Zámek Libochovany

V jihozápadní části obce Libochovany se nedaleko vlakové zastávky nachází areál zdejšího zámku.

Z vlaku je na zámek vidět asi nejlépe, protože výhledu nebrání vysoká kamenná zeď, ohrazující celý areál.

Wiki:

Libochovany jsou zámek ve stejnojmenné obci na pravém břehu Labe v okrese Litoměřice. Zámek je chráněn jako kulturní památka ČR.

První písemná zmínka o libochovanské tvrzi pochází z roku 1395, kdy na ní sídlil Jindřich z Libochovan. Vesnice však byla rozdělena na více dílů, které patřily také Vchynickým z Vchynic, kladrubskému a doksanskému klášteru. Po roce 1499 Libochovany získali Kaplířové ze Sulevic. Při dělení dědictví v roce 1541 jsou zmiňováni bratři Jan Kunát a Fridrich, z nichž první získal tvrz s poplužním dvorem a několik vesnic. Fridrich svůj díl, který tvořily mimo jiné některé libochovanské dvory, roku 1548 prodal Václavu Kaplířovi ze Sulevic na Milešově a ten o dva roky později Vilému Kamýckému ze Žernosek. Po smrti Jana Kunáta prodal poručník jeho potomka panství Frycalu Klusákovi z Kostelce. Po něm se v držení Libochovan vystřídal jeho bratr Ondřej Klusák z Kostelce, od roku 1563 Zdislav Abdon Bezdružický z Kolovrat, od roku 1578 Jan Šlejnic ze Šlejnic, od roku 1587 Kryštof z Roupova na Vildštejně a Poříčí a jeho synové, kteří panství prodali Vilémovi Kamýckému ze Lstiboře.

Vilém Kamýcký tak spojil dvě části libochovanského panství a starou tvrz nechal přestavět na pozdně renesanční zámek. Jeho syn Jan Všebor Kamýcký ze Lstiboře se zúčastnil stavovského povstání, a za trest byly jeho statky (Libochovany, Prackovice nad Labem a Velké Žernoseky) převedeny v léno. Janovi bratři odmítli přestoupit ke katolictví, a když Jan roku 1625 zemřel, bylo jim panství zabaveno a o rok později ho koupil mincmistr Vilém z Vřesovic za 65 379 kop míšeňských grošů. Někdy mezi lety 1651–1681 byl zámek přestavěn. Po roce 1667, kdy panství koupili Nosticové, bylo panské sídlo přestěhováno na žernosecký zámek, ke kterému Libochovany patřily až do konce devatenáctého století. Dalším majitelem se stal Arnošt Sylva-Taroucca a od roku 1916 továrník J. Schicht, kterému byl zámek po roce 1945 zkonfiskován a upraven na byty.

Budova libochovanského zámku má obdélný půdorys a armovaná nároží. Dovnitř se vstupuje renesančním portálem, nad jehož trojbokým štítkem byla ve druhé polovině sedmnáctého století umístěna kartuš s aliančním znakem Jana Hartvíka z Nostic a jeho manželky Eleanory z Lobkovic. Za vchodem se nachází valeně zaklenutá síň s hřebínkovými lunetami a krbem.

Památkový katalog (opět s využitím i fotodokumentace, když je areál v soukromých rukách a nepřístupný):

Areál pozdně renesančního zámku z konce 16. století, na jeho místě již roku 1395 gotická tvrz, renesančně přestavěna Vilémem Kamýckým ze Lstiboře. V 17. století zámek stavebně upraven Janem Hertvíkem z Nostic. V současné době v soukromém vlastnictví.

zámek

Obdélný patrový zámek s mansardovou střechou. Nároží kamenná, okenní otvory se štukovými rámy. V ose hlavního průčelí rámový portál vstupu s trojúhelným nástavcem, nad ním alianční erb Nosticů a Lobkoviců. Venkovský zámek typického renesančního výrazu.

ohradní zeď

Kamenná neomítaná zeď ze smíšeného zdiva vymezující dvůr před zámkem. Při styku s nárožím zámku vymezena kamennými stojkami a překladem drobná pěší branka. Zeď zřejmě z přestavby zámku v 17. stol.

brána I.

Brána v čelní linii ohradní zdi, k níž přiléhají dvě postranní pěší branky. Otvory vymezeny dvěma páry zděných hranolových sloupů s trojúhelnými zděnými jehlanci na cihelné koruně. Krajní sloupky nižší. Brána zřejmě ze 17. stol., otvory dnes zazděny.

brána II.

Široká vjezdová brána vymezená po každé straně dvojicí zděných hranolových sloupů s brankami, jedna zazděna. Pilíře původně s kamennými římsovými hlavicemi a vázami. Zbytky smíšeného zdiva sloupů a profilace hlavic odpovídá době vzniku na konci 17. stol.

brána III.

Široká brána vymezená dvojicí hranolových sloupů s odstupněnou římsovou hlavicí, na níž jsou postaveny kamenné plinty čučků s kuželovou nohou. Štukové čučky s volutami a maskarony mimo bránu. Prvky odráží dobu vzniku na konci 17. stol.

váza I.

