Sloup Panny Marie Bolestné v Chodové Plané

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Na vyvýšeném prostranství na hraně svahu cca 30 metrů před vchodem do kostela svatého Jana Křtiele v Chodové Plané stojí sloup se sochou Panny Marie Bolestné.

V encyklopedii Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Plzeňském kraji se o něm píše na stranách 588 a 589. Jak už to tak často bývá, sloup není na svém původním, místě, stěhoval se roku 1924 z důvodu výstavby pomnínku padlým – po jeho zřízení stál totiž sloup za pomníkem zcela zakryt, proto mu bylo vybráno důstojnější místo.

O sloupu se toho moc neví, autor neznámý, materiál žula. Památkový katalog uvádí (shodně s evidenčním listem na portále NPÚ):

Hodnotné datované kamenosochařské dílo sestávající z hranolového podstavce, vysokého válcového sloupu s kompozitní hlavicí a plastiky Bolestné Panny Marie. Jedná se o dílo neznámého mistra, osazené na stávající místo až v r. 1924.

Na vysokém hranolovém podstavci, ukončeném římsou a členěném dvojicí roset ve čtvercových vpadlých polích, je osazen sloup s kompozitní hlavicí. Na jeho krycí desce v mírném kontrapostu stojící postava Panny Marie se zahalenou hlavou a v plášti, se skříženýma rukema. Na čelní straně soklu písmena I.H., na opačné letopočet 1706 a písmena I.P.H.M. Jedno z nejstarších datovaných kamenosochařských děl v regionu.

Výše zmiňovaná encyklopedie cituje z Dějin Plané od Eduarda Senfta z roku 1932, že snad jde o připomínku morové epidemie z roku 1703.

Dále pak cituje farní pamětní knihu, v níž je popsán transfer sochy:

Léta spásy 1924, dne 10. prosince, protože bylo mírné počasí, v šestém roce od zřízení Československé republiky, ke které bylo německé obyvatelstvo Chodové Plané volnes nolens připojeno, za arcibiskupa Františka Kardače, patrona Waltera hraběte t Berchemu, když farářem v Chodové Plané byl Adolf Hamminger, byla tato stará socha Matky Boží Bolestné … nákladem patrona přenesena ze svého starého místa…

Dále zápis zmiňuje, že zedník Josef Gruber z Chodové Plané, který transfer realizoval, nerozebíral sloup a sokl, proto autor zápisu vyslovil domněnku, že možná zůstala neobjevena listina osvětlující zřízení sochy. Písmena I.P.H.M. pak interpretuje s ohledem na původní umístění na starém hřbitově jako In Pace Hae (animae) Manent.

Jak je konstatováno v encyklopedii, již v roce 2014 stav sloupu vyžadoval restaurátorský zásah, což se do dnešní doby nezměnilo. Mechy, lišejníky, olámané hrany, poškozený povrch sloupu, neodborné tmelení, znatelná prasklina po rozlomení sochy na dvě části.