru návsi. Je to poněkud zvláštní, památkářské baroko. Jen polovina plastik totiž pochází z Cítolib a ani všechny zdejší nestojí na původních místech. Několik soch sem bylo přeneseno z míst, kde jim hrozila zkáza. Částečně to vypadá, jako by chtěly orgány památkové péče Cítolibům nahradit všechny ztráty a škody, které jim zub času přinesl.

Socha je kulturní památkou:

Dílo pochází patrně z 2. pol. 18. stol., na jeho datování však není shoda. Podstavec je v soklové partii odstupňovaný, hranolový dřík ukončuje přesahující římsa. Na plintu stojí socha světice, téměř v životní velikosti. Je oděna do dlouhého šatu, pravou rukou pozdvihuje číši, věž má za nohou. Za předobraz sochy snad můžeme částečně považovat alegorii Víry, Mládí a Krásy od M. B. Brauna z 1. pol. 18. stol., umístěnou na ohradní zdi citolibského kostela, zde jde o figuru ležící, avšak rovněž pozdvihující číši.

Socha původně stála na východní straně Cítolib za bažantnicí. Mapy stabilního katastru ji umisťují dokonce až na katastr sousedních Chlumčan. Povinný otisk označuje sochu univerzální schematickou značkou, křížkem na podstavci. Indikační skica namísto křížku užívá přiléhavější piktogram, figurku s pozdviženou rukou. Zákres do snímku pozemkové mapy z r. 1982 sochu situuje již na katastr Cítolib, přímo do jihozápadního ohybu T křižovatky hlavní silnice a odbočky k bažantnici. V roce 1972 prošla památka restaurováním, v rámci toho byla přesunuta na náměstí do Cítolib. Socha byla patrně znovu restaurována na základě vyjádření NPÚ a restaurátorského záměru z r. 2004, avšak závěrečná restaurátorská zpráva se v knihovně NPÚ nenachází.

Socha se nachází zhruba uprostřed západní strany citolibského náměstí. Umístěna je na rovinném travnatém pozemku, čelem se obrací k východu, k hlavní průjezdní komunikaci, od které je vzdálena 7 resp. 12 metrů. Za zády má v odstupu přízemní hospodářský objekt zámku.

Celek se skládá z nekomplikovaného, obvykle architektonicky článkovaného podstavce statického výrazu a vlastní figury světice v životní velikosti podložené čtvercovým plintem. Dílo je zhotovené z mšenského pískovce.

Soklová partie podstavce je jednou odstupňovaná, ustupující profilací přechází na hranolový dřík. Ten je členěn vrypy vymezenými svisle obdélnými prázdnými zrcadly s rohy okosenými čtvrtobloučky. Zrcadla jsou značně rozryta nečitelnými zbytky znaků, jde zřejmě převážně o vandalské zásahy z různých dob. Římsová hlavice je nad oblounovým prstencem vyklenuta fabiónově, navazuje jednou odstupněná římsa. Na římsovou desku navazuje čtvercový prostý plintus sochy. Figura je oděna do dlouhého, bohatě zřaseného, v pase staženého šatu, v dolní partii dvojdílného. Ozdobný lem svrchní látky se nachází nad úrovní kolen, spodní splývá až k nártům. Záda a ramena překrývá navíc vzdutý svrchní plášť. Levou ruku má světice na prsou, pravou pozdvihuje kalich, ke kterému vzhůru obrací hlavu. Dlouhé vlasy má stažené do uzlu, cop jí splývá na záda. Hlavu zdobí kamenná korunka. Za levou v kontrapostu pokrčenou nohou je umístěna věžice, další z atributů sv. Barbory. Má kruhový půdorys, její sokl má profilaci sloupové patky. Věžice je jednopatrová, v přízemí je reliéfně naznačená elipsovitě zaklenutá brána a dvě křížem dělená okna, v patře nad kordonovou lizénou jsou okna tři. Vše završuje korunní římsa s cimbuřím. Nad ní je snad náznak kuželovité střechy překryté ale již pláštěm světice.

Barokní socha dobré kvality provedení vhodným způsobem doplňuje další kamenosochařské památky, především z dílny M. B. Brauna, na náměstí v Cítolibech.

Na jižní straně dříku podstavce písmena [J.] R

V roce 1972 – restaurování: Josef Dušek, František Häckel, Jan Hendrych, Miloslav Hotový, Jiří Laštovička, v rámci restaurování přemístěno

Původní evidenční list památky:

1966: Socha sv. Barbory vpravo u silnice do Chlumčan (asi 1 km za obcí) u odbočující polní cesty.

Socha značně zakrytá vedle stojící lípou. Dvoudílný, v dolní části odstupňovaný sokl, na jednostupňovém stylobatu. Na vyklenuté římse deska a na ní stojící socha světice, téměř v životní velikosti; levou ruku na prsou, pravou vztyčenou pozdvihuje roucho(?). Sokl poškozen rytím; snaha po udržování. Socha v dobrém stavu, avšak je nutno odstranit větve stromu.

Cítolibský zpravodaj 02.2001:

Cítolibský zpravodaj 02.2003: