Hrad Milštejn

Na území CHKO Lužické hory mezi Rousínovem, Trávníkem a Nadějí se nachází zbytky hradu, nazývaného Milštejn.

Napsat, že je tu něco k vidění, to moc nejde. Ono toho zrovna moc nezbylo. A pokud sem už někdo zamíří, není to většinou kvůli samotnému hradu, ale kvůli skalní bráně (o té však možná někdy jindy).

Nejjednodušší cesta je po červené turistické značce ze Svoru a Rousínova, nebo neznačenou cestou z Trávníků či Naděje.

Já tu byl v roce 2013 v září, kdy ještě bylo listí na stromech, a ničeho si nevšiml. I proto jsem se v říjnu 2017 vrátil, vybaven podrobnějšími informacemi, abych si prohlédl to malinko, co zbylo. Jde o jednu jedinou zeď. Hradní zříceninu postihl neradostný osud, o němž napovídá německé jméno Mühlstein, v překladu Mlýnský kámen. Těžil se tu pískovec na mlýnské kameny, a hrad, vlastněný po celou svou existenci Berky z Dubé, až na zmíněnou zeď vzal za své.

Pokud tedy budete mít oči na stopkách, na jediném zachovaném skalním hřbetu objevíte pár metrů zdiva. Proluka v této hradbě je pozůstatkem brány. Z vnitřního prostoru, kudy vede značka, je hradba vidět lépe, než z opačné strany. Z té je skalní hřbet se zdí skryt za stromy.

Něco málo z historie z netu a knih (Rudolf Anděl, Jan Kabíček: Hrady a zámky severočeského kraje, Severočeské krajské nakladatelství 1962 / František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu Česká Lípa, Argo 2000):

Milštejn je zřícenina hradu v Lužických horách ve výšce 562 m n. m., asi 3,5 km severně od Cvikova. Přesná doba založení hradu není známa. Soudě dle ostatních budovaných lokalit byl hrad založen v 2. polovině 13. století na ochranu zemské stezky vedoucí z Lipé přes Sloup, Cvikov, Krompach a Ojvín do Žitavy. Prvními známými vlastníky hradu byli Berkové z Dubé, významná větev rodu Ronovců.

V druhé polovině 13. století v severní oblasti Čech při Lipské obchodní stezce páni z Vartenberka a Ronovci budovali opevněná sídla (Sloup, Vartenberk, Lemberk, Lipý, Frýdlant a další). Je doloženo archeologickými nálezy, že v té době byl na komunikaci mezi Sloupem a Ojvínem postaven i Milštejn.

První písemná zmínka o hradě Milštejn je z roku 1343 v kronice Jana z Gubenu o loupeživém řádění Míšňanů v okolí Žitavy a Ojvína. V knihách pražského arcibiskupství z let 1362-1379 je jmenován jako majitel panství zahrnující i Milštejn Jindřich Berka z Dubé. Po jeho smrti roku 1404 se hradním pánem stal jeho syn Hynek Dubský, který se jako první z Berků psal Hynek z Milštejna. Ke hradu patřilo městečko Cvikov a vsi Kunratice u Cvikova s tvrzí, Lindava, Velký Grunov, Horní a Dolní Světlá, Mařenice a Krompach.

Když roku 1433 Hynek zemřel, hradním pánem se stal syn Jindřich Berka z Milštejna. Po jeho smrti se roku 1444 panství ujal jeho stejnojmenný syn. Ten od krále Ladislava získal město Lipou (dnešní Českou Lípu). Spojení milštejnského panství s Lipou a v r. 1502 za Petra z Lipé také s panstvím zákupským znamenalo, že vrchnost přenesla své sídlo do těchto živějších center a význam Milštejna upadal.

Na Milštejně byla ponechána silná posádka 12-16 zbrojnošů, kteří doprovázeli kupecké vozy na cestě z Žitavy do Prahy a také zde vybírali clo, mýtné. Hrad neztratil svůj vojenský význam, neboť v roce 1456 byl v pokračujících lužicko-vartenberských válkách dobyt Lužickým vojskem.

