Kostel svatého Václava v Srbské Kamenici

Ve svahu nad hřbitovem ve středu Srbské Kamenice stojí kostel svatého Václava.

Bývaly doby, kdy jsem v kostele v létě býval častým hostem. Tudíž mám spousty fotek spíš z interiéru. A pokud zvenčí, pak z protilehlé vyhlídky, v jejímž výhledu tvoří kostel nepřehlédnutelnou dominantu.

Stručně hrady.cz:

Kostel z let 1772–6 nahradil starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Nová stavba vysoko nad centrem Srbské Kamenice, v sousedství fara. Následky poválečné devastace odstranila oprava 1993–5.

Na wiki:

Kostel svatého Václava v Srbské Kamenici se nachází ve střední části obce a je pozdně barokní sakrální stavbou a architektonickou krajovou dominantou. Z pohledu od kostela se otvírá naopak široký výhled do údolí říčky Kamenice s protilehlými vrchy. Kostel byl zapsán do státního seznamu kulturních památek.

Již soupis českých farností z roku 1352 obsahuje první zmínku o kostele v Srbské Kamenici. Tento první kostel stál zřejmě v prostoru dnešního hřbitova. Kdy však vznikl a jak vypadal není známo. Jednalo se zřejmě o dřevěnou stavbu. V období reformace v letech 1568–1630 sloužil luteránům. Protože poslední luteránský pastor Jakob Jüngling údajně při opuštění obce odnesl písemné záznamy, nové zápisy jsou datovány až rokem 1635. Středověká farnost zanikla a od roku 1630 byl se kostel stal filiálním k farnosti Česká Kamenice. Jako samostatná farnost byla Srbská Kamenice obnovena až v roce 1856. Stávající kostel nepostačoval kapacitou potřebám rostoucí obce, protože sloužil zároveň i pro Všemily a Jetřichovice bylo třeba postavit kostel nový, větší. Farnost v roce 1760 udává, že do ní patří kolem 1700 farníků. Základní kámen pro nový kostel, který ležel nad hřbitovem, byl položen 15. července 1772 a výstavba trvala další čtyři roky. Byl vystavěn v pozdně barokním slohu podle plánů J.W. Kosche stavitelem W. Sauerem. První mše svatá v něm byla sloužena na den sv. Václava 28. září 1776 a ke slavnostnímu vysvěcení došlo 20. října 1776. Náklady na stavbu dosáhly částky 20 tisíc zlatých.

V roce 1785 do kostela byl instalován hlavní oltář z pražského paulánského klášterního kostela Nejsvětějšího Salvátora (dnešní evangelický kostel severně od Staroměstského náměstí). Pro tento oltář však kostel nebyl dostatečně vysoký, a proto byl nástavec oltáře se zpodobněním Svatého Ducha umístěn nad sakristii. Titulní obraz z roku 1881 je dílem malíře Karla Javůrka. V roce 1864 byla postavena fara, která se zachovala dodnes. O deset let později byla postavena ohradní zeď hřbitova. V roce 1886 byla hlavní věž vysoká 34 metrů opatřena hromosvodem. Po poválečném vysídlení německy mluvícího obyvatelstva kostel začal pustnout. K výrazné obnově kostela došlo po konci totalitního komunistického režimu v Československu. Před započetím obnovy kostela se v něm již asi patnáct let nekonaly bohoslužby. V letech 1992–1995 byl kostel opraven a 23. září 1995 po opravě znovu požehnán litoměřickým biskupem Josefem Kouklem. 20. září 2003 byly pro kostel požehnány generálním vikářem litoměřické diecéze Karlem Havelkou dva nové zvony, sv. Václav a Srdce Ježíšovo. Tyto nové zvony byly pořízeny pomocí Česko-německého fondu budoucnosti,[1] rodáků z Německa, obecní sbírce a darům družební farnosti Karbach, byly následně instalovány do zvonice a spolu se zvonem z roku 1683 vyzvánějí každý den.

Kostel je jednolodní, obdélný. Má obdélný, polokruhem ukončený presbytář s obdélnou sakristií po jižní straně. Nad sakristií je v patře oratoř. V západním zvlněném a odstupňovaném průčelí se nachází hranolová věž. Boční fasády člení čabrakové pilastry a okna kasulových tvarů.

Hlavní oltář je rokokový. Pochází z poslední třetiny 18. století, má luisézní ornament a bohatou sochařskou výzdobu. Kazatelna je rokoková s reliéfem Krista-Dobrého pastýře a sochou Mojžíše. Jak hlavní oltář, tak i kazatelna jsou z pražského paulánského kostela. Křtitelnice je datována do roku 1736.

