weby pro nejsevernější čechy

Kostel svatého Mikuláše ve Velkých Žernosekách

Článek je součástí seriálu Kostely, kaple, chrámy, hrobky, mauzolea

Na návrší v centru Velkých Žernosek stojí kostel svatého Mikuláše, obklopený hřbitovem.

Obecní web:

Naše obec se může pochlubit kostelem Sv. Mikuláše. Je postaven v pozdně gotickém slohu v roce 1861. Kostel Sv. Mikuláše v jednoduché pozdní gotice, byl až do roku 1864 filiálkou farního kostela v Prackovicích. Roku 1881 byl kostel přestavěn a z původní stavby zůstal jen spodek, který nese letopočet na portále 1535 – 1562. V prostoru kostela jsou umístěny kamenné desky s nečitelnými nápisy, dále oltář, který je ozdoben třemi sochami. Uprostřed socha Sv. Mikuláše, po stranách socha Sv. Josefa a Sv. Jana z Nepomuku. Vedle oltáře je vchod do zakristie. Hodiny na věži kostele odbíjí pravidelný čas a umístěný zvon ve věži odbíjí při zahájení mše a v době úmrtí v obci. Pravidelné mše – čtvrtek, sobota, neděle – vánoční mše – mimo mši nepřístupný.

Na wiki (+ další zdroje):

Kostel svatého Mikuláše je původně pozdně gotická sakrální stavba založená na počátku 16. století, která se nachází ve vsi Velké Žernoseky v okrese Litoměřice nedaleko Labe. Kostel je obklopen hřbitovem založeným roku 1875, který se v průběhu let rozšiřoval. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel byl postavený v jednoduché pozdní gotice v roce 1516 na místě původního dřevěného malého kostela připomínaného v roce 1824. –Ty letopočty jsou zjevně nějaký blábol!

Zachovala se původní věž ze 14. století, která byla roku 1881 v horní části, spolu s kostelem, upravena. Z původní stavby zůstala jen spodní část nesoucí na portále letopočet 1535-1562. Na podlaze kostelní lodi je málo čitelná deska a legenda říká, že jsou zde uloženy ostatky pánů z Žernosek. Až do roku 1864 byl filiálkou farního kostela v Prackovicích, poté se stal filiálním kostelem farnosti Libochovany. Nedělní bohoslužby se v něm konají pravidelně i ve 21. století.

Kostel je obdélnou jednolodní síní s trojbokým závěrem, sakristií na severní straně a průčelní hranolovou věží. Zevně má kostel opěrné pilíře. Ve věži jsou velká hrotitá okna, klíčová střílna a na západní straně pozdně gotický portál s přetínavými pruty v ostění a s letopočtem 1516. Na jižní straně lodi se nachází půlkruhový profilovaný boční portál a v hrotitých oknech pozdně gotické kružby.

Uvnitř kostela je pozdně gotická síťová klenba na konzolách. Klenba má klínová žebra dvakrát vyžlabená. Na západní straně je velký otevřený gotický oblouk vedoucí do věže, kde je vestavěna dřevěná kruchta s varhanami.

Zařízení je pseudogotické a pochází z roku 1881. Na hlavním oltáři je jsou tři sochy: uprostřed vyřezávaná socha sv. Mikuláše, patrona kostela. Po stranách je socha sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Vedle oltáře je vchod do sakristie.

Na stěnách je několik kamenných náhrobníků: v dlažbě je náhrobník z červeného mramoru z roku 1614, u zdi náhrobník s českým nápisem a letopočtem 1525. Nad kazatelnou se nachází kamenná deska se čtyřmi znaky: Viléma Kamýckého († 1555) a jeho matky, ženy a bratrance.

Velký zvon o průměru 1 metr byl za války roztaven, druhý zvon z roku 1863 byl odvezen neznámo kam. V kostele je na začátku 21. století umístěn malý zvon o průměru 35 cm a na věži stále funkční věžní hodiny z roku 1906.

