Sloup se sochou Piety v Kostelní ulici ve Strupčicích

Poblíž kostela svatého Václava ve Strupčicích v Kostelní ulici v travnatém ostrůvku stojí (mimo jiné) sloup se sochou Piety.

Strupčice zaujímají v regionu výjimečné místo. Jde o obec, která vlastně už neměla existovat, místo toho se stala místem, v němž se soustředilo mnoho památek z okolí, z obcí, které právě takový osud na Chomutovsku postihl – zanikly v důsledku těžby uhlí:

• Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1723 od sochaře J. K. Vettera přemístěná z Tušimic
• Socha svatého Václava z roku 1833 na návsi; na čtverhranném podstavci jsou reliéfy Panny Marie, svatého Jana Nepomuckého a svatého Donáta.
• Socha Panny Marie před kostelem z počátku 18. století z Prunéřova
• Smírčí kříž u vstupu do kostela přemístěný z Prunéřova (chybný údaj o původu)
• Cyrilometodějský smírčí kříž z 16. století přemístěný z Vrchnic
• Pieta z roku 1718 vytesaná v černovické huti přemístěná od Kralup ke vstupu na hřbitov
• Pieta z roku 1741 od K. Weitzmanna přenesená z Milžany doprostřed malé návsi pod kostelem (chybný údaj o původu, viz další text)
• Sloup s Kristem
• Boží muka přemístěná na malou náves pod kostel
• Krucifix
• Socha svaté Anny

Sloup, který je tak trochu „slepencem“, jak vyplývá z dalšího textu, není v evidenci Památkového katalogu, ale na rozdíl od nedaleké „kolegyně“ figuruje v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji.

Web Spolku přátel památek obce Strupčice:

Pieta na sloupu (klášterecká) – skulptura je tvořena dvěma částmi. Horní část – plastika sedící Panny Marie s tělem mrtvého Krista na klíně, hlavice a dřík, byly původně součástí Piety v Klášterci nad Ohří. Spodní část – sokl s nápisem a datací 1718 byl součástí sloupu Nejsvětější Trojice v Drahonicích. Socha stojí uprostřed parčíku pod kostelem.

Něco z výše zmíněné knihy:

Sloup neznámého autora původně se sousoším Nejsvětější Trojice (Triumfální), posléze se sousoším Piety, podstavec 1718, pískovec jemno- až střednězrnný světle až sytě okrové barvy se železitými skvrnami.

Sloup má složitý původ a vývoj. Původně se jednalo o sloup se sousoším Nejsvětější Trojice umístěný v Drahovicích. Tento sloup byl přemístěn do Kadaně a posléze do Strupčic. Dřík sloupu, hlavice a vrcholové sousoší se neznámo kdy při transportech ztratily, a tak byly ve Strupčicích na podstavec osazeny dřík, hlavice a sousoší Piety z Klášterce nad Ohří. Původní vrcholové sousoší se ovšem do současnosti dochovalo v torzálním stavu a nachází se v parku před budovou Oblastního muzea v Chomutově.

Na čelní straně podstavce nápis s chronogramem 1718:

EHR SEY
DER
GANTZEN ALLERHEILIGSTEN
DREYFALTIGKEIT
DIS VNS
BEY
GIEFTIGER FESTGEFAHR
ERRETET HAT

Na čelní straně patky podstavce nápis s chronogramem 1718:

AVFFGESETZT VON ALLHIESIGER
GEMEIN DROHNITZ IN IAHR
CHRISTI

Na pravé straně podstavce nápis s chronogramem 1718:

EHR SEY
GOTT VATTER
DER VNS
AVS NICHTS
GEMACHT

Na zadní straně podstavce nápis s chronogramem 1718:

EHR SEY
GOTT HEILIGEN GEIST
DER VNS
DVRCH SEINE GNAD
GEHEILIGET
HAT

Na levé straně podstavce nápis s chronogramem 1718:

EHR SEY
GOTT SOHN
DER
MIT VERGOSSENEN BLVT
VNS ALLE
ERLOSET HAT

Na pravé straně plintu letopočet 1718.

O vzniku trojičního sloupu, jenž se původně nacházel ve vsi Drahonicích nedaleko Kadaně, zaniklé v roce 1967 kvůli stavbě nechranické vodní nádrže, nás informuje pouze nápis na samotném sloupu, podle kterého jej dala roku 1718 zřídit drahonická obec, a to na památku záchrany před morem (nepochybně šlo o morovou epidemii 1713).

V archivních pramenech se s tímto sloupem setkáváme jen v soupise soch soběsucké farnosti, kam byly Drahonice přifařeny, z 3. března 1836. Sloup je tu uveden jako „kamenná satute Nejsvětější Trojice na návsi“, která je „dobře zkonstruovaná a dobře konzervovaná“. Soupis uvádí, že udržování sloupu náleží obci.

Po druhé světové válce byl sloup přemístěn nejprve do kostela sv. Václava ve Vysočanech a poté do Strupčic, do nichž byly převáženy sochy z širokého okolí. Tady bylo na sloup osazeno sousoší Piety z Klášterce nad Ohří. Osazení včetně restaurování vykonali v roce 1977 akademičtí sochaři Karel Pauzer a Bořivoj Rak, kteří ve své restaurátorské zprávě mylně uvádějí, že jde o Pietu z Milžan.

Kniha cituje ze zmíněné restaurátorské zprávy.

V roce 1984 se uvažovalo o dalším přemístění. Ing. akad. arch. Antonín Kudrnáč 30. listopadu 1984 vypracoval průvodní zprávu, v níž vyvrátil, že by nepůvodní Pieta na sloupu byla z Milžan (porovnáním fotodokumentace). Doporučoval přemístění do Kadaně do středu prostranství západně od kostela sv. Anny a po ověření nálezu původní Nejsvětější Trojice nahrazení Piety, která by byla deponována do lapidária. Jako náhradní místo jsou udávány Libědice, kde by socha stála u schodiště do kostela. K přemístění ale nedošlo.