Kostel Narození Panny Marie v Libochovanech

V centru obce Libochovany nedaleko zdejšího zámku stojí kostel Narození Panny Marie.

Obecní web:

Kostel Narození Panny Marie v Libochovanech – do současné podoby dotvořili místní obyvatelé a věřící z širšího okolí koncem minulého století, kdy byl stržen starý nevyhovující dřevěný svatostánek, mající kořeny již v roce 1460. Tehdy majitel Mathes von Fiala nechal na dolním konci vsi postavit kapličku Panny Marie s malým zvonečkem a ta byla později přestavěna na kostel Narození Panny Marie. V roce 1893 bylo rozhodnuto vystavět kostel nový. Za vydatné stavební pomoci místních obyvatel a finanční sbírky uspořádané mezi nimi byl kostel během dvou let postaven a 9. června 1895 vysvěcen. Od roku 1861 měly Libochovany i faru, kterou spravoval farář Franz Pohnert.

Kostel Narození Panny Marie stojí na místě původního dřevěného kostelíka. Ten je zmiňován společně s farou již ve 14. století. Fara byla obnovena roku r. 1864, matriky od r. 1671, nejstarší písemný doklad o lokalitě Libochovany z r. 1057.

Současná podoba kostela je z roku 1895, kdy byl objekt v pseudogotickém slohu vystavěn a v červnu téhož roku vysvěcen. Díky rozsáhlé finanční sbírce a hlavně za vydatné pomoci obyvatel se podařilo stavbu začít a dokončit během dvou let. Patronem kostela byl kníže Adolf Josef Schwarzenberg a hraběnka Marie Antonie Silva-Tarouca. Kostelní zvony byly v první i druhé světové válce rekvírovány ve prospěch armády.

V červnu 2008 převzala objekt kostela do majetku obec Libochovany od církve římskokatolické. Od té doby se postupně kostel opravuje.

rok 2009 oprava věže kostela – Stavební společnost Domino s.r.o., Litoměřice
rok 2009 uložení písemností do kopule na střeše kostela
rok 2010 oprava střešního pláště kostela – Domino s.r.o., Litoměřice
rok 2010 rekonstrukce věžních hodin – Miloš Flossmann, Ostrov n/Ohří
rok 2014 osvětlení interiéru a věže kostela – Elektromontáže Hodys
rok 2015 digitální stroj do věžních hodin – Miloš Flossmann, Ostrov n/Ohří
rok 2015 nový pohon varhan (ventilátor) – Miroslav Heger

Kromě církevních obřadů jsou v kostele pořádány i kulturní akce – varhanní koncerty, pěvecká vystoupení.

S účinností od 1. 1. 2018 byl jmenován a ustanoven administrátorem excurrendo Římskokatolické farnosti v Libochovanech J.M. can. ICLic. Józef SZELIGA.

Na wiki:

Římskokatolický farní kostel Narození Panny Marie v Libochovanech je pseudogotická jednolodní sakrální stavba na malém náměstíčku obce Libochovany na pravém břehu řeky Labe mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Od 24. března 2005 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel Narození Panny Marie stojí na místě původního malého dřevěného kostela ze 14. století. Ten je zmiňován společně s farou v roce 1460, kdy tehdejší majitel obce Mathes von Fiala nechal na dolním konci vsi postavit kapličku Panny Marie s malým zvonečkem.

Současná podoba kostela je z roku 1895, kdy byl objekt v pseudogotickém slohu vystavěn a 9. června téhož roku vysvěcen. Díky rozsáhlé finanční sbírce a hlavně za vydatné pomoci obyvatel se podařilo stavbu začít a dokončit během dvou let. Patronem kostela byl kníže Adolf Josef Schwarzenberg a hraběnka Marie Antonie Silva-Tarouca. Kostelní zvony byly v první i druhé světové válce rekvírovány ve prospěch armády.

V roce 2009 byla provedena oprava věže kostela a v říjnu téhož roku byly uloženy písemnosti do kopule na střeše kostela. V roce 2010 došlo k opravě střešního pláště kostela a rekonstrukci věžních hodin.

Kostel je vzhledem k době svého vzniku a okolní zástavbě orientován k jihu, věž tedy stojí v severním průčelí. Jedná se o podélný jednolodní kostel s průčelní hranolovitou věží, dvěma transepty, polygonálním presbytářem a přízemní sakristií. Po obou stranách věže je mírně rozšířen o schodiště na kůr kostela a boční kapli. Architektonicky se zachoval v původním stavu z roku 1895 a také mnoho detailů interiéru zůstalo zachováno.

Oltář
Oltářní obraz a oba obrazy na bočních oltářích jsou signovány: J. Heřman 1894. V některých zdrojích se však objevuje údaj, že autorem oltářního obrazu je litoměřický rodák a zakladatel muzea profesor Franz Krause.

