Kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí

Ve svahu východně od silnice nad Kryštofovým Údolím stojí kostel svatého Kryštofa se samostatnou zvonicí a márnicí.

Na wiki:

Kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí je římskokatolický farní kostel postavený jako roubená stavba v raně barokním slohu v letech 1683–1686. Společně s přilehlou farou a márničkou tvoří uzavřený celek uprostřed církevního areálu v prostředí starého hřbitova. Je citlivě zasazen do krajiny na východní stráni nad nedalekým centrem obce Kryštofovo Údolí v Libereckém kraji. Kostel od doby svého vzniku neprodělal větší architektonické úpravy a zůstal zachovaný tak, jak jej stavitelé zamýšleli. Od roku 1966 je kostel spolu s farou chráněn jako kulturní památka.

Roubený raně barokní kostel v horské údolní vesnici pochází z let 1683–1686, kdy nahradil původní luteránský kostelík ze 16. století. Roubenou stavbu vystavěl Michl Schnöbel (Schnoebel). Ta byla upravována v letech 1760–1761 a roku 1781 doplněna o zděnou sakristii na jih od presbytáře (stavitel J. J. Kunze). Od roku 1893 kryje vnějšek stěn břidlicový obklad, v 90. letech 20. století byl celý areál opraven.

Jedná se o stavbu situovanou od jihu k severu. Kostel je obdélný s pravoúhlým presbytářem a novější zděnou patrovou sakristií.

Vnitřek je s jednotným kazetovým stropem a trojhrannou dřevěnou kruchtou. Je bohatě malovaný rokokovou ornamentikou. Na poprsni kruchty je 17 obdélných malovaných výjevů z Nového zákona a dvě signované krajinomalby od J. J. Schölera (J. J. Schoellera) z Liberce z roku 1760. V presbytáři jsou zbytky původních ornamentálních raně barokních maleb.

Zařízení je rokové z doby úpravy kostela. Hlavní oltář je sloupový, portálový s vysokým nástavcem a novou plastickou skupinou. V kostele jsou dva boční oltáře. Levý je zasvěcen Čtrnácti svatým pomocníkům. Má bohatou zlacenou rokokovou ornamentiku a dobře řezané sochy sv. Apolény a sv. Heleny z roku 1776. Obraz Čtrnácti svatých pomocníků pochází z roku 1774 od J. J. Hinkenickela z Jablonného v Podještědí. Pravý oltář sv. Josefa je původní z konce 17. století. Je sloupový se dvěma obrazy. Raně barokní křtitelnice je kamenná.

V presbytáři jsou lavice s malovanými rokokovými čely. V kostele jsou tři umělecky kvalitní sochy: sv. Václava, sv. Víta a sv. Floriána a průměrnější sochy sv. Prokopa a sv. Jakuba na poprsnici kruchty. V presbytáři je socha Panny Marie Pomocné. Jedná se o lidovou práci na malovaném pozadí, s anděly držícími plášť. V sakristii je iluzívní malba na rokokové kredenci, která je vestavěná do zdi. Nacházejí se zde tabulové lidové obrázky sv. Starosty a sv. Vendelína z 18. století.

Před zvonicí se nachází raně barokní, čtvercová, ploše krytá márnice. Je v ní sloupový, portálový oltářík ze 2. čtvrtiny 17. století, který je však rozebrán. Na stěnách márnice je osm pohřebních rokokový štítů, které jsou vykrajované na dřevě. Jsou na nich mravoličné výjevy a nápisy z období kolem roku 1760.

Krajský web je stručný:

Nejcennější historickou památkou Kryštofova údolí je raně barokní dřevěný kostel sv. Kryštofa. Kostel postavil v letech 1683 – 1686 Michael Schöbel, tesařský mistr ze Žibřidic, se svými čtyřmi pomocníky. Kostel je jednou z mála zachovaných roubených staveb zakrytých břidlicí. Stěny i strop kostela jsou vyzdobeny patnácti malbami ze života Krista.

Památkový katalog:

Areál kostela sv. Kryštofa pocházející z konce 17. století se nachází ve střední části obce ve svahu východně od potoka Rokytky. Kostel obklopuje hřbitov s ohradní zdí s bránou a márnicí. Komplex doplňuje samostatně stojící zvonice a objekt fary.

Areál kostela sv. Kryštofa se nachází na kopci vlevo od hlavní komunikace směřující od Liberce do Noviny. Jednolodní roubený kostel s obdélným závěrem je presbytářem orientovaný k jihu. Od západního průčelí lodi jednostranně odsazený presbytář prodlužuje v jižním směru patrová zděná sakristie. Sedlovou střechu vyskládanou z břidlicových šablon doplňuje plechový sanktusník vztyčený nad sakristii. Roubenou konstrukci kostela chrání pobití z břidlicových šablon. Zděnou část s hrubými omítkami člení lizénové rámce. Interiér prosvětlují dvě řady menších obdélných oken situovaných na podélných průčelích. Okenní otvory doplňují barokně tvarované mříže. Hlavní vchod situovaný na severním průčelí chrání zádveří se sedlovou střechou. Obdobné zádveří nalezneme i u bočních vstupů vedoucích do lodi a sakristie. Kostel obklopuje ohrazený hřbitov přístupný bránou, který za kostelem strmě stoupá. Jihozápadně od kostela na hranici pozemku se nachází zvonice, západně od kostela je situována márnice. Fara se nachází severozápadně od kostela. Socha sv. Václava je situována na východně od komunikace vedoucí ke kostelu. 1. kostel sv. Kryštofa 2. zvonice 3. márnice 4. ohradní zeď s bránou 5. fara 6. socha sv. Václava

Ojediněle intaktně dochovaný barokní areál představuje hlavní dominantu obce a spoluvytváří její historickou podobu.

Původní evidenční list památky:

Kostel raně barokní postaven tesařským mistrem Michalem Schöbelem ze Žibřidic v l. 1683-86. Sakristie rozšířena r. 1781 J. J. Kunzem. Jednolodní kostel obdélného půdorysu s ustupujícím pravoúhlým presbytářem a připojenou sakristií na vých. straně. Vysoká sedlová střecha krytá břidlicí. Nad sakristií je zvonice. Plochý strop je kryt dřevěnými malovanými kazetami. Zev. již. a záp. stěna lemována dřevěnou emporou. Dřevěná architektura je obložena po celé ploše břidlicí.

Dřevěná zvonice na čtvercové základně je dvoupatrová s vysokou podezdívkou. Opravena r. 1754. Zastřešena helmicí.

Márnice je raně barokní zděná budova postavena na konci 17. století. Je obdélného půdorysu se sedlovou střechou krytou břidlicí.

Fara postavena r. 1768 je jednopatrová, zděná na obdélném půdoryse s mansardovou střechou krytou břidlicí. Va štítovém 3 okenní osy. Omítka hladká, přírodní.

Socha sv. Václava umístěna nedaleko vchodu na hřbitov je kvalitní výtvarné dílo z r. 1785 ikonograficky velmi zajímavé. Socha je osazena na vysokém podstavci členěném římsami. Ve středu kartuše s motivem sv. Ludmily jako učitelky vnuka Václava. Na profilované římse uprostřed segmentovitě zaoblené je osazena socha v podživotní velikosti. Vchod na hřbitov s kamenným ostěním polokruh. zaskleným. V klenáku lebka se zkříženými hnáty.

Vysoce hod. areál, doklad vývoje barok. stavitelství a sochařství sever. Čech.