- Plastika s mozaikou Čtyři roční období u obchodního střediska ve Stránského ulice v Litoměřicích
- Mozaika v hale hlavního nádraží v Ústí nad Labem
- Mozaika Slunce na obchodním středisku Lučan v Postoloprtech
- Mozaika na bývalé fontáně na náměstí Míru v Litvínově
- Mozaika Pocta dělnosti severních Čech na budově bývalého Krajského národního výboru v Ústí nad Labem
- Mozaika Město a chemický závod Lovosice u kruhového objezdu v ulici Krátká
- Část skleněné mozaiky Země v areálu Českého porcelánu v Dubí
- Mozaika Oslava práce na sídlišti Písečná v Chomutově
- Mozaika s reliéfem Postava u kruhového objezdu ve Školní ulici v Chomutově
- Mozaika na fasádě bývalého obchodního střediska Jitřenka v Chomutově
- Mozaika před vstupem do kostela svatého Bartoloměje v Rakovníku
- Mozaika Pieta na stěně kostela svatého Bartoloměje v Rakovníku
- Mozaika s fontánou u Clam-Gallasova paláce v Lázních Libverda
- Mozaika v prostoru pod terasami budovy Magistrátu města v Mostě
- Část skleněné mozaiky Země v atriu Magistrátu v Mostě
V čekárně haly hlavního nádraží v Ústí nad Labem je na stěně ukryta „budovatelská“ mozaika.
mozaika / kámen
Josef Menš (50. léta)
ulice U Nádraží, Ústí nad Labem
vstupní hala hlavního vlakového nádraží v Ústí nad Labem
Pomocí této stručné informace se lze dostat dál:
Původní výpravní pseudorenesanční budova stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží byla postavena v roce 1850. Spojenecké nálety v roce 1945 objekt značně poškodily. Od náletu byla budova v provozu jako funkční provizorium prakticky až do loňského roku, kdy byla ukončena modernizace celého objektu, která se stala jednou z nevýznamnějších investičních akcí Českých drah v uplynulých dvou letech. Teprve v roce 1950 bylo definitivně rozhodnuto o obnovení poškozené budovy. O šest let později vyzdobili vstupní halu Josef Sychrovský a Miroslav Matuš ornamentálním sgrafitem s rostlinnými motivy a děčínský malíř Josef Menš rozměrnou barevnou mozaikou z kamene, která byla zachována do dnešních dní. Ve středu mozaiky je umístěn horník s kahanem a sbíječkou, který má po své levé ruce slévače a ženu se srpem a snopem obilí a po pravé zahradnici a laboranta. Postavy měly představovat typická zaměstnání pro Ústecký kraj v duchu socialistického realismu.
Figurální mozaika pro halu hl. nádraží v Ústí nad Labem, 1955
Malíř Josef Menš (1920 Hrochův Týnec – 1983 Děčín) studoval v ateliérech na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a po dokončení studia působil jako učitel výtvarné výchovy. Často pracoval na úkolech do veřejného prostoru. Navrhnul několik skleněných mozaik pro Ústí nad Labem a pro Most: ve vstupní hale nádraží ČD v Ústí nad Labem mozaiku s postavami dělníků, další na sídlišti Severní terasa tamtéž, nebo před mateřskou školou ve Stříbrníkách a pro interiér základní školy na Kamenném vrchu (1980). V prostoru v Muchově ulici v Ústí nad Labem se uplatnily Menšovy mozaikové kompozice na betonových plastikách. Představují děti hrající si pod sluncem, volejbalisty a fotbalisty. V Mostě pod terasami budovy magistrátu je zasazena kamenná mozaika se třemi ženskými postavami z roku 1975.
Rozměrná barevná mozaika z kamene v modernizované výpravní budově hlavního nádraží prokoukne. Odborníci postupně čistí nánosy špíny a mastnoty z pěti postav, které vytvořil v 50. letech minulého století děčínský malíř Josef Menš. Cestující mohou restaurátory sledovat přímo při práci.
Rozměrné dílo na stěně v čekárně hlavní budovy léta zůstávalo bez povšimnutí, mnozí Ústečané ani nevědí, že něco takového v budově je. „Čistíme a zintenzivňujeme barvy, protože je na díle prach a hlavně mastnota. Používáme napařovačku, kdy špínu změkčíme a mechanicky odstraníme,“ řekla ČTK restaurátorka Magdalena Kracík Štorkánová.
Rozdíl mezi očištěnými a zaprášenými kamínky je dnes už dobře vidět. „Barva krásně vylezla. Je z toho vidět, že autor sbíral kameny s vášní, je jich na třicet druhů. Překvapilo nás, že tam je i onyx, určitě by byl zajímavý nějaký geologický rozbor,“ uvedla restaurátorka. V havarijním stavu zatím zůstává modrý rám uměleckého díla.
Pseudorenesanční budovu nádraží z roku 1850 značně poškodily spojenecké nálety v roce 1945. O obnově se rozhodlo v roce 1950 a o šest let později ji vyzdobil Menš mozaikou.
Uprostřed díla je horník s kahanem a sbíječkou, po své levé ruce má slévače a ženu se srpem a snopem obilí a po pravé laboranta a zahradnici. Postavy představovaly typické profese v regionu v duchu socialistického realismu. Zřejmě i díky tomu hrozil mozaice zánik při rozsáhlé rekonstrukci nádražní budovy v letech 2011 a 2012. Na svém místě nakonec zůstala i po povodni v roce 2013.
Josef Menš vytvořil velkoplošné mozaiky při budování nového Mostu v 70. letech minulého století. Jeho syn je autorem mozaiky, kterou odborníci snímali ze zdi na Masarykově třídě v Ústí nad Labem před půl rokem, uložena je teď v depozitáři místního muzea.
Magdalena Kracík Štorkánová na FB:
19. listopadu 2018 – Ústí nad Labem – alegorie severoceskych povolani v 50. letech opet zari krasou kamennych materialu- hotova geologicko-mineralogicko- petrograficka pomucka. Polodrahokamy in Aussig!