Kromě velkých mechanických klasicistních varhan z konce 18. století, které jsou na kruchtě, se v kostele nacházejí ještě jedny menší rovněž klasicistní na boční oratoři. Nástroje slouží mimo jiné při pořádání každoročního hudebního festivalu Srbskokamenické kulturní léto.

Poblíž vstupu do chrámu je obnovená barokní vodní nádrž se sochou sv. Petra, pocházející z atiky kostela sv. Petra a Pavla v nedaleké Růžové.

Památkový katalog:

Pozdně barokní jednolodní kostel s půlkruhově uzavřeným presbytářem a mohutnou hranolovou věží na západě byl postaven v letech 1772 až 1775 zednickým mistrem V. Sauerem na místě původního gotického kostela. K presbytáři je na jihu přiložena sakristie.

První zmínka o kostele v Srbské Kamenici pochází již z roku 1352, stál pravděpodobně níže než je stávající stánek v oblasti místního hřbitova. Území Srbské Kamenice bylo v reformačním období protestantské. Samostatná farnost zanikla v období třicetileté války a obnovena byla až v 19. století. Zvyšující se počet farníků v 18. století zapříčinil stavbu nového většího svatostánku. Základní kámen byl položen výše nad hřbitovem v roce 1772., na sv. Václava byl v roce 1776 vysvěcen.

Kostel sv. Václava v Srbské Kamenici je dílem děčínského stavitele Wenzela Kosche, původně byl roku 1770 osloven českokamenický stavitel Johann Georg Katschinka. Věž byla postavena až roku 1791 tesařským mistrem Johanem Christofem Teutschmannem z Markvartic.

V roce 1785 byl do nového kostela umístěn hlavní oltář z pražského paulánského klášterního kostela. To vysvětluje těsné umístění oltáře v presbytáři. Vrchol oltáře je připevněn nad sakristii. Oltářní obraz je z roku 1881 od Karla Javůrka. Kostel chátral po odsunu německého obyvatelstva. K obnově bylo přistoupeno již v devadesátých letech 20. století.

Kostel je novostavbou ze sedmdesátých let 18. století. Věž byla vztyčena až v devadesátých letech téhož století.

Kostel se nachází na dominantním návrší západně od hlavní severojižní komunikace zhruba uprostřed zástavby obce Srbská Kamenice. Kostel je jednolodní s připojenou hmotou sakristie, orientovaný presbytářem k severu, jižní průčelí uzavírá zapuštěná věž. Loď kostela stojí na obdélném půdorysu. Severním směrem přiléhá zúžený presbytář zakončený půlkruhem. Jižní průčelí je konvexně a konkávně zvlněné, nahoře vystupuje dřevěná věž s cibulovou bání s lucernou. Střech lodi je sedlová, presbytář je opatřen kuželovitou valbou, krytinou je pálená bobrovka kladená na husté laťování. Střecha věže je provedena z antracitového plechu. Nad presbytářem je malý polygonální sanktusník.

Hlavní vstupní průčelí je jižní, pojato je dynamicky. Rizalit věže s bočními nárožními pilastry je konvexně propojen s hmotou lodi. V ose je pravoúhlý portál se svazčitým klenákem, nad ním je kasulové okno v mělkém výklenku. Ve zprohýbaných bocích jsou vždy dvě malá vykrajovaná okna, mezi nimi je koncha s postavou světce. Na západní straně je to sv. Josef s rozkvetlou lilií a malým ježíškem a na východní, směrem k přístupovému schodišti, je to sv. Václav v kněžském šatu. Nad profilovanou korunní římsou je rizalit završen patrovou hranolovou věží. Věž je svisle bedněná dřevem s hnědou povrchovou úpravou. Nároží věže jsou skosená, pilastry jsou dřevěné vyřezávané. Věž je završena cibulí a polygonální lucernou se špicí a kovaným křížem.

Stěny lodi a presbytáře jsou členěny sdruženými pilastry na jednotlivá pole. Na každé straně lodi i presbytáře jsou dvě kazulová okna. V lodi jsou okna rozměrnější než v presbyteriu. Provedení je ovšem u všech otvorů shodné. Obvod tvoří profilovaná bílá šambrána a hranolový svažující se kamenný parapet. Výplň tvoří rastr kovových prutů a skleněných obdélných tabulek. Fasáda je hladká růžová. Tektonické prvky (pilastry, římsy, šambrány) jsou bílé. U terénu obíhá nízký sokl, ve výši pasu obíhá objekt kamenná kordonová římsa. Dřevěné bednění věže je doplněno hodinami.

