Socha Panny Marie u kostela svatého Václava ve Strupčicích

Před průčelím kostela svatého Václava ve Strupčicích stojí na levé straně socha Panny Marie.

Strupčice zaujímají v regionu výjimečné místo. Jde o obec, která vlastně už neměla existovat, místo toho se stala místem, v němž se soustředilo mnoho památek z okolí, z obcí, které právě takový osud na Chomutovsku postihl – zanikly v důsledku těžby uhlí:

• Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1723 od sochaře J. K. Vettera přemístěná z Tušimic
• Socha svatého Václava z roku 1833 na návsi; na čtverhranném podstavci jsou reliéfy Panny Marie, svatého Jana Nepomuckého a svatého Donáta.
• Socha Panny Marie před kostelem z počátku 18. století z Prunéřova
• Smírčí kříž u vstupu do kostela přemístěný z Prunéřova
• Cyrilometodějský smírčí kříž z 16. století přemístěný z Vrchnic
• Pieta z roku 1718 vytesaná v černovické huti přemístěná od Kralup ke vstupu na hřbitov
• Pieta z roku 1741 od K. Weitzmanna přenesená z Milžany doprostřed malé návsi pod kostelem
• Sloup s Kristem
• Boží muka přemístěná na malou náves pod kostel
• Krucifix
• Socha svaté Anny

Z uvedeného vyplývá, že Panna Marie nestojí na svém původním místě. A ač stojí na relativně vysokém soklu, neplní podmínku dostatečné výšky, aby pronikla do knihy Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji.

Web Spolku přátel památek obce Strupčice:

Madona s dítětem, tzv. Panna Maria Pasovská – pískovcová socha z poloviny 18. století, původem z Prunéřova, stojí před kostelem.

Socha je kulturní památkou:

Socha matky s dítětem spočívá na hranolovém soklu s fundamentem o třech stupních. Figury jsou pojaty archaizujícím způsobem. Postava Marie k sobě tiskne malého Ježíše. Sochařské dílo pochází z poloviny 18. století a původně bylo umístěno v Prunéřově.

Původní evidenční list památky zachycuje sochu ještě v Prunéřově:

U čp. 64, za stavením v horní části obce. Pískovcová socha Madony. Z hranolu s profilovanou patkou a hlavicí vyrůstá skupina oblak, z níž vystupuje polopostava Madony neobvyklého pojetí, komponovaná do kruhu. Zahalena v bohatě zřasené roucho, sklání tvář k tvářičce dítěte, jež drží oběma rukama. Pískovec mírně zvětralý, je třeba fixace kamene.

Dle záznamů v Památkovém katalogu prošla socha minimálně dvakrát restaurováním. V roce 1977 Bořivoj Rak a Karel Pauzer, v roce 2014 Michael Bílek.