Zámek Blšany u Loun

V jižní části obce Blšany u Loun se nachází rozsáhlý areál místního zámek.

Na obecním webu jsem vyšťoural velestručné info:

Ve středu obce stojí Blšanský zámek, jehož vlastníkem je soukromá osoba. Na místě Blšanského zámku stála původně tvrz, kterou nechal vystavět Jan Hruška z Března, držitel panství Cítoliby. Nový majitel Jan Karel Příchovský z Příchovic nechal trvz po roce 1638 přestavět na barokní zámek. V této podobě se dochoval do dnes.

S trochou úsilí pak ještě jeden obsáhlejší text (výňatky):

Majitelem vsi byl od roku 1588 Jan Hruška z Března. Tehdy postavili bratři Jan a Karel Hruška ve dvoře tvrz obklopenou od západu a severu rybníky (sídlo a dům nově vystavěný, vinice, chmelnice, ves s díly ve Vlčím, Želenicích a zahrádku při Lounech).

V roce 1637 koupil Blšany Jan Karel Příchovský z Příchovic – hejtman Pražského hradu. Po ukončení třicetileté války dal Jan Příchovský přestavět tvrz na barokní zámek, který pak sloužil Příchovským jako rodové sídlo.

25. 1. 1690 převzal panství arci­biskup Jan Bedřich. Od té doby na zámku sídlili vrchnostenští úředníci, hejtmani a obročníci arcibiskupství.

Po pozemkové reformě se roku 1924 stává Blšanský zámek soukromým majetkem a je oddělen od Cítolib. Zámek je pak v soukromých rukou do roku 1949, kdy je znárodněn. V areálu pak byl umístěn semenářský statek a v zámku byly zřízeny kanceláře, byty a skladiště. V roce 1965 byl v přízemí sklad, v patře byly upraveny byty a na střeše zůstala stále věžička s hodinami a se zvonicí. Zvon sloužil pro hodiny na věži, které tloukly půl a celou.

Wiki a další zdroje:

Blšany jsou zámek v obci Blšany u Loun v okrese Louny. Byl postaven na konci šestnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby provedené po třicetileté válce. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

První panské sídlo v Blšanech nechal postavit Jan Hruška z Března, který vesnici koupil roku 1588. Od jeho syna Adama Jana Hrušky z Března panství koupil roku 1628 jeho bratranec Adam Jindřich Hruška z Března, který byl hejtmanem Žateckého kraje. Po něm statek zdědily tři dcery, které jej roku 1637 prodaly Janu Karlovi Příchovskému z Příchovic. Ten po třicetileté válce nechal starou tvrz přestavět na barokní zámek. Další majitelkou zámku se stala nejmladší dcera z třetího manželství Jana Karla Příchovského, která panství roku 1682 odkázala pražskému arcibiskupství. Od té doby na zámku žili pouze úředníci. Arcibiskup Bedřich Schwarzenberg Blšany prodal svému bratrovi Janu Adolfovi ze Schwarzenbergu, který je připojil k cítolibskému panství. V letech 1924–1949 byl dvůr se zámkem soukromým majetkem a později ho převzal Semenářský statek Louny, který v roce 1965 zřídil v prvním patře byty.

Původní tvrz byla chráněná ze severu a západu rybníky. Průčelí dochovaného jednopatrového zámku s obdélným půdorysem je obrácené do hospodářského dvora. Fasády jsou členěné pásovými římsami. Přízemní chodba a schodiště jsou zaklenuté valenou klenbou s lunetami. Interiér osvětlují obdélná okna se štukovým nebo kamenným rámováním.

Nevelká, jednopatrová budova s malou věžičkou s hodinami. V současnosti je majitelem stavební firma, která zde má své kanceláře a sklady. Zámek je veřejnosti nepřístupný.

Památkový katalog:

Areál barokního zámečku pocházející z poloviny 18. století je situován na návsi obce a skládá se z obytného objektu, chlévů, stodol, hospodářského objektu se sýpkou, zámeckého parku s rybníkem a potokem a zámečku samotného.

