Zámek Velké Žernoseky

Ve svahu nad silnicí, procházející obcí Velké Žernoseky, stojí areál zámku.

Zámek je v soukromých rukách, a ač se dá obejít kolem dokola, pořídit nějakou slušnou fotku v podstatě nelze.

Obecní web:

Zámek žernosecký byl vystaven na místě bývalé tvrze. Nestarší část byla založena v době, kdy část vsi patřila cisterciáckému klášteru. Vznikla jednoduchá barokní jednokřídlová budova, která se postupně upravovala až do konce 17. století. Koncem 18. století došlo k výstavbě druhé etapy zámku. Tehdy bylo dotvořeno pozdně barokní sídlo na půdorysu obdélníku. V interiéru je tzv. velký sál s jednoduchou barokní štukaturou.

Pozoruhodné jsou jeho vinné sklepy. Při obnově zámku v roce 1668 byly dodatečně přistaveny další sklepy. Rovněž tak dva přísklepy vedle sklepa Domského, dříve nazývaného též sklep Hluboký. Jedna z chodeb sklepa končí ve skalní dutině, která se táhne směrem ke hradu Kamýk a o níž se často tvrdívá, že je to chodba spojující Kamýk se žernoseckými sklepy. V letech 1966-67 došlo k výstavbě nové budovy stanice včetně moderní lisovny a stáčírny. Sklepní prostory mají po instalaci kovových nádrží kapacitu 5 000 hl.

V současné době pěstování vína a jeho prodej je v soukromém vlastnictví firmy Žernosecké vinařství s. r. o.

Po rozsáhlé rekonstrukci slouží zámek k příležitostným akcím. Na zámku si po předchozí domluvě můžete prohlédnout historické sklepy. Zámek též ve svých prostorách nabízí ubytování.

Wiki a další zdroje (včetně informační tabule České středohoří-země hradů):

Velké Žernoseky jsou zámek ve stejnojmenné obci na pravém břehu Labe v okrese Litoměřice. Vznikl na místě starší tvrze po roce 1667. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Ve druhé polovině 13. století byla ves centrem panství, které se nacházelo v rukou pánů ze Žernosek (zřejmě předchůdců rodu Vchynských). Již tehdy zde zřejmě stávalo panské sídlo neznámé podoby a lokalizace.

Velké Žernoseky byly časem rozděleny mezi více majitelů. Není jisté, který z nich založil tvrz připomínanou písemně poprvé roku 1543, kdy si ji Vilém Kamýcký ze Lstiboře nechal zapsat i s poplužním dvorem a celou vsí (a také s nedalekým hradem Kamýk) do obnovených zemských desek. Není ani jisté, jestli stála na místě staršího dvorce založeného cisterciáky z kláštera Altzella, nebo se jednalo o novostavbu.

Synové Viléma Kamýckého přišli o svá panství za účast na stavovském povstání a po roce 1623 je získal Vilém z Vřesovic na Doubravské hoře (podle jiných zdrojů patřily Žernoseky Kamýckým až do roku 1626). Po relativně krátké držbě Vřesovci náležely Žernoseky od roku 1667 až do roku 1916 Nosticům.

Během třicetileté války používala sklepy pod tvrzí švédská armáda jako vězení. Samotná vesnice i s tvrzí byla při opakovaných vpádech vypálena a pobořena.

V roce 1667 panství koupil Jan Hartvík z Nostic, který nechal na místě tvrze postavit jednoduchý barokní zámek. Nejspíše jeho vnuk Bedřich Mořic Nostic-Rieneck nechal za svého života v osmnáctém století zámek přestavět. Po Bedřichovi panství zdědil synovec Jan Nepomuk a po něm syn Albert, jehož dcera se vdala za pozdějšího rakouského ministra zemědělství Arnošta Emanuela Silva-Tarouca, který roku 1916 zámek s vinařstvím prodal pražské vinařské firma J. Oppelt a synovec. V zámku byla otevřena vinárna a v letech 1919–1928 v něm sídlila česká menšinová škola. Po roce 1945 zámek spravovaly Státní vinné sklepy a po nich výzkumná stanice vinařská a šlechtitelská vinařská stanice. Ve druhé polovině 20. století byla z důvodu špatného stavu demolována většina hospodářského zázemí zámku. Současná podoba zámku je pozdně barokní, snad z doby okolo roku 1765.

