Zámek Cítoliby

V centru městyse Cítoliby stojí na západní straně Tyršova náměstí jako protiváha místnímu kostelu svatého Jakuba zámek.

Na obecním webu:

Zámek tvoří součást nevelkého náměstí městyse Cítoliby, které je půdorysně řešeno v podobě nepravidelného lichoběžníka. Výškově značně diferencovaný terén, kde jižní část silně převyšuje severní, dává všem objektům situovaným na vyvýšeninu přirozeně dominantní postavení. Na jižní polovině také nalezneme zámek, ale i kostel ve vzájemné vazbě, poukazující na záměrné urbanistické řešení. hlavním průčelím a zvláště svým osově disponovaným vjezdem se zámek obrací k západnímu vstupnímu průčelí kostela. Vzájemné sepjetí ještě více zdůrazňuje, pomineme-li ohradní zeď kostelního hřbitova, sloup Nejsvětější Trojice, vybudovaný uprostřed spojnice obou staveb.

Teprve na počátku 15. století se v pramenech vzpomínají majitelé, honosící se predikátem „z Cítolib“, což naznačuje existenci určitého vrchnostenského obydlí, třebaže skrovného. Ještě středověké fázi výstavby však v organismu dnešní stavby nemůžeme prakticky nic připsat. Nezachovaly se žádné architektonické detaily, které by odpovídaly 15. století a ani v dispozici zámku se neprojevují žádné výraznější nesrovnalosti, které by neodpovídaly mladším fázím vzniku. Výjimkou je pouze půdorysné řešení suterénu severního křídla, kde se objevují prostory různé světlosti, které přes sjednocující barokní klenbu, poukazují na starší původ vznikající v několika stavebních etapách. Nezávisle na těchto prostorech probíhá zvláště silná zeď jak severním sklepením, tak suterénem jižního křídla. Právě tato zeď by mohla být pozůstatkem některé středověké stavby.

Roku 1543 při obnovování vkladů do desek zemských byla zapsána jen ves Cítoliby s hospodářským dvorem, což zřetelně dokazuje skrovnost vrchnostenského sídla, jehož existence nestála za zmínku při vkladu. Oproti tomu byla zmíněna ještě krčma a pochopitelně i patronátní právo k místnímu kostelu. Asi v krátce následujícím období došlo k rozšíření malého panského sídla, protože 28. dubna 1562 je již při dělení majetku zmiňována tvrz s poplužním dvorem a nově se objevujícím pivovarem. Znovu je pak tvrz (a pochopitelně i poplužní dvůr, pivovar, dva rybníky, mléčnice a krčma) připomínána roku 1569, kdy Václav Kuneš z Lukovce prodal Cítoliby Adamovi Hruškovi z Března.

Avšak ani tato doložená tvrz, vystavěná někdy v mezidobí let 1543 – 1562, nemusela být bezprostředním předchůdcem současného zámku. Mohla vzniknout rozšířením starší stavby, resp. vrchnostenského obydlí, a tak mohla jen částí své hmoty zasáhnout do tělesa pozdějšího zámku a způsobit tak určité nesrovnalosti ve skladbě suterénu pod severním křídlem.

Skutečný předchůdce soudobé zámecké stavby, renesanční zámeček, pochází s největší pravděpodobností – vzhledem k pokročilému řešení dispozice, kterou této výstavbě můžeme přičíst – až z doby mnohem mladší, z poslední čtvrtiny 16. století. Snad již Adam Hruška z Března začal s rozšiřováním svého cítolibského sídla, kde nepochybně pobýval, ale zřejmě až některý z jeho synů stavbu dokončil. Impulsem mohl být literaturou zmiňovaný, ale prameny nedoložený požár roku 1588, který údajně zničil obec.

Zřejmě až raně barokní přestavba staršího vrchnostenského sídla určila dnešní zámeckou dispozici. Přestavba s největší pravděpodobností počítala s uzavřeným čtyřkřídlým zámkem, jak odpovídalo dobovým nárokům. Úmysl ovšem zůstal nerealizován asi také proto, že poslední křídlo mělo spíše komunikativní funkci a nebylo tak bezprostředně nutné pro život zámku. Teprve po raně barokní přestavbě došlo k vybudování okrasné zahrady, která v původním záměru byla nejspíš italského typu, jak naznačuje četnost zachovaných zděných konstrukcí. Teprve při rokokové úpravě zámku došlo i k úpravě zahrady, která byla v této době více přizpůsobena francouzskému zahradnímu stylu. Hospodářský dvůr, obklopující na západě a severu zámek, vyrůstal do dnešního půdorysného rozsahu asi až koncem 17. a zvláště pak v první polovině 18. století. Jeho výstavba nepochyběn souvisí s konečným vytlačením hospodářského provozu z vlastních zámeckých budov.

