Pomník obětem 1. světové války u kostela svatého Jakuba ve Hřivicích

Ve svahu nad silnicí pod kostelem svatého Jakuba Hřivicích stojí pomník obětem 1. světové války, aktualizovaný i o jména padlých z 2. světové války.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
POSTAVENO
PÉČÍ A NÁKLADEM
OBCE I OBČANŮ
NA PAMÁTKU
JAKOŽ I K UCTĚNÍ
PAMÁTKY VE
SVĚTOVÉ VÁLCE
PADLÝCH ZDEJŠÍCH
PŘÍSLUŠNÍKŮ.

BENDA JOSEF Č.93
BEENDA OLDŘICH Č.94
BLÁHA RUDOLF Č.52
BLECHA VÁCLAV Č.71
DAVID VÁCLAV Č.16
DAVID VÁCLAV Č.70
FAUST ANTONÍN Č.4
FAUST RUDOLF Č.53
FENCL FRANTIŠEK Č.87
FENCL VÁCLAV Č.87
FÜRSTL FRANTIŠEK Č.107
HAJN ANTONÍN Č.64
HOUŠKA JINDŘICH Č.72
HOUŠKA ANTONÍN Č.69
HUSÁK VÁCLAV Č.74

1914
POČÁTEK
VÁLKY
SVĚTOVÉ

HUSÁK VÁCLAV Č.118
KÁDNER JAROSLAV Č.30
KÁDNER VÁCLAV Č.30
KLEIN KAREL Č.106
KOUKAL JOSEF Č.21
MAREK JOSEF Č.13
PELC JOSEF Č.49
ŘEPÍK VÁCLAV Č60
SVOBODA FRANTIŠEK Č.10
ŠINDELÁŘ FRANTIŠEK Č.80
TŘÍSKA VÁCLAV
VOHÁNKA ANTONÍN Č.54
VOHÁNKA JOSEF Č.90
VOHÁNKA VÁCLAV Č.44
VONDRÁK FRANTIŠEK Č.95

1918

1924

JOSEF GRUNCL padl v r.1944 v Mostě
OLDŘICH GUTH nezvěstný v r. 1944 z Italie
KAREL ZAHRADNÍK umučen v r. 1944 Mauthausen
JOSEF TOMES padl v r. 1945 na barikádách v Praze
ANTONÍN VOHANKA padl v r. 1946 v Terezíně
OBĚTEM Z VÁLKY z r. 1939 – 1945
VĚNUJE SBOR DOBR. HASIČŮ V HŘIVICÍCH

Obecní web:

6,5 metrů vysoký pomník zhotovený z bílého mšeckého pískovce stojí přes silnici naproti obecnímu úřadu. O stavbě se rozhodlo roku 1922 a na jeho stavbu uspořádali sokolové sbírku. Návrh pomníku vypracoval prof. arch. Emil Dufek z kamenické školy v Hořicích, rodák z nedalekých Chlumčan, a stavbu provedl Karel Havlíček z Rakovníka. Pomník stál tehdy 14 946,70 Kč a byl slavnostně odhalen 27. července 1924. Původní podobu pomníku zachytil v sokolské kronice František Štýdl: „Nad podstavcem vpředu byl rok postavení pomníku se znakem Sokola a nad tím nápis: „Postaveno péčí a nákladem Sokola, obce a občanů na památku zřízení republiky Československé a ku poctě jejích zakladatelů, jakož i k uctění památky ve světové válce padlých zdejších příslušníků.“ Na pravé a levé straně pomníku jsou letopočty označující počátek a konec světové války a nad tím 30 jmen padlých a nezvěstných. Na zadní straně byl umístěn letopočet 1919, kdy byly boje na Slovensku a nad tím provolání: „Občane! Uč se pilně z dějin vlasti a národa poznávati buditele a bojovníky za právo, svobodu a samostatnost naši. Tito buďtež tobě vzorem, abys hrdě se dle nich miloval a hájil pravdu a svou vlast vždy bránil proti nepřátelům!“ Na hořejší části pomníku jsou zemské znaky a nad tím jména bojišť.“ Po druhé světové válce přibyla na přední stranu podstavce deska se jmény pěti obětí druhé světové války, kterou nechal vyrobit sbor dobrovolných hasičů. Roku 2016 prošel pomník rekonstrukcí.

V Centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE4207-00192:

Pomník je kvádrového tvaru z kamene. V horní části pod římsou je na každé straně kamenný státní znak. Ve spodní části jsou umístěny obdélníkové kamenné desky, na kterých jsou uvedeny jména zemřelých. Na přední kamenné desce je nápis „JAKOŽ I K UCTĚNÍ PAMÁTKY VE SVĚTOVÉ VÁLCE PADLÝCH ZDEJŠÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ. 1924“ Pod tímto datem je umístěna černá deska se jmény padlých, umučených a nezvěstných a je zde uveden nápis „OBĚTEM Z VÁLKY Z R. 1939 -145 VĚNUJE SBOR DOBR. HASIČŮ V HŘIVICÍCH.“ Pomník je umístěn před obecním úřadem na křižovatce.

V knize Tatíčku, vrať se k nám! – Pomníky velké války na Lounsku se o pomníku píše na stranách 50-52:

Dne 10. listopadu 1918 se v Hřivicích pod hřbitovem odehrálo slavnostní vysazení lípy svobody. Během této akce spontánně zazněly hlasy volající po zřízení pomníku padlým vojákům na stejném místě. Tato myšlenka však nenašla výraznější odezvy a k její proklamaci došlo znovu až 23. září 1922 na zasedání právního výboru místního Sokola. Učitel bratr František Štrýdl následně sepsal provolání k obyvatelům Hřivic, které bylo v tištěné podobě rozneseno do všech domů. V textu se autor obracel na občany a místní spolky a vyzýval je k podpoře výstavby pomníku: „Pomník nám bude nejen okrasou obce, ale i tklivou vzpomínkou na bratry, syny a otce, kteří v cizích krajích odpočívají a kteří se nikdy do drahého domova nevrátí!“

U příležitosti státního svátku se 28. října 1922 konala finanční sbírka na pomník, získáno bylo 1 683 Kč, ve prospěch výstavby pomníku sehráli členové Sokola také dvakrát benefiční představení divadelní hry Vojnarka od Aloise Jiráska. Na slavnosti o rok později svou výzvu učitel Štrýdl zopakoval „(…) jest svatou povinností každé obce i té nejmenší dáti vytesati jejich jména v kamenné desky neb na velké pomníky, aby tak občané měli neustále na očích příklad lásky k vlasti  a k národu těch, kteří obětovali to nejdražší – život.“ V téže době už byla na stavbu pomníku zajištěna částka 4 353 Kč, což na sklonku roku 1923 umožnilo objednat u sochaře Emila Dufka z Hořic návrh pomníku. Vlastní stavební práce byly svěřeny kamenosochařské firmě Karel Havlíček z Rakovníka.

V únoru 1924 schválila rada i zastupitelstvo obce žádost Sokola o zajištění úprav místa uvažovaného pro pomník s příspěvkem 1 000 Kč (proti povolení hlasovali pouze členové komunistické strany). Stavební práce byly zahájeny v sobotu 5. dubna vykopáním základů pro pomník a vykonávali je bezplatně, ve svém volném čase místní obyvatelé. Obvykle se pracovalo večer od půl osmé do čtvrt na deset. Dne 15. července vypravil Sokol dvě nákladní vozidla z Hřivic a Loun do Rakovníka, odkud byly přivezeny jednotlivé díly pomníku. Před sestavením pomníku byla do jeho základny uložena láhev s pamětním spisem vyhotoveným bratrem Štrýdlem. Veškeré práce byly ukončeny 19. července a o týden později se během tradiční poutě, 27. července 1924, uskutečnilo slavnostní odhalení pomníku a jeho předání starostou Sokola. Při té příležitosti prošel Hřivicemi od sokolovny za doprovodu hudby a pochodů z Dalibora a Prodané nevěsty slavnostní průvod. Hlavním řečníkem slavnosti byl jmenován legionář Josef Toma, učitel z Loun. Během této akce bylo vybráno 9 218 Kč. Celkově náklady na zřízení pomníku dosáhly částky 14 766 Kč, z toho pomník samotný stál 13 875 Kč.

Hřivický pomník byl proveden ze mšenského pískovce a má podobu 6,5 m vysokého pylonu zdobeného v horní části reliéfními znaky českých zemí a Slovenska. Pod zemskými znaky se nacházely později odtesané nápisy se jmény významných bojišť: Voiziers – Terron, Zborov – Bachmač, Sibiř – Dobrudža, Doss Alto . Piave a nápisová deska s dedikací: „Občane! Uč se pilně z dějin vlasti a národa poznávati buditele a bojovníky za právo, svobodu a samostatnost naši. Tito buďtež Tobě vzorem, abys řídě se dle nich miloval a hájil pravdu a svou vlast vždy bránil proti všem nepřátelům.“ Na pomníku bylo dále uvedeno třicet jmen padlých a nezvěstných hřivických občanů. Po roce 1945 došlo k odtesání letopočtu 1919 a části nápisů a pomník doplnila deska se jmény obětí nacismu.