Hrob – pomník na hřbitově v Trávníku

V severovýchodním rohu hřbitova v Trávníku (část Cvikova) je hrobové místo, které příliš jako standardní hrob nevypadá.

Je to trochu jak pěst na oko. Původní hroby tu vesměs vymizely, zbylo jich jen pár v dost bídném stavu. Evidovaný válečný hrob ani jeden, což nebývá úplně obvyklé ani na těch nejmenších hřbitůvcích. A poblíž kaple se nachází artefakt, o němž se nedá zjistit vůbec nic, nikdo se o něm nezmiňuje.

Vysoko nad ohradní zeď vytažené pozadí z velkých kamenných bloků krytých římsou, místo je ohrazeno kamennou balustrádou. Uprostřed mírně trojúhelný monolit s naznačenou strukturou kyklopského zdiva, na něm vystupující kříž.

Před nějakým časem někdo otrhal břečťan, který zřejmě pokrýval celou plochu. Pokud šlo o hrob, pak to nemohlo být žádné béčko, tenhle monument vysoce převyšuje svými rozměry okolní hrobová místa. Pokud šlo o památník, pak těžko hádat jaký, když si ho nikdo nevšiml a nevšímá. V obou případech nedokážu určit, kde by mohly být umístěny nějaké nápisové desky.

Info z Městského úřadu Cvikov:

Bohužel, tak staré údaje nemáme. Kolegové tento hrob v minulém roce odkryli od břečťanu, protože hledali nějakou desku se jmény, ale nepodařilo se. Po odstříhání břečťanu byl tento pomník čistý, bez desky, ani žádný úlomek staré desky se nenašel. Kolegové předpokládali (dle nějakých FB stránek), že tato nezvyklá hrobka by mohla patřit zámožnému pánovi, který nechal postavit Zámeček. Ale kdo ví. Konkrétnější informace bohužel nemám, i když by mě to samotnou zajímalo.

S pozdravem
Lucie Kolbabová
Referent životního prostředí

Takže možná, jak informuje web Lužických hor:

Nejvýraznější dominantou Trávníku je vila Zámeček s věžičkou, kterou si nechal v roce 1914 postavit obchodní rada Franz Schier. Za 2. světové války v ní byl lazaret, po roce 1948 ubytovna pro dělníky cvikovských továren a později sloužila jako rekreační zařízení pro děti. Koncem 80. let 20. století v ní měl být zřízen rehabilitační ústav, ale rekonstrukce nebyla dokončena a po roce 1989 tu byl na několik let otevřen penzion s restaurací.

Další info:

Zámeček nechal postavit v r. 1914 Fr. Schier, velkoobchodník s vínem, který prý byl i dodavatelem pro císařský dvůr ve Vídni.

V Praze měl Schier dva domy (holt to nebyl „z Kutné Hory koudelníkův syn“ – ten měl domy tři) – na rohu Pařížské ulice a Staroměstského náměstí a sousedního domu V Pařížské ulici. Byl mohovitý podnikatel. Od r. 1823 působil v Rakousku velkoobchod s vínem Josef Oppelt. Synovec původního zakladatele firmy Franz Schier přebírá firmu roku 1856, po smrti Josefa Oppelta. V roce 1857 se mění název na „Jos. Oppelt a synovec“. Přáním zesnulého zřejmě bylo zachovat v názvu jméno Oppelt, takže vznikl tento název.

Firma evidentně prosperovala, protože v roce 1916 kupuje žernosecký zámek s vinnými sklepy a panské vinice od rodiny Nosticů, která tu zřizuje vinárnu a vede žernosecké vinařství obchodním způsobem. Po smrti F. Schiera je žernosecké panství s vinicemi prodáno vinařství je severočeských průmyslníků, kteří ovšem vinařství zrovna nepozvedli. V r. 1946 bylo vinařství i se zámkem znárodněno (zřejmě byli majitelé sudetští Němci).

Komerční rada František Schier zemřel roku 1929 (zřejmě ve velmi vysokém věku – na hřbitově v Trávníku je hrobka která před lety měla ještě označení Familie Schier, používaná ovšem již byla dnešními obyvateli). Zanechal prosperující firmu a dům na rohu Pařížské a Staroměstského náměstí, známý jako Schierův dům.