Hrob vojáků Rudé armády na hřbitově ve Strupčicích

Na hřbitově ve Strupčicích je u zadního (severozápadního) rohu zdejší márnice/kaple nenápadný obelisk – hrob vojáků Rudé armády.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
КРИКИЙ ВАСИЛИЙ
неизв. – 24.04.1943 г.

ВОЕННОПЛЕННЫЙ
КРАСНОЙ АРМИИ

ОСЕРОНСКИЙ ИГМАЛИЙ
неизв. – 21.02.1943 г.

Poznámka: hrob válečných zajatců

V Centrální evidenci válečných hrobů je hrob evidován pod číslem CZE4203-00030:

Žulový hrob s jehlanem, na kterém jsou nápisy.

Podrobnější informace na netu nikde, ale něco „málo“ je ke čtení na infotabuli projektu „Babičko, dědečku vyprávěj“ u vstupu:

Na hřbitově máme také němé svědky událostí spojených s hrůzami 2. světové války, při níž přišly o život milióny lidí na frontách, ve svých domovech, ale zejména v nacistických koncentračních táborech.

Pomník s azbukou nám připomíná událost z února roku 1943. Ze zajateckého tábora na bývalém dole „stará Běta“, který prošlo na 700 zejména ruských a anglických zajatců, uprchli dva Rusové. Zanedlouho byli poblíž Strupčic chyceni a 24. února 1943 zastřeleni. Tomu, že se uprchlíky podařilo v krátkém čase dopadnout, napomohl „bystrý zrak a aktivita“ zdejší občanky. Na hřbitov byli přivezeni na dvoukoláku a nazí vyklopeni do jámy vykopané za márnicí.

Druhým mementem a zároveň svědectvím o nesmyslnosti a paradoxech války je hrob německých vojáků. 8. května 1945 cca ve 20:30 se od severu (od Nového Sedla) blížila sovětská armáda. Tři němečtí vojáci ve věku 17 – 19 let, zakopaní v kulometném hnízdě nad vesnicí, na ně začali střílet. Samozřejmě, že palba byla opětovaná. A tak tito vojáci, kteří „bránili“ obec opravdu do posledního dechu, přišli zbytečně o život v den, kdy byla podepsána německá kapitulace.

O zmiňovaném druhém hrobě není nikde jinde ani zmínka, ale podle fotografií na webu jde zřejmě o toto místo:

A překvapivě jsem ho nakonec vyšťoural v Centrální evidenci válečných hrobů, kde má číslo CZE4203-130:

Žulový hrob s deskou zhruba uprostřed hřbitova, 5 Němců: 

Josef Bükfalewitz, 1912 – 8.5.1945
Karl Kiers, 15.2.1926 – 8.5.1945
Walter Kunz 26.7.1924 – 7.7.1944
Georg Reiter 1928 – 8.5.1945
Herbert Sanalt 1.2.1928 – 8.5.1945

Podivné je, proč na náhrobku ruských zajatců jsou zcela odlišné datumy úmrtí, ani jeden nesouhlasí s informací na infotabuli. Možná jde jen o chybu z neznalosti, možná o chybu tvůrce náhrobku. Podobně u hrobu Němců jeden datum vybočuje z líčené příhody, stejně jako datum narození Josefa Bükfalewitze – ten rozhodně nebyl teenager – kulometčík.