Kostel svatého Václava ve Strupčicích

Ve Strupčicích u ulice Kostelní, vedoucí z návsi k současnému hřbitovu, stojí na návrší kostel svatého Václava.

Web Spolku přátel památek obce Strupčice:

Jednolodní kostel, v jádře ze 14. století, stojí na pahorku v severovýchodní části Strupčic. Byl upravován v pozdní gotice, renesanci a baroku. Naposledy byl přestavěn a rozšířen v roce 1780. Do roku 1878 byl kolem kostela hřbitov.

Historické foto zde ->

Na wiki:

Kostel svatého Václava je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Václavovi ve Strupčicích v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Kostel stojí na nevýrazném návrší nad menší strupčickou návsí. Obklopoval ho hřbitov zrušený roku 1878.

První písemná zmínka o Strupčicích pochází z roku 1352 a o dva roky později se zde připomíná také farní kostel, jehož patronem byl Newlas ze Zecz (z Ervěnic). Okolo roku 1500 byl přestavěn ve stylu pozdní gotiky a pravděpodobně také opevněn. V 17. století žila ve Strupčicích protestantská většina, a proto zanikla zdejší katolická fara. Během renesance proběhly menší úpravy kostela a poslední velkou přestavbou v barokním slohu prošel roku 1780. Interiérové malby vznikly až na konci 19. století. Stav kostela se zhoršil ve druhé polovině 20. století, kdy měly Strupčice ustoupit hnědouhelnému lomu. Nakonec však bylo rozhodnuto o zachování obce a po roce 1990 byla opravena kostelní střecha.

Kostel je obdélná jednolodní stavba se čtvercovým presbytářem, k jehož severní straně je přistavěna pozdně gotická věž. Střecha kostelní lodi je sedlová a nad západním štítem ji zakončuje věžička s cibulovou bání. Loď má plochý strop a osvětlují ji velké segmentovaná okna. V její západní části stojí kruchta podepřená dvojicí válcových pískovcových sloupů a přístupná točitým schodištěm v severozápadním nároží. Prostor pod ní osvětlují dvě oválná okna. V jihozápadním nároží je další točité schodiště, kterým se vstupuje do podkroví. Presbytář je osvětlený jediným oknem na jižní straně a zaklenutý českou plackou. Pozdně gotickým portálem se z něj vstupuje do valeně zaklenuté sakristie v přízemí věže. Ze sakristie vede schodiště na kazatelnu. Při barokní přestavbě byla původní gotická loď prodloužena směrem k západu a doplněna o malou předsíň, která má v průčelí výklenek s barokní sochou svatého Václava.

Věž má čtyři zděná a jedno dřevěné podlaží se zvonovou stolicí. S výjimkou přízemí jsou oddělena trámovými stropy. Do věže se vstupuje přes podkroví do jejího třetího patra, odkud lze po žebříku sestoupit do druhého patra, kde je patrný zazděný vstup. Zděná patra věže jsou osvětlena trojicemi štěrbinových střílen se zachovanými příčkami pro ruční palné zbraně. Věž završuje cibulová báň s osmibokou lucernou.

Hlavní kostelní oltář s obrazem Zavraždění svatého Václava je barokní z první poloviny 18. století. Kazatelna je rokoková. Na kůru jsou varhany. Hodiny v západním průčelí pohání stroj umístěný v podkroví. V kostele se nachází náhrobní deska chomutovského měšťana Kryštofa z Killendalu z roku 1571 přemístěná ze zaniklé obce Nové Sedlo nad Bílinou.

Památkový katalog:

Z poč. 14. st. pochází obvodové zdivo presbytáře a část zdiva lodi. Kostel dále prošel pozdně gotickou přestavbou, kdy vznikla severní věž. Poslední velká přestavba se uskutečnila v roce 1780, kdy byla loď prodloužena k západu.

Kostel je jednolodní, s lodí na půdoryse obdélníka a s obdélným odsazeným presbyteriem na východě. Po severní straně presbyteria byla přistavěna hranolová věž. Do osy západního průčelí lodě byla přistavěna polygonální předsíň. Presbytář i loď jsou kryty sedlovými střechami s valbou na východě, hřeben lodi je navíc za zděným štítem prolomen sanktusníkovou vížkou zakončenou cibulovou bání. Západní předsíň je kryta sedlovou střechou na západě zvalbenou. Věž je kryta cibulovou bání se věžičkou zakončenou cibulí. Střešní krytinu tvoří pálená bobrovka, výjimku tvoří pouze cibule věže a sanktusníkové vížky, která je tvořena šindelem.