Varhany
Varhany jsou velmi cenný nástroj, časný opus (č. 4) později významného a ceněného chebského varhanáře Martina Zause (20. května 1861 – 19. ledna 1905) z počátečního období jeho firmy, která byla založena v roce 1892. Letopočet na firemním štítku hracího stolu (nad klávesnicí) není letopočtem stavby varhan, ale letopočtem založení firmy, což potvrzuje fakt, že kostel byl dokončen v roce 1895. Varhany prošly poslední opravou v roce 2014.

Křtitelnice
V letech 2013-2014 byla restaurována původní křtitelnice pocházející z období výstavby kostela. Tato kamenná kruhová křtitelnice je zhotovena z jemnozrnného pískovce, z jednoho kusu kamene. Horní část je zdobena akanty, noha křtitelnice kanelurami a patka geometrickým rostlinným motivem. Povrch kamenné modelace je polychromovaný s imitací dvou druhů mramorů. V horním okraji nádoby je vysekán lem, ve kterém je zapuštěna půlkulatá kovová vnitřní nádoba.

Lavice
Dřevěné kostelní lavice jsou po obou bocích lodi a mezi nimi je ulička. Tak jako většina ostatního vybavení jsou v pseudogotickém stylu. První lavice jak na pravé, tak i na levé straně mají uzavíratelný přístup z uličky malými vrátky a jsou vypolstrované. Jedná se o patronátní lavice vyhrazené majitelům panství.

Osvětlení
V roce 2014 byl kostel doplněn vedle původního svíčkového lustru také novými elektrickými lustry. V roce 2016 byl do interiéru umístěn zádušní svícen pro několik desítek malých svíček.

Památkový katalog:

Novogotický kostel postavený jako novostavba v letech 1893 – 1895 na místě drobného dřevěného kostela ze 14. století. Dispozičně řešen jako latinský kříž s polygonálním presbytářem a hranolovou věží. Pozemek kostela obepíná podezdívka bývalého oplocení.

Jedná se o kvalitní neogotickou a vzhledem k značně členitému půdorysu poměrně drobnou stavbu tvořící výraznou dominantu celé obce. Spolu s dochovaným původním mobiliářem a oplocením je vzácně dochovaným památkovým celkem.

kostel Narození Panny Marie

Kostel Panny Marie stojí v centru obce, na jižním konci návsi. Jedná se o neogotickou zděnou hladce omítnutou jednolodní neorientovanou stavbu (presbytář směřuje k jihu) s presbytářem tvořeným pěti stranami pravidelného osmistěnu (s přízemní sakristií na východní straně, s příčnou lodí a s mírně předstupující hranolovou věží v ose hlavního severního průčelí. Po stranách věže jsou na východě dvě místnosti nad sebou a na západě schodiště (pouze z vnější západní strany přístupné) vedoucí na kruchtu a dále do věže. Kostel je zastřešen soustavou sedlových, břidlicí krytých, střech, pouze nad závěrem presbytáře je valba. Loď má na každé straně po třech lomených oknech kružbami o jednom svislém prutu, tatáž okna jsou na čtyřech stranách presbytáře (nad sakristií není). V čelech příčné lodi jsou okna s kružbami o dvou svislých prutech. Hlavní severní průčelí má v přízemí věže hlavní vstup – lomený profilovaný portál s dvoukřídlými dovnitř otvíravými svlakovými dveřmi ozdobený po stranách fiálami a nahoře vimperkem s kvadrilobem v němž je reliéf řeckého liliového kříže. Nad portálem lomené okno vyplněné poměrně jednoduchou růžicí. Druhé patro věže (v úrovni střechy chrámu) má trojici vysokých úzkých lomených oken z nichž postranní jsou slepá, další zvonové patro věže je o něco užší a má na každé straně po dvou vysokých lomených oknech s dřevěnými žaluziemi. Střechu věže tvoří osmiboký jehlan krytý břidlicí, stěny věže jsou zakončeny trojúhelnými štíty s cirerníky hodin a opěrné pilíře na nárožích fiálami. Sakristie má na východní straně sdružené lomené okno a na jihu obdélný skromně profilovaný portálek s levými dovnitř otvíravými svlakovými dveřmi.

oplocení

Pozemek kostela ohraničuje oplocení tvořené podezdívkou z opukového zdiva. Původně bylo osazeno litinovými sloupky zakončenými piniovými šiškami a poli s drátěným výpletem. Z jihu pozemek uzavírá ohradní zeď s pilířovou bránou a edikulovou brankou.

Na severní a východní straně je pozemek kolem kostela oplocen plotem neseným zděnými pilíři.

Oplocení je tvořeno poměrně nízkou podezdívkou z opukového zdiva korunovanou jednoduchou římsou vyzděnou z „na štorc“ kladených cihel. Podezdívka nese železné či litinové sloupky zakončené litinovými piniovými šiškami. Sloupky nesou pole s drátěným výpletem. V oplocení jsou dvoje dvoukřídlá vrata, jedny na západní straně – před hlavním vchodem kostela a druhé na straně východní.