Hrob rodiny Victorinovy na hřbitově v Chloumku v Mělníku

V severní části Chloumku (část Mělníka) u křižovatky ulic Lesní a Trojická se nachází hřbitov, v jeho jihovýchodní části je hrob rodiny Victorinovy.

V okamžiku, kdy se mi ze všech jmen už míhalo před očima a ztrácel jsem přehled, kudy už jsem šel a co nafotil, cvaknul jsem i rozsáhlý náhrobek rodiny Victorinovy, leč bohužel už jsem se neuhlídal a neučinil tak v detailu, tudíž mi v přepisu jmen chybí značná část datumů pánů velkopodnikatelů. Kdo mohl tušit, že zrovna o téhle rodině se toho nakonec dá najít docela dost:

RODINA VICTORINOVA

JAN VICTORIN
VELKOOBCHODNÍK
NAR. 1811 ZEMŘ. 1881

CÍSAŘSKÝ RADA
JOSEF VICTORIN
VELKOOBCHODNÍK
NAR. 1838 ZEMŘ. 7/1 1912

JAN VICTORIN
VELKOOBCHODNÍK
NAR. 24/12 1870 ZEMŘ. 14/11 1843

Prostřední z nich nechal ve městě silnou stopu:

Josef Viktorín (1838 – 1912) pocházel z podnikatelské rodiny, která bydlela pod městem v Rybářích. Byl předsedou České společnosti pro průmysl cukerní. V roce 1869 byl zvolen předsedou správní rady Společné továrny na cukr Mělník a byl tak opakovaně volen po 39 let. Podnikal i v uhelném průmyslu, v roce 1872 byl podle něj nazván uhelný důl Viktorín v Háji u Duchcova. Rodina vlastnila vinice o rozloze 8,5 ha na severozápadních svazích Mělníka, které se nazývaly podle sv. Julie, nechala postavit nové nadzemní sklepy na svých pozemcích pod Mělníkem. Některé druhy vína byly v prodeji v kalamářových lahvích, stejně to dělala i konkurence ( vinařství Lobkowicz, MUM – Mořic Uher, hotel Vykysal, hotel Stádník, lékárník Vávra a j.). Josef Viktorin si nechal postavit vilu sv. Julie v Legionářské ulici podle projektu věhlasného architekta Josefa Schulze v historizujícím slohu v roce 1889.

V roce 1927 zavedené vinařství a vinici sv. Julie rodina Viktorinova prodala Jiřímu Kristiánovi Lobkowiczovi ( 1907 – 1932 ). Po únoru 1948 vinařství a vinice připadly Státnímu statku Mělník. V roce 1992 byly v rámci restitucí vinice a vinařství vráceno rodině Lobkowiczů. Vinařství bylo silně poškozeno při povodních v roce 2002 a 2013. V současné době zde hospodaří paní Bettina Lobkowiczová (na 50 hektarech vinic). Vinařství produkuje celou řadu kvalitních vín, vinných destilátů, sektů a olej z vinných jader.

Z citované FB skupiny:

Pohlednice z roku 1912, v levé části na břehu Labe je umístěno Viktorinovo vinařství sv. Julie, které skončilo v roce 1927. Nahoře na kopci stojí Viktorinova vila sv. Julie, kterou projektoval arch. Josef Schulz:

Reklamní plakátek Viktorinova vinařství:

Středočeská vědecká knihovna v Kladně:

Mělnický podnikatel a osvětový pracovník pocházel z podnikatelské rodiny, žijící pod Mělníkem v Rybářích. Rodina vlastnila vinice, cukrovar a dřevařství. Byl dlouholetým předsedou České společnosti pro průmysl cukerní, v r. 1869 byl zvolen předsedou správní rady Společné továrny na cukr Mělník, v jejímž čele stál 39 let. Rozšířil rodinné dřevařství o parní pily v Čáslavi, Stráži nad Nežárkou aj. Podnikal i v horním průmyslu, v r. 1872 byl podle něj pojmenován důl Viktorín v Háji u Duchcova. Na severozápadních svazích pod Mělníkem založil nové vinice sv. Julie. Stejný název nesla i jeho nově vystavená vila na návrší na Mělníku. Aktivně se účastnil místního veřejného života. Spoluzakladatel Sokola a zpěváckého spolku.

A vila, o níž je zmínka u pohlednice, je kulturní památkou, jíž se věnují i média:

Rodina Vojtěcha Viktorína, původně usazená v Rybářích, podměstí Mělníka, podnikala ve vinařství. Viktorín byl majitelem půdy a rozsáhlých vinic a jeho velká záliba v tomto povolání se odrazila i na podobě jeho reprezentativní vily. Schodiště krášlí kovová vinná réva, vyobrazení jejího sklízení je k vidění na fasádě.

Panorama Mělníka nad soutokem dvou největších českých řek vrcholí zástavbou s dominantou zámku a chrámu sv. Petra a Pavla. Malebnost starobylého města dotvářejí vinice pokrývající labské svahy.

Viktorínům, žijícím u řeky, se kromě vinařství nabízela i další oblast podnikání, dřevařství. Dříví splavovali po Labi až do Německa. Kromě toho vlastnili cukrovar a později, s rozvojem železnic, obchodovali také s uhlím.

K nejvýznamnějším členům rodiny patřil Josef Viktorín, jehož aktivity výrazně přesáhly hranice města. Císařský rada, předseda České společnosti pro průmysl cukerní, rozšířil rodinné dřevařství a začal podnikat v horním průmyslu (založil důl Viktorín u Duchcova).

Angažoval se mimo jiné i ve veřejné správě. Rozvíjel také tradiční oblast rodinného podnikání. Révou osázel velkou část severozápadních labských svahů, v té době už zplanělých, a založil viniční podnik sv. Julie.

Vliv rodiny se odrazil i na podobě reprezentativní vily, která dostala jméno podle nově založené vinice – sv. Julie. Projekt vytvořil pražský architekt Josef Schulz. Vila vyrostla na návrší příkrého labského svahu nedaleko historického jádra města.

Na městském webu:

JOSEF VIKTORÍN
3.12.1839 Mělník – 7.4.1912 Mělník

Obor působení: obchodník, podnikatel, veřejný činitel
Objekt: vila sv. Julie, ul. Legionářů 72, architekt Josef Šulc, dokončena 1889. Výzdoba interiéru Adolf Libscher
Profesní data: Majitel velkoobchodní firmy, císařský rada. Jeden z průkopníků českého dřevařského obchodu. Osadil mělnické stráně nad řekou vinicemi a byl jmenován čestným členem Vinařského spolku Mělnického. Dlouhá léta pracoval v okresním i obecním zastupitelstvu. Spoluzakladatel tělocvičné jednoty Sokol a Zpěváckého spolku.
V roce 1869 byl zvolen předsedou správní rady Společné továrny na cukr Mělník, v jejímž čele stál 39 let. Cukrovar pod jeho uvážlivým vedením patřil k nejvíce prosperujícím moderním továrnám v c.k. Rakousku-Uhersku.
Místo pohřbení: rodinná hrobka na hřbitově Mělník – Chloumek

O dalších členech rodiny ale bohužel nic.