Vzrostlá zeleň dnes poněkud zastřela významné postavení zámku a pochopitelně i kostela (vedle těchto staveb se ještě uplatňovala věžička vodárenské věže) v dálkových pohledech. V mírně zvlněné krajině soustřeďoval zámek na sebe pozornost ovšem jen svou výraznou hmotností, tedy momentem charakteristickým pro raný barok.

PhDr. M. Ebel, Cítoliby – stavebně historický průzkum, 7/1991

Wiki a další zdroje:

V jihozápadní části obce stojí trojkřídlý cítolibský zámek. Jeho podoba je barokní, ale východní (průčelní) a severní křídlo pocházejí ze 16. století. Zámek vznikal postupně v letech 1668–1668, kameníci a políři byli převážně Italové. V 17. století byla kolem zámku zřízena okrasná zahrada, zahradním architektem byl Jan Tulipán. Ještě za Schützů byla východně od vsi zřízena bažantnice. Z ní se dochovaly základy ohradní zdi, správcův domek, rybník a dva mostky přes potok.

Cítoliby jsou zámek ve stejnojmenném městysu v okrese Louny. Postaven byl roku 1665 na místě starší tvrze, ale dochovaná podoba je výsledkem přestaveb během osmnáctého století. Zámek je chráněn jako kulturní památka.

První panské sídlo s v Cítolibech nechal roku 1519 postavit Prokop Kuneš z Lukavce. Jeho nejstarší syn Jan tvrz dokončil, ale když zemřel, prodal ji i s panstvím jeho bratr Václav v roce 1569 Adamu Hruškovi z Března za 7600 kop míšeňských grošů. Na konci šestnáctého století Hruškové z Března tvrz přestavěli v renesančním slohu. Zámek jim patřil až do roku 1630, kdy zemřel žatecký krajský hejtman Adam Jindřich Hruška. Další osm let trval soudní spor o dědictví. Cítolibské panství nakonec získala Dorota Barbora Hrušková, která se provdala za Jana Oldřicha z Bisingenu.

Panství zpustošené třicetiletou válkou koupil v roce 1650 Arnošt Schütz z Leypoldsheimu. O jedenáct let později padl v boji proti Turkům, a panství zdědil nezletilý syn Arnošt Bohumír Schütz, za kterého ho spravovala matka Markéta Blandina. Rozšířila panství o několik vesnic, starou zchátralou tvrz nechala zbořit a na jejím místě roku 1665 postavit barokní zámek. Na stavbě pracovali místní zedníci a pražští kameníci. Arnošt Bohumír měl čtyři syny. František Karel Schütz zemřel při potlačování povstání v Sedmihradsku, František Josef se zabil pádem z koně a třetí syn Václav beze stopy zmizel v tureckém zajetí. Arnošt Bohumír sice panství rozdělil mezi své vnuky, kteří však také brzy zemřeli, a panství tak zdědil jeho nejmladší syn, císařský rada a hejtman Boleslavského kraje, Jaroslav Schütz. I on přežil otce pouze o pět let a před svou smrtí v roce 1720 panství odkázal Danielu Pachtovi z Rájova.

Daniel Pachta v Cítolibech nežil a panství místo něho spravoval hejtman Ondřej Mann, který tu jako správce zůstal také v době neplnoletosti Danielova synovce Arnošta Karla z Rájova. Ten nechal zámek přestavět, upravil také přilehlý park a učinil z nich vyhledávané kulturní centrum, kde se často hrály skladby zdejších skladatelů jako byli Karel Blažej Kopřiva, Jan Adam Gallina nebo Jakub Lokaj. Roku 1797 potom panství prodal ze 480 tisíc zlatých Jakubu Wiemmerovi z Wiemmersberka, který během pěti let výrazně rozvinul místní hospodářství. Zavedl pěstování brambor a jetele a ze starých bažantnic udělal pole a ovocné sady. V roce 1802 panství koupil kníže Josef II. ze Schwarzenbergu, jehož potomkům patřilo až do první pozemkové reformy roku 1924.