Hlavní (západní) průčelí je tříplánové. Přední plán, západní průčelí předsíně, je v ose prolomeno obdélným dveřním otvorem s dvoukřídlými palubkovými dveřmi. Profilovaná korunní římsa ukončující průčelí je dřevěná. Prostřední plán, západní průčelí lodi, je v ose opatřen obdélnou nikou se segmentovým záklenkem. Průčelí vrcholí profilovanou korunní římsou nad níž byl vyzděn štít sedlové střechy, který vrcholí trojúhelným tympanonem. Do osy štítu byl vsazen ciferník kostelních hodin a nad ně segmentový fronton. Zadní plán, západní průčelí věže, je v přízemí, ve druhém a třetím patře opatřen po jednom střílnovitém obdélném otvoru, poslední bedněné patro je prolomeno obdélným otvorem s půlkruhovým záklenkem. Bedněné patro je zespoda vymezeno a ze shora ukončeno profilovanou dřevěnou římsou.

Pravé (jižní) průčelí je tříplánové. Přední plán, jižní průčelí lodi, je prolomeno třemi osami. První osu od západu tvoří v úrovni přízemí mírně oválný okenní otvor a nad ním pak otvor obdélný se segmentovým záklenkem, jehož dřevěné okno je rámem rozděleno na devět polí o čtyřech tabulkách. Následující dva obdélné okenní otvory jsou obdélné se segmentovými záklenky a mají dřevěná okna dělená rámem do dvaceti polí o čtyřech tabulích. Okenní otvory jsou lemovány plochými šambránami obíhanými páskem. Pod střední osou byl ještě prolomen obdélný dveřní otvor se segmentovým záklenkem a dřevěnými dvoukřídlými rámovými dveřmi.

Jihozápadní nároží ve své hmotě skrývá vřetenové točité schodiště, které je z exteriéru přístupné obdélným dveřním otvorem lemovaným pískovcovým ostěním s ušima a s jednokřídlými palubkovými dveřmi a osvětlované obdélnými okenními otvory. Prostředním plánem, jižním průčelím presbyteria, prostupuje jeden obdélný okenní otvor se segmentovým záklenkem a oknem děleným do osmi polí po čtyřech tabulích. Presbytář i loď mají společnou profilovanou římsu. Zadní plán, jižní průčelí předsíně, je prolomeno jedním obdélný okenním otvorem vyplněným dřevěným oknem z něhož je patrna pouze horní polovina, která je předělena stojkou na dvě pole zasklené šestiúhelníkovými terčíky do olova.

Levé (severní) průčelí je čtyřplánové. První plán, severní průčelí věže je, opatřeno v patrech obdélnými štěrbinovými střílnovými otvory, poslední patro je shodné má obdélný okenní otvor s půlkruhovým záklenkem. Druhý plán, severní průčelí lodi, je shodné s průčelím jižním s tím rozdílem, že zde chybí vstup pod střední osou. Třetím plánem, severním průčelím lodi, a čtvrtým plánem, severním průčelím předsíně, neprostupují žádné otvory.

Zadní (východní) průčelí je tříplánové. Předním plánem, východním průčelím presbytáře, prostupuje dnes zazděný hrotitý okenní otvor s plochou šambránou obíhanou páskem a s částečně dochovaným původním ostěním. Prostředním plánem, východním průčelím lodi, neprostupuje žádný otvor. Zadní plán, východní průčelí věže, je v přízemí opatřen, na vnějším líci, hrotitým okenním otvorem s kovanou prosekávanou mříží. Následná tři zděná patra jsou prolomena obdélnými střílnovými otvory a patro je opět prolomeno obdélným okenním otvorem s půlkruhovým záklenkem.

Plochostropá loď je od západu přístupná z plochostropé předsíně obdélným dveřním otvorem pískovcovým ostěním a s do interiéru kostela rozevřenými špaletami se segmentovým záklenkem. Západní stranu lodi zaujala kruchta, na východě je spojena s presbytářem půlkruhovým vítězným obloukem. Presbytář je zaklenut jedním polem české placky s kalotovým závěrem. Presbytář je na severu spojen pozdně gotickým portálem se sakristií, která je zaklenuta valenou klenbou. Jednotlivá podlaží věže jsou plochostropá.

