Socha svatého Jana Nepomuckého před zámkem Nový Hrad v Jimlíně

Na travnaté ploše před zámkem Nový Hrad v Jimlíně stojí socha svatého Jana Nepomuckého.

Socha je kulturní památkou:

Sochu nechala ve třicátých letech 18. století postavit majitelka panství Anna Barbara z Löweneggu, rozená de Tondeur, jako výraz pokání za nezřízený život, který vedla po dobu nepřítomnosti svého manžela u vídeňského dvora.

Socha sv. Jana Nepomuckého z jemnozrnného pískovce stojí na okraji zatravněné plochy před vstupní částí zámku Nový Hrad, orientovaná je k jihu. Autor díla je neznámý.

Památka se skládá ze soklové architektury obklopené dvěma obvodovými stupni a vrcholové sochy. Soklová architektura vyrůstá z půdorysně obdélného lehce zalamovaného soklu opatřeného při horním obvodu ustupující profilací. Na něj nasedá hranolový dřík, k němuž jsou po stranách přisazeny mělké, horizontálně přepásané pilastry přecházející v horní části do stlačených volut. Čelní strana dříku nese reliéfní erb rodu Löwenegg-Tondeur (štít čtvrcený se srdečním štítkem se siluetou lva, v 1. a 3. poli kráčející lev, ve 2. a 4. poli dvě krokve), završený dvěma přilbami, vroubených po stranách přikryvadly ve formě akantových rozvilin, přecházejících v dolní části do páskového dekoru.

Dřík završuje masivní krycí deska s obvodovou profilovanou římsou, na níž spočívá při posledním restaurátorském zásahu (r. 2000) vyhotovená kopie subtilního, v horní části lehkým projmutím se zužujícího soklového nástavce, nesoucího světeckou sochu.

Socha sv. Jana Nepomuckého představuje frontálně stojícího prostovlasého světce v životní velikosti oděnou v kanovnickém oděvu, tj. klerice, rochetě a lehce rozhrnuté almuci, s výrazně nakročenou pravou nohou spočívající na zemské sféře, naznačující symbolicky šíření světcova věhlasu. Biret světce je položen na zavřené knize, odkazující na jeho teologické vzdělání, na postranním sloupku ve formě osekaného pahýlu stromového kmene pod pozdviženou světcovou pravicí, v jejíž lehce sevřené dlani se v minulosti nepochybně nalézal nějaký atribut. Hlava světce s obličejem vroubeným krátkým vousem byla původně opatřen svatozáří s pěti hvězdami, která je však dnes deponována. V levé ruce světec vertikálně pozvedá pískovcový krucifix s realisticky propracovaným korpusem Ukřižovaného a s palmetou ovíjející zadní část vertikálního břevna, na který směřuje pohledem obličeje. Modelace oděvu je v detailech poměrně realisticky propracovaná, s převážně vertikálně orientovanými klidnými oblými záhyby dodávajícími soše ušlechtilou důstojnost.

Barokní socha dobré kvality provedení a méně obvyklého ikonografického ztvárnění je výraznou historickou součástí veřejného prostranství u areálu zámku Nový hrad.

Původní evidenční list památky:

Na hranolovém soklu (na přední straně schwarcenberský (?) erb – a nízkém podnoží světec v kontrapostu pravé nohy. Touto nohou spočívá na kouli, za ní sloupek, na kterém je položený biret. Pravá ruka pozdvižena k přísaze, levicí třímá krucifix, pohled upřený vzhůru. Kámen. Kolem roku 1730.

Na fotce v Památkovém katalogu je patrné, že kolem sochy býval plot z drátěného pletiva, nejspíš odstraněný po výše zmiňované rekonstrukci (Pavel Míka, 2000). Poblíž sochy je dřevěná tyč s tabulkou, informující o dalším restaurování v roce 2019. Na soše to ale poznat není – mění barvu pod pokryvem mechu a lišejníků a ostře její stav kontrastuje s hladkým a ostrým soklem, byť už se čas podepisuje i na jeho povrchu různými výkvěty a skvrnami.