Pomník obětem 1. světové války u kostela svatého Floriána v Podbradci

Mezi stromy východně od kostela svatého Floriána v Podbradci stojí pomník čs. samostatnosti a padlým.

Spolek pro vojenská pietní místa:

Nápis:
NA PAMÁTKU
ČS. SAMOSTATNOSTI
A
NAŠIM PADLÝM
R. 1914 – 1919

BRÁDKA FRANT 1891 – 1916
BUK FRANT. 1875 – 1915
HRUŠKA FRANT. 1874 – 1918
MAREŠ ANT. 1885 – 1918
SVĚRÁK ANT 1881 – 1919
TURAN VÁC. 1894 – 1919
VILHELM ANT. 1889 – 1917
CINGR JOS. 1881 – NEZVĚSTNÝ
HUSÁK VÁCL. 1890 – „

(J.SAIC Z BUDYNĚ)

Poznámka: pomník značně narušen povětrnostními vlivy

Centrální evidence válečných hrobů pomník eviduje pod číslem CZE4211-00682:

Jedná se pískovcový čtyřhranný pomník, v horní části na tomto pomníku je busta TGM, Pomník je věnován 9 obětem 1. světové války S NÁPISEM: NA PAMÁTKU ČS. SAMOSTATNOSTI A NAŠIM PADLÝM R.1914-1919. Drátěný plot byl odstraněn. Některá jména na tomto pomníku jsou špatně čitelná.

Plot je vidět na starších fotkách:

Jak vidno z fotografií, nápis byl někdy v relativně nedávné minulosti vyzlacen:

Wiki hovoří o „pomník padlých nebo nezvěstných legionářů“, ale nikde jinde tento údaj nelze ověřit.

V knize Tatíčku, vrať se k nám 3 je pomník popsán na stranách 140 a 141:

O realizaci pomníku padlým velké války bylo rozhodnuto v roce 1925 na schůzi zastupitelů obce, Sokola a sboru dobrovolných hasičů. Přípravný výbor za předsednictví Františka Venta zadal stavbu budyňskému kameníkovi Jaroslavu Saicovi ml., jenž pomník zhotovil za částku 7 000 Kč. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 11. července 1926 a slavnostní řeč pronesl starosta obce Josef Markvart.

Pomník byl zhotoven z hořického pískovce a umístěn do těsné blízkosti kostela sv. Floriána. Architekturu pomníku tvoří komolý čtyřboký dřík s bustou Tomáše G. Masaryka, který dosedá na nižší podstavec umístěný na stupňovité základně. Na čelní straně dříku jsou vedena jména devíti padlých a věnování. Podstavec doplňuje reliéf vavřínové a lipové snítky a autentika kameníka. Za druhé světové války byla busta prezidenta z pomníku sejmuta. Znovu se na něj vrátila v roce 1945, ale po roce 1948 z něj musela být opět odstraněna. Dočasně byla na pomník instalována v roce 1968, jen aby byla v roce 1969 opět snesena. Po roce 1989 se ji podařilo zásluhou Iva Markvarta, ředitele lounské městské knihovny a rodáka z Podbradce, nalézt a osadit na obnovený pomník, jenž byl znovu odhalen v roce 1990.

Web o TGM (s chybou v datu na pomníku):

Dne 11. července 1926 byl v Podbradci (dnes součást obce Mšené-lázně) slavnostně odhalen pomník padlým rodákům v první světové válce z hořického pískovce s nápisem: „Na památku čs. samostatnosti a našim padlým r. 1914-1918“. Odhalení pomníku provázela lidová slavnost a hudební koncert. Na pomníku se nachází busta prezidenta Masaryka, kterou z hořického pískovce zhotovil sochař Jaroslav Saic mladší z nedaleké Budyně nad Ohří. U pomníku si místní lidé v průběhu doby připomínali při nejrůznějších příležitostech osobu prvního prezidenta. Jedním z takových okamžiků byla i Masarykova smrt. 19. září 1937 se místní obyvatelé shromáždili před pomníkem a vyslechli rozhlasový projev Edvarda Beneše.

Osudy této sochy byly podobné jako osudy jiných Masarykových pomníků. Za války byl odstraněn a vlastenci uschován. Po válce znovu odhalen a po únoru 1948 znovu odstraněn. V době pražského jara 1968 byla socha znovu odhalena, ale na začátku sedmdesátých let bylo opět odstraněna a uložena v depozitáři litoměřického muzea. Po listopadu 1989 díky neúnavné snaze místního rodáka, ředitele lounské městské knihovny Ivo Markvarta byla znovu instalována a v létě 1990 slavnostně odhalena na pomníku padlých.

[text: Michal Pehr]