Zámek, který byl ve špatném stavu, získal v roce 1928 lounský okres, který v něm zřídil kasárny, sirotčinec a školu. Ve druhé polovině dvacátého století zde byly sklady místního národního výboru, školní družina a jídelna. Na počátku 21. století byla zničena většina interiérů, poškozená střecha a schodiště do zahrady se nacházelo v havarijním stavu.

Roku 2002 zámek od obce koupil italský realitní podnikatel Piccinini. Jeho původně velkorysé plány na rekonstrukci a využití zámku však přišly vniveč, zámek chátral v takové míře, že zanedbání jeho údržby vyšetřovala policie a v září roku 2018 se případ dostal k soudu.

Jednopatrový trojkřídlý zámek stojí v jihozápadním cípu Tyršova náměstí. Čtvrté křídlo, které uzavíralo nádvoří, bylo zbořeno v polovině osmnáctého století. Z nejstarší stavební fáze zůstala pouze část sklepů pod severním a jižním křídlem. Renesanční tvrz Hrušků z Března se dochovala ve zdivu severního a východního křídla. Severní a jižní průčelí zdůrazňuje po jednom rizalitu. Východní průčelí zdobené trojicí rizalitů zakončuje obdélný štít s postranními volutami zakončený trojúhelníkovým nástavcem. Všechny fasády jsou členěné pásovými římsami a obdélnými okny. Za rustikovým portálem s rokokovými vázami se ve východním křídle nachází valeně zaklenutý průjezd. Přízemí nádvorní strany vstupního křídla se do dvora otevírá arkádami, ale v prvním patře jsou arkády slepé s obdélnými okny. Uvnitř se nachází řada plochostropých i klenutých místností a sálů zdobených štuky, iluzívní malbou a freskami. Část fresek byla přemalována v roce 1956.

Na jižní stranu zámku navazuje částečně zachovaný park, ve kterém bývaly barokní plastiky z dílny Matyáše Bernarda Brauna z let 1718–1719, rokokové sochy z roku 1765 a sochy slánského sochaře A. Lincka z roku 1766.

Zámek byl na prodej v roce 2020, obec ho zpět nekoupila. Aktuálně je zámek v nabídce realitní kanceláře za 15 000 000 Kč:

Nabízíme k prodeji raně barokní jednopatrový trojkřídlý zámek Cítoliby ve městě Cítoliby. Tato krásná a nadmíru zajímavá obec leží v mírně zvlněné krajině pouhé 2 km od Loun. Stavba zámku tvoří s kostelem zajímavý urbanistický celek. Hlavním průčelím a svým osově disponovaným vjezdem se zámek obrací k západnímu vstupnímu průčelí kostela. Vzájemmé sepjetí ještě více zdůrazňuje sloup Nejsvětější Trojice vybudovaný uprostřed spojnice obou staveb. Vyvýšený terén jihozápadního cípu nevelkého Tyršova náměstí dává historickému objektu přirozeně dominantní postavení. Zámek je chráněná kulturní památka.

Hlavní vjezd ústí do zámeckého dvora. Po jeho obou stranách pod arkádou se vchází do protilehlých křídel. Jednotlivá patra spojují monumentální schodiště a na každém podlaží chodby ze strany nádvoří spojují obytné části. Ze společenského sálu s barokním krbem v levém křídle se po kamenném zahradním mostě vchází do terasovité zahrady. Zámek je podsklepen.

Z dalších zdrojů:

Majitelem zámku je firma Castello Cítoliby s.r.o., jejímž vlastníkem je společnost Immobiliare Karlův Most. „Předmětem prodeje je společnost – Castello Cítoliby s.r.o. Zámek je prázdný, pronajata pouze část jako skladové prostory. Budova zámku se nachází uprostřed krásné obce Cítoliby, je k rekonstrukci. Vhodné pro domov důchodců, hotel a podobně,“ uvádí se na webových stránkách společnosti.

Památkový katalog:

Zámek barokně přestavěný začátkem 18. stol. (dokončen 1717), pravděpodobný autor G. D. Orsi. K zámku patří zahrada, založena již 1683, v době příchodu zahradníka J. Tulipána, s M. B. Braunem pokračoval snad F. M. Kaňka. Je obehnána ohradní zdí s bránami.

