Hrobka rodiny Havlovy na hřbitově v Chloumku v Mělníku

V severní části Chloumku (část Mělníka) u křižovatky ulic Lesní a Trojická se nachází hřbitov, v jehož východní části u ohradní zdi stojí hrobka rodiny Havlovy.

Honosná pohřební kaple vypadá víc jako kostel než samotný poblíž stojící hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice.

Nepodstatné zmínky o kapli jsou v Památkovém katalogu u záznamu zmíněného kostela. Více informací nabízí Středočeská vědecká knihovna v  Kladně:

Hrobka a nad ní kaple postavená v r. 1901 pro rodinu živnostníka Václava Havla ze Všetat, podle projektu mělnického stavitele Karla Nováka. Na kamenických pracích se podílel Karel Hnátek. Již v červnu 1901 zde byla pohřbena dcera manželů Havlových Anna, která zemřela ve věku 21 let na souchotiny. Paní Kateřina Havlová, manželka Václava Havla, odkázala městu peníze na udržování hrobky a chrámu sv. Petra a Pavla na Mělníce a kostelu Nejsvětější Trojice na Chloumku.

Jednolodní pseudogotická kaple s věžičkou, s intarzovanými okny. Uvnitř oltář, 2 kostelní lavice, obrazy svatých a podobizny zemřelých členů rodiny Havlovy, věžní zvon a zvonek. V r. 1972 byla opravena střecha kaple, původní břidlice nahrazena pozinkovaným plechem.

V r. 1974 při likvidaci hrobky Jindřicha Matiegky na mělnickém hřbitově sv. Václava, byla rakev s pozůstatky jeho manželky Marie uložena do této hrobky na Chloumku.

V časopise Mělnická radnice 2013 – č. 6, s. 15-16:

Příběh hrobní kaple rodiny Havlovy na Chloumku

Chloumek byl po celá staletí osadou tvořenou jednotlivými domky roztroušenými mezi četnými vinicemi a viničkami ležícími na jih od lesa zvaného „Hůle“. Jeho osou byla prastará tzv. Střemská cesta vedoucí z Mělníka na sever. Nejspíše ve druhé polovině 15. století byl na východní straně osady postaven kostelík Nejsv. Trojice, doplněný později v 18. století o ambit se dvěma kaplemi. Od 16. století jsou na Chloumku doloženy slavné poutě, jichž se kromě Mělničanů hojně účastnili také lidé ze širokého okolí od Liběchova až po Všetaty, odkud sem koncem 19. století jezdívala také rodina manželů Havlových.

Paní Havlové se na Chloumku velice líbilo a po jedné pouti projevila přání zřídit zde na hřbitově u kostela Nejsv. Trojice místo posledního odpočinku. Její manžel jí chtěl vyhovět, a proto navštívil v únoru roku 1901 známého mělnického stavitele Karla Nováka se žádostí o zjištění stanoviska městského úřadu k postavení hrobky a nad ní kaple v pseudogotickém slohu.

Stavitel Karel Novák se skutečně dostavil na městský úřad, a jak plyne z pořízeného zápisu, přinesl tam 25. února 1901 zprávu o tom, „že pan Václav Havel ze Všetat obmýšlí zříditi na chloumeckém hřbitově asi nákladem 10.000 zl. mausoleum, jež by zajistil nadáním, a že by si přál věděti, za jakých podmínek by mu bylo dovoleno toto mausoleum na zdejším hřbitově postavit“. Městský úřad ani mělnický probošt Mons. Josef Bernat žádné námitky neměli, a proto byly dva plánky stavby dány k odbornému posouzení arch. Antonínovi Kamarádovi jako technickému znalci města. Ten také neměl k zamýšlené stavbě zásadní připomínky, doporučoval pouze, aby průčelí stavby bylo orientované k západu, dvě okénka nad vchodem nahrazena rosetou, a kaple místo kasetového stropu zaklenuta gotickou křížovou klenbou.

