Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech

V centru Starých Křečanech stojí u silnice na bývalém hřbitově kostel svatého Jana Nepomuckého.

Stavbě je věnována knížečka Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech: průvodce po stavební historii a uměleckém významu Kláry Mágrové (vydáno 2009), třeba ji ještě někde seženete. Byl jsem u kostela i v něm mnohokrát. Info z roku 2010 ->. Nejvíce se o něm mluvilo asi tehdy, když z něho spadla makovice. A pro mne nejzajímavější byla asistence při sundavání sanktusní věžičky.

Na wiki:

Římskokatolický farní kostel svatého Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech je mohutná barokní sakrální stavba obklopená hřbitovem v centru obce. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka. Rovněž je, jako kulturní památka České republiky, chráněna i fara stojící naproti kostelu.

Staré Křečany jsou poprvé připomínány v roce 1485, kdy byly součástí rumburské farnosti. S růstem počtu obyvatel od konce 17. století se více než hodinová cesta na bohoslužby stávala stále častějším terčem stížností poddaných. Rumburský farář se však bránil zmenšování svého farního obvodu. Do situace zasáhla majitelka šluknovského panství Marie Ernestina z Harrachu a přikázala svému hejtmanovi, aby v Křečanech nechal rychle a v tajnosti postavit menší provizorní dřevěný kostel. Ke stavbě tohoto dřevěného kostela došlo v rozmezí jednoho měsíce od 20. března 1732 do 21. dubna 1732. Zároveň jmenovala prvním administrátorem nového kostela svého zámeckého kaplana. Rumburský hejtman se sice čtyři roky snažil o odstranění tohoto dřevěného kostela, ale vzhledem ke společenskému postavení hraběnky byl jeho boj marný. V roce 1736 se začal stavět definitivní kamenný kostel podle projektu a pod vedením Johanna Georga Aichbauera. Stavba byla dokončena v roce 1741. Do stavby byly osazeny oltáře, které jsou pravděpodobně jediným realizovaným dílem Johanna Lucase von Hildebrandt ve Šluknovském výběžku.

Když byl dokončen kostel, byla proti němu postavena rozlehlá pozdně barokní fara (čp. 32). Roku 1795 byla postavena ohradní zeď hřbitova s honosnou vstupní branou. V roce 1822 byl vztyčen mezi ní a kostelem krucifix a zřízena zastavení křížové cesty po celém obvodu hřbitovní zdi. Hřbitov se přestal používat koncem 19. století. Celý areál výrazně zchátral po roce 1945, kdy bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo. Na kostele jsou ve 21. století prováděny zajišťovací práce. Fara byla opravena novým vlastníkem. Ostatní části barokního areálu na počátku 21. století vyžadují stavební údržbou.

Jedná se o pozdně barokní, jednolodní stavbu. Má čtvercový presbytář se sakristiemi po stranách. V průčelí se nachází hranolová věž. Kostel je členěn lizénovými rámci a kasulovými okny. V horní části věže jsou polokruhově ukončená okna.

Presbytář je sklenut plackou. Loď je sklenuta dvěma poli placek. V podvěží je křížová klenba a sakristie je sklenuta valenou klenbou s lunetami.

Zařízení kostela je rokokové. Na hlavním oltáři je obraz sv. Jana Nepomuckého. Jeho údajným autorem je Dominik Kindermann (1739–1817). Dva boční rokokové protějškové oltáře jsou vybaveny obrazy Narození Páně, jehož autorem je asi také D. J. Kindermann, obrazem Vzkříšení Lazara. Rokokový oltářík je zasvěcen sv. Barboře. Klasicistní oltářík Ukřižování pochází z období kolem roku 1800. Kazatelna je rokoková s reliéfy evangelistů a soškou Jezulátka na stříšce. V kostele jsou monumentální rokokové řezané varhany. Dva barokní zpovědnice pocházejí ze 2. třetiny 18. století. V kostele se nachází na dřevě malované Ukřižování z 1. poloviny 19. století.

Na vnější zdi kostela je barokní náhrobník z roku 1759 a klasicistní náhrobník z roku 1804.