Zámek, doplněný hospodářským dvorem a zahradou, je hodnotným příkladem barokního venkovského panského sídla – s významnou hudební tradicí; areál je výrazným prvkem urbanistické struktury obce.

zámek

Rozsáhlá patrová budova přestavěna v r. 1717 tvoří se dvěma zadními křídly čestný dvůr. Uprostřed průčelí je sklenut průjezd do dvora rámovaný bosovaným portálem. V levém zadním křídle se nachází vchod do zahrady zdobený kartuší se znaky hrabat Pachtů.

ohradní zeď

Vysoká z počátku nečleněná zeď je přerušena asi v jedné třetině branou do parku. Odsud pokračuje stupňovitý úsek zdi, přerušovaný jednoduchými pilíři. Další brána vede do jižní části hospodářského dvora. Zeď za nárožím pokračuje k západu.

brána I.

Bránu tvoří hranolové pilíře v ohradní zdi, které vymezují vjezd. Na nich visí dřevěná vrata, svrchu projmutá. Pilíře jsou strukturované pomocí pilastrů a římsových hlavic, ukončené keramickou taškovou stříškou. Původně na každé stál ještě sokl s bustou.

brána II.

Druhá brána je ve stejné ohradní zdi jako první, nachází se naproti bráně u špitálu. S první bránou má shodné tvarosloví. Sokly bust jsou zde dochovány, avšak busty na nich chybí.

zahrada

Dnes již zanedbaná zahrada, ve které z kdysi bohaté Braunovy sochařské výzdoby nezbylo patrně nic. Kromě bust na ohradní zdi byla sochařská výzdoba odvezena do Neuwaldeku v Rakousku. Zahrada byla komponována patrně na osu jižního křídla zámku.

brána III.

Brána situována na sever při hlavním průčelí zámku v jedné frontě. Režná ohradní zeď vyzděna z lomového kamene, střídaného vždy po několika vrstvách cihlami, levý pilíř cihelný. Pravý byl zcela stržen a nově postaven, ohradní zeď s brankou byla omítnuta.

dům

Jednopatrový řadový dům má hlavní průčelí orientované do hospodářského dvora. Sedlovou střechu kryje pálená taška. V interiéru v přízemí se nachází střední chodba, z ní jsou dveřmi po obou stranách přístupné plochostropé místnosti.

hospodářský objekt

Přízemní objekt se obrací valbou do Tyršova náměstí, v průčelní zdi jsou dvě menší čtvercová okénka. Mezi hlavním průčelím zámku a tímto domem se nachází vjezdová brána. Za domem pokračuje řada zámeckých obslužných objektů sušárnou chmele.

dům

Jednopatrový obytný objekt má v ose hlavního průčelí ze dvora vstup. Střecha s valbou je kryta pálenou krytinou. V interiéru se nachází v ose chodba, místnosti z ní přístupné mají valenou klenbu. Na konci chodby navazuje schodiště do patra.

sýpka

Sýpka navazuje na obytný dům vedle sušárny chmele a severní hospodářskou řadu zámeckého dvora ukončuje. Závěr střechy je zvalbený. Osu průčelí nad oknem zdůrazňuje kartuš s erby majitele. Přízemí zpevňují opěráky.

stáje

Objekt původně na půdorysu tvaru „Z“ uzavírá hospodářský dvůr od západu. Otvory mají segmentové či polokruhové záklenky. Omítka mezi hladkými lizénovými rámy je svisle rýhovaná. V interiéru se střídají pruské klenby s pasy. Již není kulturní památka.

sušárna chmele

Objekt se skládá z dvoupatrové sušárny a třípatrového hvozdu. Průčelí člení svislé režné lizény a vodorovné římsy. Z režných cihel jsou zhotoveny i parapety oken. Střecha hvozdu je osazena nakládacím arkýřem přecházejícím ve vikýř a hřebenovým větrákem.

Původní evidenční list památky:

Rozsáhlá jednopatrová budova, tvořící s dvěma zadními křídly čtverhranný čestný dvůr. V průčelí 3 mělké risality, uprostřed sklenutý průjezd do dvora s portálem, zdobeným dvěma fagulemi. Zadní křídla mají do dvora vchody s kamenným ostěním, zdobené ovocnými girlandami. V levém zadním křídle vchod do zahrady zdobený kartuší se znaky (hr. Pachta).

Ve zpustlé zámecké zahradě zbývá z kdysi bohaté sohcařské výzdoby jen několik silně poškozených barokních poprsí, umístěných na ohradní zdi. Ostatní sochařská výzdoba odvezena do Nezwaldeku v Rakousku.

Zámek stavěn ve 3. 1/4 17. stol. (kameník Passareni a Torre); sochařská výzdoba z dílny Braunovy a zahrada soudobé. Rozšířen a přestavěn r. 1717 a 1731.

Silně poškozen stálými úpravami pro různé účely.