Sloup Nejsvětější Trojice v Údlicích

Článek je součástí seriálu Mariánské, trojiční a světecké sloupy

V obci Údlice na Chomutovsku stačí z Náměstí od sloupu se sochou sv. Josefa s Ježíškem pár kroků ke kostelu Povýšení svatého Kříže a v parčíku je k vidění celá plejáda sloupů a soch. Mimo jiné tu stojí i sloup se sousoším Nejsvětější Trojice.

Encyklopedie Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji se tomuto sloupu věnuje na stranách 404 až 406. Autor sloupu je neznámý, nejsou na něm žádné nápisy, je tedy nutno vycházet pouze z dostupných písemných pramenů. Ty kladou vznik sloupu do roku 1716 a byl prý zřízen úředníkem červenohrádeckého panství, který tu dříve bydlel…

Údlická farní pamětní kniha zmiňuje sloup v zápise z roku 1780. 10 loktů vysoký sloup, stojící u fary, je výjimečný tím, že kromě vrcholové sochy Nejsvětější trojice jsou přímo do dříku sloupu vytesány dva reliéfy. Nahoře pod hlavicí je to Neposkvrněná Panna Maria, na spodním konci pak sv. Florián. Podle údajů pamětní knihy roku 1716 po zřízení sloupu provedl svěcení tehdejší duchovní správce a arcibiskupský venkovský vikář Joseph von Lankisch.

Soupis pobožností sepsaný 1. října 1834 uvádí, že v předvečer svátku Nejsvětější Trojice se u statue konávala pobožnost.

V soupise soch údlické farnosti z 1. listopadu 1835 se praví, že „statue odpovídá náboženskému smýšlení a dobrému vkusu“. Popis sloupu byl v soupise doplněn v roce 1839 o údaj, že dolní část byla podezděna péčí zdejšího purkrabího. Další oprava byla plánována roku 1926 společně s výše zmíněnou sochou sv. Josefa a sochou sv. Jana Nepomuckého. Farní kniha uvádí, že přes havarijní stav sloup – hrozilo jeho zřízení – k opravě nedošlo, panství Červený Hrádek se o sloup kvůli probíhajícímu vyvlastňování přestalo starat. K opravě došlo až roku 1929 na naléhavou žádost farního úřadu. Nákladem 2000 Kč byl kolísající sloup očištěn a pevně ukotven.

Kniha obsáhle cituje z posledního provedeného zásahu, v roce 2009 sloup restaurovali akademický sochař Michael Bílek a MgA. Štěpán Bílek za spolupráce Jana Kubrického.

Na samém vrcholu je sousoší v podobě Boha Otce s krucifixem v klíně a holubice jako Duch Svatý před nimi. Podle Památkového katalogu sochařské dílo pochází z Milžan.