Areál je příkladem malého venkovského panského sídla, doplněného rozsáhlým hospodářským dvorem a také parkem; zároveň jde o výraznou součást urbanistické struktury historické části obce; památková hodnota areálu byla snížena demolicí obytného objektu, k níž došlo bez předchozího zrušení prohlášení za kulturní památku po roce 2008.

zámek

Barokní budova z pol. 18. st., patrová a zděná, s valbovou střechou s taškami. Okna v přízemí s mřížemi. Na přední frontě v patře dvě prázdné štukové kartuše. Věž na způsob sanktusové s hodinami, čtverhrannou zvoničkou a cibulkou.

sýpka

Sýpka se nachází v jihozápadní části zámku. Její interiér tvoří patrová dřevěná konstrukce. Je součástí budovy zámku, což je méně obvyklé řešení; tvořila významný prvek hospodářského zázemí tohoto venkovského panského sídla.

obytný objekt

Přízemní budova s hlavním průčelím obráceným do nádvoří měla polovalbovou střechou s pálenou krytinou. Interiér přízemí byl zaklenut valenými klenbami a plackami. Objekt byl po roce 2008 demolován bez předchozího zrušení prohlášení za kulturní památku.

chlévy

Přízemní hospodářská budova s obdélným půdorysem v jedné frontě s obytným objektem. V části interiéru byly vybourány původní klenby a byly nahrazeny plochými stropy. V druhé části zůstala zachována konírna. Střecha s polovalbou krytá pálenou krytinou.

stodoly

Dvě na sebe navazující stodoly uzavírají prostor dvora, rovnoběžně proti zámku. V průčelí do dvora mají obě v hlavní ose dvoukřídlá vrata se segmentovým závěrem, boční průčelí s lichoběžnými štíty s polovalbami. V interiéru dřevěné, trámové konstrukce.

hospodářský objekt s chlévy

Hospodářský objekt s chlévy je orientovaný podél dvora v pravém úhlu k zámečku. Jde o obdélný dvoupodlažní objekt s polovalbovou střechou s pálenou krytinou a vápennou hlazenou omítkou. V interiéru, rozděleném na tři části, se nachází valená klenba.

chlév s obytnou částí

Přízemní hospodářská budova ze smíšeného zdiva obdélného půdorysu, orientovaná ve frontě za zámečkem. V interiéru se nachází ploché stropy, valená i křížová klenba. V pravé části závěru objektu se nachází obytná část se dvěma valenými klenbami s výsečemi.

konírna

Hospodářská budova obdélného půdorysu s jednoduchými fasádami má polovalbovou střechu s pálenou krytinou. Interiér je zaklenutý třemi pruskými klenbami, střídanými pásy.

park s rybníkem a potokem

Zámecký park je situován západně v areálu zámku. Dnes z něj zůstává několik vzrostlých stromů kolem rybníka. Ostatní část parku mezi stromy s rybníkem a objektem zámku je zcela zpustlá a rozdělená na několik oplocených částí užívaných k chovu drůbeže.

ohradní zeď

Kamenná zeď místy dozdívaná cihlami a omítaná, vymezující prostor areálu zámečku. Dnes již značně rozpadlá. Ve zdi se vedle hlavní průjezdní brány nachází dřevěná branka.

branka 

Branka je tvořena jednoduchým obdélným otvorem v ohradní zdi a masivními dřevěnými vraty. Je situována vedle hlavní prostorné průjezdní brány do areálu.

Původní evidenční list památky:

Patrová samostatná stavba, zděná a omítaná. V průčelí 3, z boku 11 okenních os. Patro odděleno pásovou římsou. Boční fasáda rozčleněna dvěma svislými pásy ve tři části s 4-3-4 okny. U průčelí v patře 2 rozměrné oválné kartuše. Obdélná okna. Vchod z boku ze dvora. Valbová střecha kryta taškami. Vpředu hranolová věžička s cibulkou, krytou plechem. Státní statek. Doklad vývoje barokní architektury. Zemědělští dělníci statku patřícího k zámku se zúčastnili gen. stávky v r. 1920 a požadovali jeho zestátnění. 1966 nově upravená fasáda. Prostory částečně obytné, jinak skladové.