weby pro nejsevernější čechy

Torzo sloupu svatého Josefa na návsi ve Strupčicích (dnes kříž)

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

Na travnatém pruhu u místní komunikace podél Návsi ve Strupčicích stojí kříž, který vlastně křížem není…

Strupčice zaujímají v regionu výjimečné místo. Jde o obec, která vlastně už neměla existovat, místo toho se stala místem, v němž se soustředilo mnoho památek z okolí, z obcí, které právě takový osud na Chomutovsku postihl – zanikly v důsledku těžby uhlí:

  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1723 od sochaře J. K. Vettera přemístěná z Tušimic
  • Socha svatého Václava z roku 1833 na návsi; na čtverhranném podstavci jsou reliéfy Panny Marie, svatého Jana Nepomuckého a svatého Donáta.
  • Socha Panny Marie před kostelem z počátku 18. století z Prunéřova
  • Smírčí kříž u vstupu do kostela přemístěný z Prunéřova (chybný údaj o původu)
  • Cyrilometodějský smírčí kříž z 16. století přemístěný z Vrchnic
  • Pieta z roku 1718 vytesaná v černovické huti přemístěná od Kralup ke vstupu na hřbitov
  • Pieta z roku 1741 od K. Weitzmanna přenesená z Milžany doprostřed malé návsi pod kostelem (chybný údaj o původu, viz další text)
  • Sloup s Kristem
  • Boží muka přemístěná na malou náves pod kostel
  • Krucifix
  • Socha svaté Anny

Kříž, který už nějakou dobu završuje torzo sloupu svatého Josefa, stával původně poblíž obce a není kulturní památkou.

Web Spolku přátel památek obce Strupčice:

Novodobý pískovcový kříž, osazený v roce 2008 na sokl z roku 1728. Sokl nesl původně sochu sv. Josefa. Později, asi začátkem 19. stol. byla socha nahrazena křížem. Plastika stála u staré polní cesty do Vrskmaně. Koncem 20. století byla poničena, následně přemístěna na náves, restaurována a doplněna o nový kříž.

Protože jde původně o sloup, píše se o něm v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji na stranách 382 a 383.

Neznámý autor, pískovec střednězrnný okrové až načervenalé barvy. Na vrcholu se původně nacházela socha sv. Josefa. Dnes je na podstavci osazen novodobý kříž, socha, dřík sloupu ani hlavice se nedochovaly.

Na čelní straně střední části podstavce nápis:

HEILIGER
IOSEPH
BIT FÜR UNS
DEN 13. SEPT
1728
H.K.

Dle torzálně dochovaného nápisu dal sloup 13. září 1728 postavit donátor, ukrývající se pod iniciálami H.K.

Ještě v roce 1984 se uvažovalo o restituci sloupu. Dne 30. listopadu 1984 totiž Ing. akad. arch. Antonín Kudrnáč vypracoval zprávu o plánovaném přemístění plastik z okolí Strupčic a Hošnic, v níž o sloupu psal:

Plastika stojí asi 0,5 km severozápadně od Strupčic na rozcestí polních cest na Důl N. Běta – Vrskmaň a Důl Stará Běta – Pohledy. Je ve vzdálenosti asi 200 m od silnice na Okořín po pravé straně, na sever, dobře viditelná.

Dnes se skládá ze soklu a kamenného kříže. Původní pískovcový sokl 115 / 115 cm s nově upravenou jednoduchou profilací, původně složenou z oblounu. Na stupni je osazen starý sokl, složený ze tří částí: spodní ze zvětralého černovického pískovce s ukončením dnes již poměrně nejasných článků, střední část z tvrdšího šedého pískovce, vpředu se zrcadlem s textem (psán latinkou), a horní římsy, rovněž z tvrdého šedého pískovce, používaného hutěmi v Jezeří.

Na soklu je nasazená čtvercová deska 41 /41 cm s kruhovou patkou o průměru 39 cm, rovněž ze silně zvětralého černovického pískovce. Jedná se o patku pod dřík, který nesl dle analogií na území hlavici (pravděpodobně andělskou) se sochou sv. Josefa s děckem.

Horní část sloupu byla asi snesena kolem roků 1930-40 a nahrazena novodobým kamenným křížem. Plastika sv. Josefa s hlavicí byla pravděpodobně přenesena do lapidária okresního muzea v Chomutově, odkud možná byla přemístěna do františkánského kláštera v Kadani.

Nový kříž je z šedého jemnozrnného pískovce, s podstavcem celkem 103 cm vysoký. Nese kovový odlitek ukřižovaného, vysoký 30 cm, používaný u náhrobních křížů.

Plastika byla pravděpodobně ze sochařské dílny na zámku Jezeří, která zde působila při jeho obnově 1713, reprezentované Janem Adamem Dietzem (1671-1742). Hodnota plastiky i hlavice v kadaňském lapidáriu by této hypotéze odpovídala.

Následuje popis navrhovaných umístění (do Mašťova) a postupu restaurování sloupu do původní podoby. K přesunu nedošlo, dle místních bylo torzo v roce 2008 přemístěno a opraveno MgA. Štěpánem Bílkem, přičemž došlo k osazení novodobého kříže.

Při bližším pohledu je jasně vidět, nakolik je kříž nesourodý s podstavcem.

Tagy