Památkový katalog:

Gotický kostel, přestavovaný v 16. století, je výraznou krajinnou dominantou. Celek vymezuje ohradní zeď, jejíž jižní část je patrně gotická, severní pak z 19. století. Vstup do areálu je možný třemi bránami.

kostel sv. Mikuláše

Jednolodní kostel se síťovou klenbou, s trojbokým závěrem, sakristií přiloženou na severní straně a průchozí věží v hlavním průčelí. Věž ze 14. století byla v roce 1881 regotizována, loď přestavěna v letech 1516, 1535 až 1562.

ohradní zeď

Ohradní zeď hřbitova se dvěma bránami, na jihozápadní, jižní, jihovýchodní a východní straně patrné gotická, skládaná z lomové opuky, v protažení k severu a v mladších cihlových přezdívkách patrně z doby rozšíření hřbitova v roce 1875.

brána I.

Modernistická vstupní brána s baldachýnem uvozující vstup na Svaté schody, datovaná ex post memorabilním datem ukončení první světové války 1918. Pod baldachýnem sedile na spočinku podesty, kupole betonová.

Tato brána vznikla v roce 1927 jako pomník obětem Velké války.

brána II.

Klasicistní kulisová brána s mohutným trojúhelným frontonem s bohatě profilovanými římsami a elipticky sklenutým vstupem. V poli frontonu socha sv. Jana Nepomuckého v konchovitě sklenuté nice.

brána s mřížovými vraty

Vjezdová brána s cihlovými kubickými sloupky, uzavíraná dvoukřídlou mříží z válcovaných železných prutů a plochých pásků, stáčených do protisměrných rozvilin, pochází patrně z doby rozšíření hřbitova v roce 1875.

schodiště

Jednoramenné kamenné schodiště mezi branami I. a II. Po stranách je lemováno dřevěným plůtkem.

Původní evidenční list památky:

Jednolodní halový prostor. V západní části kostela dřevěná varhanní kruchta. Prostor kruchty se otevírá lomeným obloukem do lodi. Nad tímto prostorem vztyčena hranolová věž. Prostor lodi sklenut pozdně gotickou klenbou s přetínanými pruty. V severní stěně lodi nad půlkruhem sklenutým novodobým portále pozdně gotické okno, zaklenuté lomeným obloukem. Okno s kružbami s trojlistými a plaménkovými kružbami. Závěr pětiboký (5 stran oktagonu) zcelený s lodí pozdně gotickou síťovou klenbou s přetínanými pruty. V jižní stěně závaru a ve 3 východních bocích po jednom velkém okně s lomenou archivoltou. Okna třídílná s kružbami s trojlistými a plaménkovými motivy s motivy přetínanými pruty.

K severní stěně lodi přiléhá obdélná sakristie sklenutá síťovou klenbou s kruhovým svorníkem, v ose. Ve svorníku erb jehož znakové pole obklopeno rozvilinami. Ve vých. a záp. stěně sakristie po jednom malém, lomeným obloukem sklenutém oknu.

Mohutná hranolová věž v ose západního průčelí třípatrová, v západní stěně v přízemí a v patře novodobý lomený portál a roseta, ve druhém patře na každé straně věže jedno lomené okno, v nejvyšším patře arkádový ochoz. Střecha věže kuželová s bočními jehlanci, krytina prejzy. Závěr zevně členěn opěráky s novodobými kružbami. Střecha lodi sedlová, nad závěrem tříboká, krytina prejzy.

Stavební technologie: lomové omítané opukové zdivo

Okolo kostela ohradní zeď. K vesnici brána, sklenutá půlkruhovou archivoltou. Ukončena trojúhelným tympanonem, v němž nika s drobnou plastikou sv. Jana Nepomuckého.

Pozdně gotická stavba z let 1535-62, v kostele starší deska (zazděná) z dvacátých let (16. stol. ?), na jižní straně polokruh. gotic. portál (snad novodobý), obnoven 1881, kdy zvýšena věž, přestavěn kůr a pořízena malba. Hřbitovní brána z r. 1732

Tagy