Splněno však bylo pouze první doporučení. Výstavbě kaple předcházelo vybudování hrobky pod jejím budoucím presbytářem. Již 16. června 1901 zde byla pohřbena dcera manželů Havlových Anna, která zemřela ve věku 21 let na souchotiny. O rok později sem byla uložena k věčnému spánku též druhá dcera Marie. Paní Kateřina Havlová, manželka Václava Havla, soukromníka ze Všetat čp. 44, následovala své dcery na věčnost dne 5. srpna 1912. Před smrtí pořídila závěť, v níž pamatovala, kromě jiných odkazů, na chrám sv. Petra a Pavla na Mělníce, který obdržel 10. 000 K na mše svaté, na kostel Nejsv. Trojice na Chloumku 4.000 K a městské obci mělnické, jako patronovi chrámů, odkázala na udržování rodinné hrobky a kaple na hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice 20.000 K. Město zakoupilo roku 1913 za peníze z výše uvedeného legátu (odkazu) prostřednictvím mělnické spořitelny komunální dlužní úpisy Zemské banky království Českého. Odkaz vynášel ročně 487 K. Tento obnos se po několika letech navýšil natolik, že umožňoval pokrytí výdajů za potřebné opravy.

Jelikož bylo později při pozůstalostním řízení zjištěno, že jmění paní Kateřiny Havlové, recte (správně) Havlovské, nestačí na vyplacení všech odkazů, bylo nutno některé z nich redukovati. Na mešní nadaci pro chrám sv. Petra a Pavla na Mělníce tak bylo místo 10.000 K vyplaceno 6. 838 K 68 hal. A kostel Nejsv. Trojice na Chloumku obdržel místo 4.000 K pouze 2.735 K 46 hal.

Ještě za života paní Kateřiny Havlové se stal kostelníkem kaple hrobník hřbitova u kostela Nejsv. Trojice na Chloumku pan Václav Benda. Za úklid kaple i jejího okolí, obstarávání svíček a přisluhování knězi při mši dostával 100 K ročně. Po smrti donátorky mu tento obnos vyplácel na konci každého roku mělnický městský důchodový úřad. Dne 16. července 1914 byl kostelník Benda městským úřadem vyzván, aby pořídil seznam vnitřního zařízení kaple.

Ze zachovaného zápisu se dovídáme, že v kapli byl k tomuto datu jeden oltář, 6 kovových svícnů, 1 zvonek připevněný na zdi, 2 antipendia (červené a bílé), 1 koberec před oltářem, 1 malý stolek, 1 stojánek (pultík) na misál, 1 dřevěný velký svícen, 1 lustr kovový, 2 kostelní lavice, 1 dřevěný krucifix, 5 velkých obrazů svatých se širokými zlacenými rámy, 2 velké obrazy prof. Lišky (Kristus na hoře Olivetské a Madona s děťátkem), 2 malé kulaté obrazy se širokými zlacenými rámy, 3 podobizny zemřelých členů rodiny Havlovy (matka a dvě dcery), 1 věžní zvon, 1 zvonek k oltáři, 1 misál, 3 ornáty (červený, bílý a černý), 2 úplná mešní roucha, 1 kalich,
1 patena, 1 cínový talíř a 2 skleněné konvičky.

Jak je z dochované pošty patrné, manžel paní Havlové, Václav Havel, se ještě v letech 1923 až 1925 zajímal o stav kaple a byl městským úřadem informován o podniknutých opravách. Další dokumentace k tomuto objektu ve fasciklu „Nadace a hrobka Havlova“ ve Státním okresním archivu v Mělníku již chybí. Mnohé z dalších informací jsem získal od pana Karla Bendy, syna Václava Bendy, kostelníka a hrobníka na Chloumku.

Například intarzovaná okna mají pocházet ze sklářského podniku v Innsbrucku. Stavbu provedl Karel Novák, na kamenické práci se podílel Karel Hnátek, oba z Mělníka. Novější údaje se zmiňují o opravě střechy kaple roku 1972, při níž byla původní krytina ze štípané břidlice nahrazena pozinkovaným (dnes již rezavějícím) plechem. Když došlo roku 1974 k likvidaci hrobky MUDr. a RNDr. h. c. Jindřicha Matiegky na mělnickém hřbitově sv. Václava, byly jeho ostatky převezeny do Hrdličkova muzea člověka v Praze a rakev s tělesnými pozůstatky jeho manželky Marie, rozené Stránské, byla uložena do Havlovy hrobky na Chloumku, kde je dodnes.

Věřím, že tato nejmladší mělnická sakrální památka, již zde připomínám, najde u patrona, jemuž byla nadací svěřena do péče, ochranu a nebude propadat zkáze.
František Purš