Bývalý cukrovar Chlumčany

Severně od obce Chlumčany se nachází nepřehlédnutelný areál bývalého cukrovaru.

Budova, již dávno nesloužící svému původnímu účelu, je kulturní památkou:

Cukrovaru resp. schwarzenberské sladovně dominuje hlavní objekt spojený z několika částí. Na střední tudorovské průčelí váže zprava hrázděné křídlo s cihelnými ornamentálními vyzdívkami. Při vjezdu do areálu zleva úřednická a za ní obytná budova.

S pěstováním cukrovky začal na cítolibském panství v roce 1851 Jan Adolf II. kníže Schwarzenberg (1799–1888), zpracovával ji moderní cukrovar v Březnu u Postoloprt 50°21’07.54″N, 13°42’32.57″E, tehdy největší v regionu. První kampaň zde proběhla roku 1853, až na administrativní budovu čp. 56 byl cukrovar kompletně zbořen v roce 2001. Se vzrůstajícími kapacitními požadavky roku 1858 nechal kníže postavit v Chlumčanech druhý cukrovar, jež vyráběl surový i bílý homolový cukr. Již v roce 1891 však cukrovar zastavil činnost, zařízení bylo rozebráno, odvezeno do březenského podniku a správa panství budovy poté pronajímala. Roku 1895 byl přestavěn na sušárnu chmele, o deset let později proběhla úprava cihelny na sušárnu ovoce. Kromě sušení chmele se tu po první světové válce skladoval ječmen pro schwarzenberský pivovar v Lounech až do roku 1939, kdy areál získala akciová zemědělská tržební společnost Agrasol, jež zde provedla několik stavebních úprav pro balení a skladování chmele. Takto budovy využíval i n. p. Výkupní sklad chmele v Žatci, jehož součástí se balírna stala v roce 1952. Budovy (parcela 51/1) s dekorativně pojatými cihelnými vyzdívkami a novogotickými detaily se většinou dochovaly takřka v původním stavu a dnes jsou využívány především ke skladování.

Areál cukrovaru v Chlumčanech byl součástí Schwarzenberského velkostatku, budován byl od roku 1858. Je významným celkem náročně provedené industriální architektury z druhé poloviny 19. století, zároveň jde o doklad dobového způsobu provozování cukrovarnictví.

hlavní budova bývalého cukrovaru

Hlavní objekt je spojen z několika částí. Na střední tudorovské průčelí váže zprava hrázděné křídlo s cihelnými ornamentálními vyzdívkami, pokračuje přes roh k východu. Zleva přiléhá k věžičkovému rizalitu kratší omítaná část, zezadu nižší křídlo.

sklad

Za sklad je označen hvozd sladovny. Připojuje se na srostlici hlavní budovy zezadu z východu. Se svým režným kruhovým komínem krytým bábou je nejvyšší budovou areálu. Sedlovou střechu prostupují ještě dva čtvercové omítané komíny a jeden malý plechový.

dům

Patrová budova s nižším vaznicovým krovem a rizalitem nadezděným do štítku z boku je zhotovena v tzv. nádražním stylu. Má nadstandardně bohaté zdobení obkladem z kamenných desek na koso a cihelnými režnými tvarovkami. V jižním koutu je novější přístavek.

úřednická budova

Přízemní objekt je osazen valbovou střechou. Ze střechy vystupují v symetrické kompozici čtyři zděné komíny propojené lávkou. Z původního členění zbyl kamenný sokl a profilovaná římsa. Okna v omítané fasádě jsou novodobá, stejně jako přístavek zádveří.

ohradní zeď

Ohradní zeď obepíná areál ze všech stran, jen na východě jí přes polovinu chybí. Z jihozápadu je kamenná, neomítaná, navýšená osmi šichtami užší cihelné koruny. Severní zeď je vysoká, zadržuje terén, na její koruně bývaly usazeny pilíře pro plotové díly.

železniční svršek vlečky

Již neexistující vlečka připojovala pivovar na nedalekou trať Louny – Kralupy nad Vltavou (původně Pražsko-duchcovská dráha) v místě kolejiště nádraží Chlumčany u Loun. Areál opouštěla na východní straně, koleje se stáčely obloukem k severu.

Původní evidenční list památky neobsahuje žádný popis objektu.

Na webu obce nejasná zmínka v sekci o slavných rodácích:

Asi nejvýznamnějším rodákem z Chlumčan byl zemědělský odborník Antonín Mohl (1859-1924), absolvent pražského technického učení. V letech 1889 až 1897 byl ředitelem zimní hospodářské školy v Lounech a zasloužil se zde o postavení nového cukrovaru.

Z nešťastně formulované věty není jasné, zda „zdeL je v Chlumčanech, nebo v Lounech, o nichž je řeč.

Google moc nenajde – evidován je komín: LT C 22/Ub Býv. Schwarzenberský cukrovar, Chlumčany / Vnitřní horní průměr dříku: 174 cm, Vnější horní průměr dříku: 216 cm

Letecké foto areálu k vidění zde ->

Zmínka je v materiálu LISTY CUKROVARNICKÉ a ŘEPAŘSKÉ – Historie pěstování a zpracování cukrové řepy v okresu Louny:

V současnosti je areál bývalého cukrovaru nepřístupný. Hlavní budova je památkově chráněná jako součást industriálního dědictví, je tvořena z několika částí. Na střední tudorovské průčelí
se váže zprava hrázděné křídlo s cihelnými ornamentálními vyzdívkami, pokračuje přes roh k východu. Zleva přiléhá k věžičkovému rizalitu kratší omítaná část, zezadu nižší křídlo.

Objekt je součástí areálu cukrovaru, který je významným celkem náročně provedené industriální architektury z druhé poloviny 19. století, zároveň jde o doklad dobového způsobu provozovánícukrovarnictví. Vznik cukrovaru se uvádí v roce 1858, uzavřen byl před rokem 1889.

Víc nikde nic.

Sídlí tu firma ROST Group.