Pomník obětem 1. a 2. světové války v Chlumčanech

Na křižovatce místních komunikací nedaleko kostela svatého Klimenta v Chlumčanech stojí pomník obětem 1. a 2. světové války.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
POSTAVENO R.1922.
PÉČÍ A NÁKLADEM
OBČANŮ CHLUMČAN-
SKÝCH NA PAMÁTKU
ZŘÍZENÍ REPUBLIKY
ČESKOSLOVENSKÉ
A KU POCTĚ JEJÍ ZA-
KLADATELŮ, JAKOŽ I
K UCTĚNÍ PAMÁTKY
VŠECH, VE SVĚTOVÉ
VÁLCE PADLÝCH
PŘÍSLUŠNÍKŮ OBCE.

1918

AULICKÝ AD.
BROŽ FRANT.
FRANCL ANT.
FROLÍK JOS.
FROLÍK ŠTĚP.
KŐCHERT AD.
KOLÁŘÍK PAV.
KREJCÁREK ANT.
KUBÍČEK VÁC.
LAVIČKA VÁC.

28.X.

MACEK ANT.
MAREK AD.
NEUMAN VÁC.
SVOBODA FRANT.
ŠTĚPÁNEK VÁC.
ŠUMA ARN.
ŠUMA JOS.
VÁGNER JAN
VÁGNER VÁC.
VERNER VÁC.

28.X.

OBĚTÍ NACISMU
1939 – 1945
HRDINOVÉ TI, KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOTY ZA VLAST
TAUBL VLADIMÍR
NADPOR. ČSL ARMÁDY V ZÁL. NAR. 17.2.1899 POPRAVEN 8.9.1943 V PLŐTZENSSE
ŠUMA VÁCLAV
ČET. ČSL ARMÁDY NAR. 9.10.1911 PADL PŘI KONÁNÍ VOJ. POVINOSTI 29.6.1949
KUČABA VÁCLAV
NAR. 26.6.1883 ZEM. 16.2.1945

28. Říjen 1946

V Centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE4207-00215:

Kamenný pomník umístěný v oplocené zahrádce. Po jednotlivých stranách jsou uvedeny jména zemřelých v I. světové válce. V dolní části přední strany pomníku je umístěna černá deska na ní nápis „Obětí nacismu 1939 – 1945“. Na návsi u silnice.

V knize Tatíčku, vrať se k nám! – Pomníky velké války na Lounsku je pomník popsán na stranách 53-55:

V roce 1919 bylo z iniciativy chlumčanských spolků ustaveno přípravné komité pro stavbu pomníku padlým. Jeho prvním počinem se stalo vysazení dvou líp svobody před domem čp. 1, v místě, které měl v budoucnu doplnit pomník padlým. Jako na řadě jiných míst měly lípy svobody pomník dočasně nahrazovat. „Tak bude pěkně znázorněn význam svobody národní a politické spolu s vděčností těm, kteří byli obětí k dosažení této svobody.“ (Kronika obce Chlumčany). Vysazení stromů, které provedli místní školáci, se konalo 7. března 1920 u příležitosti oslav 70. narozenin prezidenta Tomáše G. Masaryka. Na slavnosti promluvil učitel Marek z Loun, během akce proběhla sbírka ve prospěch pomníku, která vynesla 400 Kč. Dne 26. prosince na ni navázala sbírka konaná dům od domu, při níž se vybralo dalších 1 611 Kč. Další finanční prostředky byly získány během svátku upálení Mistra Jana Husa a v rámci sbírky školních dětí.

Podobu nového monumentu, kterým měl být: „asi 4 m vysoký, čtyřboký jehlan, na 3 stupních spočívající, a u paty jehlanu lev drásající dvouhlavého orla“ (Kronika obce Chlumčany), vybralo komité z fotografií a návrhů již realizovaných pomníků. Vítězný návrh však patřil kamenosochařskému závodu Bořek z Červeného Kostelce, a vzhledem ke značné vzdálenosti dodavatele se komité rozhodlo od realizace tohoto návrhu ustoupit a oslovilo místního rodáka sochaře Emila Dufka, profesora na státní průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích. Ten na počátku roku 1922 vypracoval návrh pomníku, který byl schválen. Profesor Dufek navrhl pro rodné Chlumčany čtyřboký pylon ze mšenského pískovce, kde profilovaný dřík doplňují v horní části znaky českých zemí a Slovenska a v dolní části nápisové desky se jmény padlých. Na soklu se nachází letopočet 1918 a datum vzniku republiky. Idea monumentu je popsána v pamětním spisu vydaném u příležitosti jeho odhalení: „Jest to vykřičník, jímž padlí a všichni ve válce nedobrovolně trpící pro cizí zájmy žalují na cizácké tyrany, kteří v touze po světovládě vehnali národy v moře běd a utrpení, zároveň však pomník náš jest k obloze zdviženým pro výstrahu nám i budoucím, abychom se varovali všeho, co by naši dosaženou svobodu a samostatnost vzíti mohlo.“

Pomník byl vyhotoven nákladem cca 7 000 Kč a jeho realizaci provedla firma Erazim Srbecký z nedalekého Sulce. Svou podporu vyjádřila řada chlumčanských občanů bezplatnou výpomocí při výstavbě, které „se zúčastnili lidé všech vrstev občanstva“ (bylo provedeno kopání základů, dovoz materiálu i úprava terénu). Dokončený pomník slavnostně odhalila 23. června 1922 skupina legionářů za zpěvu Bendlova „Chorálu národa českého“ v podání místního pěveckého kroužku. Slavnostní řeč přednesl legionář Josef Toman, učitel z Dobroměřic, a řídící učitel Josef Klier z Toužetína. Slavnost pokračovala koncertem a zábavou v hostinci Na Vinárně. Hrubý výnos slavnosti, který činil 5 370 Kč, doplnilo dalších 300 Kč, z darů. Komité pro zřízení pomníku udrželo svou činnost do roku 1923, kdy bylo rozpuštěno.

V roce 1940 po změně politické situace bylo úředně nařízeno odstranění nápisů z pomníku, místní občané je však pouze zahladili omítkou, díky tomu mohly být v roce 1945 obnoveny. Roku 1946 byl pomník doplněn o novou desku se jmény obětí nacismu.