Boží muka v Kostelní ulici ve Strupčicích

Poblíž kostela svatého Václava ve Strupčicích v Kostelní ulici v travnatém ostrůvku stojí (mimo jiné) sloupová boží muka.

Strupčice zaujímají v regionu výjimečné místo. Jde o obec, která vlastně už neměla existovat, místo toho se stala místem, v němž se soustředilo mnoho památek z okolí, z obcí, které právě takový osud na Chomutovsku postihl – zanikly v důsledku těžby uhlí:

• Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1723 od sochaře J. K. Vettera přemístěná z Tušimic
• Socha svatého Václava z roku 1833 na návsi; na čtverhranném podstavci jsou reliéfy Panny Marie, svatého Jana Nepomuckého a svatého Donáta.
• Socha Panny Marie před kostelem z počátku 18. století z Prunéřova
• Smírčí kříž u vstupu do kostela přemístěný z Prunéřova
• Cyrilometodějský smírčí kříž z 16. století přemístěný z Vrchnic
• Pieta z roku 1718 vytesaná v černovické huti přemístěná od Kralup ke vstupu na hřbitov
• Pieta z roku 1741 od K. Weitzmanna přenesená z Milžany doprostřed malé návsi pod kostelem
• Sloup s Kristem
• Boží muka přemístěná na malou náves pod kostel
• Krucifix
• Socha svaté Anny

Boží muka nejsou v evidenci Památkového katalogu a ač jsou tvořena sloupem, nefigurují v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji.

Web Spolku přátel památek obce Strupčice:

Boží muka pozdně gotická – čtyřboký pískovcový sloup, zakončený čtyřbokou lucernou, datovaný pravděpodobně rokem 1716 (druhá číslice je nečitelná), původem z Bystřice, umístěný na rozcestí pod kostelem.

V trávníku zarůstá základna čtvercového půdorysu, na níž stojí nízký stupeň, částečně zanikající v mírně šikmém terénu a mající z boku viditelné otvory (snad po stěhování z místa na místo?). Uprostřed stupně stojí sokl sloupku. Ten má také čtvercový půdorys, v horní části má však šikmě seseknuté rohy, takže přechází do oktagonu vlastního sloupu. Ten je kónický, směrem ke kaplici se viditelně zužuje. Zhruba ve dvou třetinách výše sloupu je vzhůru obrácený zubořez, díky němuž sloup vypadá jako hradní věž s cimbuřím. Na vrchu sloupu sedí mohutná kaplice, ozdobená na spodní straně zubořezem protilehlým tomu na sloupu. Pod ním je na pohledové straně na sloupu patrná rytina, snad erb.

Na všech 4 stranách kaplice jsou niky různé výšky s lomenou horní hranou. Prázdné. Zda v nich bývaly reliéfy nebo nějaké vsazené malby, kdo ví. Na dvou stranách je mezi nikou a spodním zubořezem cosi, co připomíná rytý nápis, ale nevyluštil jsem ani písmeno. Lomené oblouky možná vrcholily kamenným křížem, aktuálně je k vidění jen jeden. Kaplice za zmíněnými oblouky přechází do špice – zda ta byla něčím ozdobena poznat nejde.

Kde by měl být na webu zmiňovaný letopočet nedokážu určit.