Roku 1502 získal zákupské panství společně s panstvím Milštejn Václav Berka z Dubé. O dva roky později vše prodal svému strýci Petrovi Berkovi z Dubé. Roku 1518 od jeho synů Zikmunda a Jiljího získal zákupské panství bez Milštejna jejich bratranec Zdislav Berka z Dubé a panství Milštejn dokoupil až roku 1532. V roce 1532 se Zdislav Berka z Dubé a Lipé, tehdejší vlastník i panství Milštejna rozhodl odejít do Zákup (na renesanční zámek) a odtud pak spravoval i Milštejn a okolí.

Záznamy o krádeži v roce 1588 dosvědčují, že ještě koncem 16. století zde bylo vybavení, ovšem v té době již opuštěné sídlo chátralo. Kolem roku 1590 zde zůstal jen jeden strážný a v roce 1634 byl hrad poničen švédským vojskem generála Bannera. Berkové drželi zákupsko-milštejnské panství do r. 1612, kdy je již zadlužené koupil Jan Novohradský z Kolovrat.

V okolí hradu se těžil křemenný pískovec pro výrobu mlýnských kamenů (odtud název hradu), brusů a prý dokonce dělových koulí od 13. století. Maximálního rozvoje těžba dosáhla v 18. a 19. století. Zasáhla i vlastní hrad a jeho samotné základy – a způsobila tak jeho faktický zánik, skála byla odtěžena včetně zbytků zdiva.

Postupně byly odbourány hradní věže. Kolem roku 1685, za panství zákupského knížete Julia Františka Saskolauenburského ze Zákup, byla zbořena velká hradní věž, protože padající zdivo ohrožovalo dělníky v lomu pod ní. Druhá věž se zřítila roku 1726 a zbytky věží byly odstřeleny cvikovským polesným Franzem Homolkou roku 1793.

Milštejn byl poté jmenován v záznamech jako lom na panství Zákupy. Na konci 19. století si lom pronajali bratři Istraelové z Drážďan. Tehdy zde pracovalo asi 100 dělníků a mlýnské kameny zde vyráběné a opracované v blízké osadě Naděje byly prodávány i do řady dalších zemí Evropy. Ročně se zde vyrobilo na 600 mlýnských kamenů. Těžba byla ukončena kolem roku 1910.

O podobě hradu tak lze jen spekulovat na základě několika dochovaných obrázků. Nejvíce se dá najít ve výše zmíněné knize o hradech Českolipska, kde je i situační plán. Skalisko, z něhož se původně vypínaly tři vrcholky, určilo nepravidelný půdorys areálu, obehnaného pevnou hradbou se střílnami, která vyplňovala i průrvy mezi skalami. Hrad stál zřejmě na dvou souběžných skalních hřebenech, z nichž východnější byl později kompletně vytěžen.

Dvojice bran, jedna vytesaná do pískovce a druhá zděná, zachycená ještě na rytinách z druhé poloviny 19. století, umožňovala přístup do hradu od severozápadu, kde zřejmě stávalo předhradí, chráněné asi jen dřevěným plotem.

Vlastní výše položený hrad obepínala 2 m silná hradba s ochozem a 60 cm širokou parapetní zdí s úzkými střílnami. Ještě koncem 19. století byla v této hradbě asi 3 m vysoká a 4 m široká vstupní brána, vedle níž byl malý okenní otvor. Později ale brána zcela zanikla a z hradby se dodnes zachovaly už jen nevelké zbytky na temeni hřbetu jižně od skalní brány.

Hlavní válcová věž stála s největší pravděpodobností na jihozápadním okraji hradu. Údajně byla asi 40 m vysoká a za jasného počasí z ní bylo vidět až na návrší před Prahou. Druhá menší věž byla patrně někde na severní straně, zcela jistě ale nestála na vrcholu skalního masivu. Jeho využití pro hrad sice archeologické nálezy potvrdily, ale zároveň vyloučily, že by zde stála jakákoliv zděná stavba. Nepravděpodobné je i využití nynější plošiny za skalní bránou, která zřejmě vznikla až po zániku hradu na kamenné suti, nasypané během těžby. Činností lomu byl také zcela změněn prostor bývalého hradního nádvoří, v němž dnes stojí dřevěný srub.