Památkový katalog:

Pozdně barokní kostel s náhrobníky byl postaven v letech 1736-1741 Johannem Georgem Aichbauerem ml. Roku 1795 areál doplnila honosná vstupní brána se sochami andělů a ohradní zeď hřbitova, při které byla roku 1822 zřízena zastavení křížové cesty.

Původní evidenční list památky:

Obdélné jednolodí s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Vnějšek omítnut, členěn plochými omítkovými pasy. V průčelí jednoduše rámovaný pravoúhlý portál, nad ním kasulové okno, nad ním římsa. Ve věži nad římsou v průčelí i ve stranách obdélné půlkruhově zaklenuté okno, nad ním hodiny. V bocích lodi po 2 vysoko umístěných kasulových oknech. K presbytáři přistaveny trojosé dvoupodlažní kaple, okna obdélníková, samostatné vchody. Ve skosených rozích lodi při věži vchod na schodiště, nad ním 2 oválná okna.

Loď zaklenuta dvěma plackami oddělenými pásem valené klenby, spočívajících na vysokém kladí neseném pilastry s ionizujícími hlavicemi. Mezi pilíři boční zdi zděné oratoře na pásech valené klenby. Nad vchodem kůr. Loď otevřena půlkruhovým triumfálním obloukem do presbytáře zaklenutého plackou. Triumfální oblouk rámován zdvojenými pilastry, nesoucími soustředné půlkruhové pásy. Kaple u presbytáře sklenuty valenou klenbou se styčnými lunetami. Předsíň v podvěží sklenuta křížovou klenbou.

Zvenčí u paty věže kamenný náhrobník s kovovým křížem a nápisovou kartuší zdobenou 4 andílky. Nápis Anno 1679 / 26 bin ich Johann Friedrich Rolche gebohren Ano 1740 den U Man hat mich als Richet die gemeinde verlohren Von Feuer Kried und Päft bin ich entlossen an jezto aber unter Diesen Stein gekrocehn drumd alle die ihr Trättel zu Diesen Stein Saget Gott wolle meiner armen Seel ganädig Segn – In der Arsten Eh gewesen 26 Jahr Kinder gezeigt 9 zöhne Töchter 7 Jahr wittiber In der ander Eh 7 Jahr gelebt.

Ohradní zeď z kvádrového zdiva, v průčelí trojdílná brána se zdůrazněným pravoúhlým středním vchodem. Vztyčen pilíři s postavami andělů, od nichž se odvíjejí voluty. Na konci volut dekorativní vázy. Na volutách pásky s dat. 1785. Postranní vchody menší, jednoduše rámované.

kostel sv. Jana Nepomuckého s náhrobníky

Pozdně barokní jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a hranolovitou věží při západním průčelí, jehož fasády jsou členěny omítkovými pasy, pochází z r. 1740 a je postaven na místě prozatímního dřevěného kostela, který zde vznik v r. 1732.

ohradní zeď

Ohradní zeď obíhající areál kostela je zhotovená z kvádrového místy omítaného zdiva s korunou krytou kamennými deskami. Její průčelí je prolomeno bránou tvořenou dvěma hranolovitými pilíři, jenž byly osazeny kamennými sochami andělů.

brána se dvěma brankami

Ohradní zeď na severu je vyšší a byla vyzděna z pískovcových kvádrů. Prolamuje jí vstupní pozdně barokní brána z r. 1795, kterou tvoří dva hranolové pilíře, jež byly osazeny kamennými sochami andělů. Po stranách se nacházejí dvě svisle obdélné branky.

socha anděla I.

Kamenná barokní socha anděla je umístěna na levém pilíři brány situované v prolomení ohradní zdi lemující areál kostela. Anděl stojí v kontrapostu s uvolněnou levou nohou, je poměrně štíhlé postavy a oděn v plášti se svislými i diagonálními záhyby.

socha anděla II.

Kamenná barokní socha anděla byla umístěna na pravém pilíři brány situované v prolomení ohradní zdi lemující areál kostela. Anděl stál v kontrapostu s uvolněnou levou nohou, v levé ruce držel kartuš a pravou ruku měl v gestu zdviženou k rameni.

márnice ->