Dochovaná podoba zámku je výsledkem pozdně barokní přestavby a utilitárních úprav ve dvacátém století. Zdivo starší tvrze se snad zachovalo v budově středového rizalitu. Zámek má půdorys kříže. Jeho střední, nejstarší část, je orientovaná ve směru východ-západ, je dvoupatrová se sedlovou střechou a vpředu přesahuje hloubku postranních křídel. Nad vstupním portálem, k němuž vede malé schodiště, je znak Nosticů. Průčelí je ukončeno tympanonem. Postranní, souměrná křídla, která přisedají ke střední části, jsou jednopatrová s mansardovou střechou. Ze vstupní haly zámku lze projít do soustavy vinných sklepů, které jsou vytesány ve skále již od 13. stol.

Stavební vývoj objektu a podoba jeho eventuelního předchůdce zůstávají neznámé, přestože existence rozsáhlých sklepení se zdá většímu stáří objektu naznačovat. Tradovanou domněnku, že sklepy pocházejí už z 12. století, se nicméně prokázat nepodařilo.

Zámecká budova severojižní orientace je obdélná jednopatrová s dvoupatrovým trojosým rizalitem s trojúhelníkovým štítem, vystupujícím z hlavního západního průčelí zámku.  Střední rizalit má i průčelí východní. Budovu zdobí spárovaná nároží, plastické nadokenní římsy a štuky. Nad okny bočních křídel jsou velké klenáky. Boční strany jsou zakončené volutovými štíty, zatímco středový rizalit je zakončený tympanonem. Dovnitř se vstupuje po krátkém schodišti portálem zdobeným kladím a supraportou s volutovitě zavinutým segmentem. Uvnitř akantových rozvilin je umístěn erb rodu Nostitz-Rienecků. Nejvýznamnější vnitřní prostorou je hlavní sál v rizalitu západního průšelí.

Zámek stával původně v hospodářském dvoře, dnes už zaniklém.

Památkový katalog:

Základem areálu je raně barokní zámek, rozšířený na konci 18. století a postavený pro produkci vína. Pod zámkem jsou viničné sklepy, jejichž konstrukce pochází minimálně ze 13. století. Vinařská tradice oblasti vázaná k premonstrátům sahá do 12. století.

Areál dokládá dlouhou tradici pěstování vína na Žernosecku; zámek je hodnotnou barokní architekturou, jejíž raně barokní základ byl doplněn koncem 18. století, mnohem starší jsou viničné sklepy, založené patrně ve 13. století.

Zámek

Raně barokní zámek vystavěný Giuliem Broggiem, byl na konci 18. století rozšířen o dvě souměrná křídla s mansardovými střechami do půdorysu kříže. Nad vstupním portálem středního rizalitu s trojúhelným frontonem je znak Nosticů.

Viničné sklepy

Prostory s plně valenými klenbami, raně barokními stlačenými klenbami a křížovými klenbami podklenutými klenebními pasy ze 13. století. Nejstarší dochovaná část byla vystavěna cisterciáky z Mariazell v Altzellu u Míšně.

Původní evidenční list památky:

Zámek ve vlastnictví šlechtitelské stanice Doksany.

Podélná budova se středním risalitem značně přesahujícím čelní frontu budovy. Výškově risalit přesahuje o jedno patro. Křídla jsou pětiosá, okna s jednoduchým ostěním a velkými klenáky. Střecha mansardová, krytá taškou. Štít levého křídla ukončen volutami. Risalit je trojosý, tympanon trojúhelný, oddělen od patra profilovanou římsou. Nadokenní římsa střední segmentová, postranní trojúhelníková. Pod římsou středního okna mušle, pod bočními římsami rokajové kartuše. Pod okny průběžná římsa, parapety vyduté. V přízemí ve střední ose portál s jednoduchým ostěním, ve středu znak v kartuši. Nad portálem tympanon přerušený ve vrcholu volutami. Římsa v bočních osách odděluje přízemí od patra, ve středu se prohýbá dol do výše překladu portálu. Po stranách portálu okénka s jednoduchým ostěním s uchy. Nároží risalitu bosována. V přízemí risalit flankován přístavky se vstupy, s pultovou střechou. V bočních stěnách risalitu okna se segment. nadokenními římsami a s kartušemi. Pod římsou risalitu okénka s jednoduchým ostěním a klenáky, které se dotýkají hlavní římsy, jsou umístěny v osách velkých oken v patře. Hlavní sál plochostropý se zrcadlem. Místnosti plochostrop= se zrcadly. Původní rozvržení místností narušeno. Sklepy sklenuté valeně, bez omítky z malých kvádrů. Tzv. Dómský sklep sklenut 4 poli křížově; klenby bez žeber, s pasy, na střední pilíř. Na klenbě stopy po šalování.

Kancelář vin. závodů a byty zaměstnanců.