Krov nad lodí je hambalkový o jedné úrovni hambalků s konstrukcí ležaté stolice v plných vazbách, doplněné o středový věšadlový sloupek. Krov nad presbytářem je rovněž hambalkový o jedné úrovni hambalků podpírané dvěma podélnými stojatými stolicemi.

Obecně platí, že kostely patří k nejvýznamnějším a dominantním památkám v obci, což platí i pro kostel sv. Václava. Památkové hodnoty objektu spočívají v dochování řady autentických konstrukcí (zdivo, klenby…) a prvků (výplně otvorů, kamenické články…) s vysokou vypovídací schopností o stavebněhistorické genezi objektu a historickém stavitelství všeobecně. Řada z nich zvyšuje díky dochování historicky tradičního materiálu výplní i konstrukcí i estetickou hodnotu objektu.

Původní evidenční list památky:

Zděná, omítaná, orientovaná stavba. Půdorys se skládá ze čtvercové předsíně, podélného jednolodí a odsazeného pravoúhle uzavřeného presbytáře. Při severní straně hranolová věž. Západní průčelí má zaoblené nároží, zpevněné pilastry. Nad předsíní nika s plastikou sv. Václava. Ukončeno trojúhelníkovým štítem s postranními křídly. Okna lodě uzavřena segmentem ve štukových rámech v supraportě páska a mřížka. Střecha sedlová, kryta taškami s polyg. sanktusníkem. Věž nečleněna, v přízemí hrotité okno.

V patrech střílnová okna. Horní patro bedněno, ukončeno cibulovou bání s lucernou. Báň kryta šindelem. Loď plochostropá s fabionovou římsou. Presbytář zaklenut plackou s konchou. Freska s legendou ze života sv. Václava.

Do sakristie vede pravoúhlý portál s ostěním s překříženými profilovanými pruty. Sakristie klenuta valeně. Při záp. straně plochostropá kruchta, podepřena 2 sloupy se zvlněnou poprsnicí.

Objekt v jádru ze 2. pol. 14. stol, přestavěn na rozhraní 15. a 16. stol. a znovu v 2. pol. 18. st. Fresky od J. Kučery z r. 1921.

Poškozené omítky, okapy a krytina. Sanktusník úplně zničen.

Pár zajímavostí z textu o historii obce:

Významnější událost přišla až v roce 1770. A bohužel opět se jednalo o událost velice nepříjemnou – vypukla zde epidemie tyfu, při níž ve vsi zahynulo na 20 lidí. Jakoby jedno neštěstí nestačilo, přišla o 6 let později další mohutná vichřice, která tu porazila 4 stodoly i věž kostela sv. Václava ze 14. století. Roku 1780 byl zdejší kostel přestavěn a rozšířen. V roce 1878 byl zrušen hřbitov, nacházející se kolem kostela. V roce 1996 byla opravena zeď kolem strupčického kostela.

Jak je vidět z obrázků, na kostele probíhaly stavební práce, opravována byla střecha a věže. Ty byly z kostela dokonce sejmuty. O dlouhé a komplikované opravě psal Chomutovský Deník.

Na opravy kostela bývá pořádána veřejná sbírka – 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023.

O samotné opravě se toho na obecním webu moc najít nedá:

8. 7. 2017 – V minulém roce obec neuspěla s výběrovým řízením na zhotovitele „Opravy střechy kostela“. Dvakrát se neúspěšně pokusila najít firmu, která by se do této akce pustila, ale žádná z oslovených firem neměla o projekt zájem. Následovalo jednání s pražskými odborníky, kteří mají s opravami památek zkušenosti. Ti doporučili provést ještě několik průzkumů, zejména mykologický, abychom zjistili co nejpřesněji rozsah prací a mohli tedy i upřesnit podklady pro účastníky výběrového řízení. Zjistilo se bohužel, že střecha v sobě skrývá daleko větší počet nutných oprav, než se dosud předpokládalo, například že spodní část krovu je ve velice špatném stavu. Odbor památkové péče se navíc snaží zachovat co nejvíce historický ráz památky a tlačí k co největšímu zachování původních částí. Celá záležitost je tedy výrazně složitější, než se ještě loni zdálo, ale snad už bude brzy možné vyhlásit další výběrové řízení a snad již úspěšně.