Zahradní váza mísovitého tvaru s širokým ohnutým okrajem zdobeným vejcovcovým průběžným dekorem bývala postavena na nízkém kvádrovém plintu. Ve dvojici s druhou shodnou vázou akcentovala osový vstup hlavního průčelí zámku. Dnes je ztracena.

váza II.

viz váza I.

dvojice puttů I. levá

Sousoší asi z konce 17. stol. tvořené dvojicí puttů, z nichž jeden stojí se zdviženou pravou nohou a pravou rukou položenou na hlavě druhého, sedícího. Putti oděni pouze ve zřaseném pásu tkaniny. Sochy flankovaly schodiště v ose průčelí, dnes ztraceny.

dvojice puttů II. pravá

Sousoší asi z konce 17. stol. tvořené dvojicí puttů, z nichž jeden stojí se zdviženou levou nohou a levou rukou položenou na hlavě druhého, sedícího. Putti oděni pouze ve zřaseném pásu tkaniny. Sochy flankovaly schodiště v ose průčelí, dnes ztraceny.

zahrada

Menší obdélná zahrada na jedné terénní úrovni pod zámkem a větší východní, obě vymezené ohradní zdí. Přístup do západní zahrady po krátkém kamenném schodišti. Uspořádání zeleně zaniklo, dle historických map původně pouze travní plocha s ovocnými stromy.

Původní evidenční list památky:

Jednopatrová (původně dvoupatrová?), zděná, omítaná budova na obdélném půdorysu, s bosovanými nárožími. Střecha mansardová, kryta taškami. Průčelí (k Labi) o 8 okenních osách. V přízemí na každé straně 3 okna, v ose obdélný vchod s trojúhelným tympanonem. Nad vchodem alianční znak. Ve znakovém poli vlevo kotva, vpravo ve dvou protilehlých čtvrtinách orlice. Pod znakovými poli řád zlatého rouna. Okolo rozviliny, nad znaky koruna. V ose přes portálem schodiště k Labi, po jehož straně dva hranolové sokly, na nichž drobné plastiky dvou puttů. V přízemí zámku velká klenutá síň, na střed. pilíř. Místnosti v patře plochostropé. Po obou stranách boční brány, do dvora dva hranolové sokly, na jednom rokoková pískovcová váza. Obytný objekt, kanceláře.

Z různých zdrojů (net, kniha Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy, infotabule naučné stezky):

Tvrz přestavěná na zámek v obci na Litoměřicku. Libochovany vznikly už kolem r. 1000, uvádějí se v listině z r. 1057. Nejstarší šlechtické sídlo zde existovalo (v neznámé poloze) zřejmě už ve 13. stol., první přímá zmínka o tvrzi pochází z r. 1496.Podle jiných zdrojů – Na místě dnešního zámku stávala původně tvrz, která je poprvé připomínána v roce 1395, kdy byl majitelem Jindřich z Libochovan. R. 1496 král Vladislav II. tvrz daroval Buškovi Kaplířovi ze Sulevic. V roce 1569 byla tvrz v držení Frycala Klusáka z Kostelce a koncem 16. stol. ji drželi Roupovci z Roupova na Vildštejně a Poříčí. Roku 1596 ji prodali Vilému Kamýckému ze Lstiboře. 

Nová renesanční tvrz vznikla jako součást poplužního dvora v první polovině 16. stol., pozdně renesanční a barokní úpravy ji v 17. stol. proměnily na zámek. Následujícím majitelem po Vilémovi Kamýckém byl Vilém z Vřesovic. V roce 1667 získali panství Velké Žernoseky a Libochovany Nosticové, kteří se též podíleli na stavebních úpravách zámečku z konce 17. stol. a nad kamenný portál byl umístěn znak jeho tehdejších majitelů Jana Hertvíka z Nostic a jeho manželky Eleonory z Lobkovic. Nosticové vlastnili panství až do roku 1945 (chybný údaj) , kdy zámeček přešel do majetku státu. 

Nosticové vlastnili zámek o konce 19. stol. V letech 1916-1945 byl majitelem zámku sudetoněmecký podnikatel Johann Schicht (výrobce legendárního mýdla s jelenem). Po roce 1945 nemovitost přešla do majetku státu, kde chátrala až do r. 2001, kdy ji firma B. V. G. Invest začala rekonstruovat.

Ve druhé polovině 20. stol. sloužil zámek jako byty, dnes je soukromým majetkem.

Zámek tvoří jednopatrová budova s kamenným renesančním portálem, mansardovou střechou a pro renesanci typickými obdélníkovými okny. Portály měly kormě své technické funkce veřejí zejména reprezentovat majitele budovy, do níž se portálem vcházelo, a proto často patřil k tomu nejzdobnějšímu, co na renesančních stavbách nalezneme.

Obecní web:

Část obce byla od 14. století spojena se Sebuzínem a v r. 1496 ji daroval král Vladislav II. jako odúmrť Buškovi Kaplířovi ze Sulevic. V roce 1541 byl kaplířovský majetek rozdělen mezi bratry Jana a Fridricha Kunáty a v roce 1569 a později v r. 1596, přešla obec do držení dalších několika nových majitelů, naposledy Vilému Kamýtskému ze Lstiboře. Ten dal přestavět na konci 16. století tvrz v Libochovanech na malý pozdně renesanční zámek. Potomek Jan Všebor Kamýtský ze Lstiboře, účastník stavovského povstání, zemřel v r. 1625, dědici odmítli přestup ke katolíkům a jimi držené statky byly zabaveny a roku 1626 prodány za 65 379 kop grošů míšeňských, prezidentu české komory a nejvyššímu mincmistrovi Vilémovi z Vřesovic

V průběhu let 1658 – 1681 byl libochovanský zámek přestavován a v roce 1667 získali panství Velké Žernoseky – Libochovany = Nosticové, kterým zůstalo až do konce 19. století. V roce 1916 získal Libochovany střekovský továrník J. Schicht, který je držel až do roku 1945. Po r. 1945 se zámek stal majetkem československého státu.

Co se týče onoho soukromého vlastnictví ->