Církevní stavby obecně patří k nejvýznamnějším památkám v obci, což jednoznačně platí i o kostele sv. Václava. Dochované historické konstrukce, detaily a prvky podtrhují díky vysokému stupni dochování tradičního materiálu památkovou, umělecko-historickou, i architektonickou hodnotu objektu. Stavba tak svědčí o historických stavebních postupech a materiálech, tedy o svém vnějším vzhledu i o vnitřním utváření. Objekt posazený vysoko ve svahu nad vesnicí je výrazným krajinotvorným prvkem, kterému dominuje věž s lucernou. Kostel je hodnotný i jako obecně vnímaná, v dálkových pohledech maximálně exponovaná, esteticky hodnotná stavba.

Původní evidenční list památky:

Obdélní jednolodní s půlkruhově uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí a s boční mělkou patrovou kaplí při jižní stěně presbytáře. Střecha sedlová krytá břidlicí s polygonálním sanktusníkem. V západním průčelí mělký rizalit s nárožními pilastry, boky konvexně-konkávně zprohýbané. V ose pravoúhlý portál se svazčitým klenákem, nad ním kasulové okno v mělkém výklenku. V bočních osách průčelí 2 malá vykrajovaná okénka, mezi nimi v ose mělké konchy. Stěny lodi a presbytáře členěny sdruženými pilastry. Nad profilovanou korunní římsou risalit završen patrovou hranolovou věží přisedlou kosými křídly pobitými břidlicí. Věž svisle bedněná se zkoseným nárožím, s dřevěnými vyřezávanými pilastry, uzavřena cibulí s polygonální lucernou a špicí s kovaným křížem. V jižní stěně kaple pravoúhlý portál s čtvercovým světlíkem, nad ním kasulové okno.

Loď sklenuta 2 poli placek s valenými pasy, dosedajícími na římsové hlavice mohutných svazčitých pilastrů. V západní části zděná kruchta snesená na 3 pilíře do lodi, ve střední části konvexně prohnutá. Nad kruchtou probíhá profilovaná římsa. Prostor kruchty otevřen do podvěží. Na poprsnici štukové pole. Loď 2 okenní osy, okna kasulová. Presbytář sklenut plackami s pasy, apsida sklenuta plackou. V jižní stěně pravoúhlý portál s uchy a kapkami do sakristie zaklenuté plackou. Oratoř sklenuta plackou, otevřena do lodi valeným pasem, poprsnice se štukovými poli. Stěny presbytáře členěny pilastry.

Web o Lužických horách:

Působivý rekonstruovaný areál barokního chrámu, klasicistní fary a hřbitova se nachází na návrší uprostřed obce. Srbská Kamenice je velmi starou farností, dřevěný kostel zde stával již v době předhusitské. Současný chrám sv. Václava byl postaven v letech 1772 až 1776 stavitelem V. Sauerem. Mohutná jednolodní stavba s dřevěnou věží, s hlavním oltářem převezeným za josefínských reforem v roce 1785 ze zrušeného kláštera paulánů v Praze. Oltář, který je jedním z největších na Děčínsku a je bohatě opatřen figurálními plastikami, byl obnoven za vydatné podpory Ministerstva kultury. V kostele se nacházejí velké mechanické klasicistní varhany na kruchtě a jedny menší rovněž klasicistní na boční oratoři.

Obnova kostela započala v roce 1993, poté co se v něm asi patnáct let nekonaly bohoslužby. Rekonstrukce byla vedena Marcelem Hrubým, správcem farnosti a byla zakončena svěcením chrámu u příležitosti srbskokamenické pouti 23. září 1995. Kostel vysvětil biskup litoměřický ThDr. Josef Koukl.

Dne 20. září 2003 byly pro kostel sv. Václava požehnány generálním vikářem litoměřické diecéze Mons. Karlem Havelkou dva nové zvony sv. Václav a Srdce Ježíšovo. Zvony mohly být pořízeny díky laskavé pomoci Česko-německého fondu budoucnosti, rodáků z Německa, obecní sbírce a darům družební farnosti Karbach.

Od dvou lip před kostelem se naskýtá krásný výhled do údolí říčky Kamenice s protilehlými vrchy.