Hradiště Hrádek u Libochovan (vyhlídka)

Nad kaňonem Labe mezi Libochovany a Velkými Žernoseky nedaleko známé vyhlídky Tři kříže na Kalvárii je prostranství, na němž se nacházelo hradiště Hrádek.

Jedná se o lokalitu historicky velmi významnou a dlouho obývanou. Leč po pravdě, laicky vzato – neodborník tu ocení jen a jen nádherný výhled do kraje, jinak je tu k vidění jen rozsáhlá louka a kvetoucí durman…

Wiki:

Hrádek je pravěké a raně středověké hradiště na stejnojmenném návrší a skalním ostrohu Kalvárie nad pravým břehem řeky Labe mezi Libochovany a Velkými Žernosekami v okrese Litoměřice. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka.

Stáří hradiště je nejisté. Místo bylo osídleno v době mladší doby bronzové lidem lužické kultury, dále v pozdní halštatské a v raném středověku. Menší množství nálezů pochází z dob neolitu nebo eneolitu a doby laténské. Nalezená slovanská keramika patří do devátého a dvanáctého století. Lokalita bývá spojována hradištěm Canburg známým z kroniky Chronicon Moissacense.

Hradiště o rozloze 21 hektarů je na jihu a západě chráněno strmými svahy labského údolí. Na východě ho částečně chrání hluboká strž, ale zejména ze severu je snadno přístupné, a proto zde vzniklo mohutné opevnění. Tvoří ho dvě linie příkopů a valů dlouhé 550 metrů. Ve východní části však bylo opevnění rozvezeno buldozerem a původně bývalo ještě o sto metrů delší. Valy byly vybudovány pravděpodobně prostým navršením hlíny a kamení. Příkopy byly dvanáct metrů široké a vnější rozdělovaly v pravidelných rozestupech příčné zídky, které měly případným útočníkům bránit volnému pohybu příkopem. Převýšení vnitřního valu nade dnem příkopu stále dosahuje třinácti metrů.

Za akropoli je považován skalnatý vrch Kalvárie, kde se však nedochovaly žádné zbytky opevnění. Mohly však být zničeny při budování rozsáhlých vinic.

Hradiště je dobře přístupné. Okolo jižní strany souběžně vede žlutě značená turistická trasa na Kalvárii a cyklotrasa č. 3057 z Libochovan do Kamýku, odkud vede také zeleně značená trasa.

Památkový katalog:

Hradiště v dominantní poloze nad Labem v místech průchodu obchodních cest nad tzv. Českou branou (Porta Bohemica). Dvoudílná lokalita s oddělenou akropolí ztotožňována s bájným územím kmene Lučanů a někdy spojována s hradištěm Canburg.

Hradiště u Libochovan je situováno v dominantní poloze nad řekou Labe, v místech obchodních cest procházejících tzv. Českou branou (Porta Bohemica). Vrch Hrádek s Kalvárii obtéká řeka Labe z jihu a západu, na východě hradiště chrání prudká strž.

Akropole se rozkládala na Tříkřížovém vrchu, kde od novověku stojí trojice křížů – kalvárie. Větší část hradiště leží na vedlejším kopci Hrádek, od akropole odděleném strží. Jeho opevnění, skládající se z dvojice výrazných valů a příkopů, není přesně datováno, ale prostor byl využíván jak v pravěku, tak v raném středověku. Z koryta Labe pod hradištěm pochází kolekce zbraní (zejména mečů) z doby bronzové, které byly do řeky uloženy pravděpodobně jako obětiny. V 9. století měla lokalita patřit k bájnému území kmene Lučanů a někdy je spojována s hradištěm Canburg, na něž táhl podle písemných pramenů r. 805 franský král Karel Mladší.

Hradiště

Akropole se rozkládala na Tříkřížovém vrchu. Větší část hradiště leží na vedlejším kopci Hrádek, od akropole odděleném strží. Jeho opevnění, skládající se na severní straně hradiště z dvojice výrazných valů a příkopů, není přesně datováno, ale prostor byl využíván jak v pravěku, tak v raném středověku (na vnitřním prostranství archeologicky doložené osídlení). Z koryta Labe pod hradištěm pochází kolekce zbraní (zejména mečů) z doby bronzové, které byly do řeky uloženy pravděpodobně jako obětiny. V 9. století měla lokalita patřit k bájnému území kmene Lučanů a někdy je spojována s hradištěm Canburg, na něž táhl podle písemných pramenů r. 805 franský král Karel Mladší.

Akropole

Za akropoli je považován skalnatý vrch Kalvárie, rozlehlé trojklanné skalisko nacházející se v jihovýchodním cípu Kalvárie. Toto místo s dalekým vý­hledem sloužilo zřejmě jako kultiště a pohřebiště. Od vlastního hradiště odděleno žlebem. Využívání vrchu zaznamenáno nálezy již od mladší doby bronzové.

Letecké záběry ukazující dispozici hradiště zde – >

Pro turisty je teda významnější skutečnost, že jde o vyhlídkové místo (jak již zmíněno výše), nejspíš využívané daleko méně než profláknuté Tři kříže. O dostupném výhledu ani slovo na obecním webu, který se zabývá jen samotnými Třemi kříži, byť je vidět obdobně – Lovosice, Hazmburk, Lovoš, Milešovka, Radobýl, Litochovice, Kubačka, Říp. Za odbočení z hlavní značené trasy to dozajista stojí.