weby pro nejsevernější čechy

Pamětní deska Ludwiga Freunda na domě čp. 76 na Marxově náměstí v Postoloprtech

Článek je součástí seriálu Sochy, skulptury, statue, reliéfy, památníky

Na fasádě domu čp. 76 na Marxově náměstí v Postoloprtech je v jeho pravé části umístěna pamětní deska Ludwiga Freunda.

Mapy.cz:

Pamětní deska je věnována postoloprtskému rodákovi židovského původu Ludwigu Freundovi, významnému vědci, který byl oceňován za mimořádné zásluhy v oblasti zoologie.

Na tabuli nápis:

PROF. Dr. LUDWIG FREUND – přírodovědec
ČESTNÝ OBČAN MĚSTA POSTOLOPRTY
* 19. 6. 1878 V POSTOLOPRTECH
+ 5. 11. 1953 V HALLE n. SAALOU
K UCTĚNÍ PAMÁTKY
PŮVODNÍHO ŽIDOVSKÉHO GHETTA
V POSTOLOPRTECH

Na netu:

Ludwig Freund 1878–1953

Anotace:
Na domě č. 76 na Marxově náměstí v Postoloprtech je umístěna jednoduchá pamětní deska věnovaná zoologovi a parazitologovi židovského původu Ludwigu Freundovi, který se zde v roce 1878 narodil. Deska byla odhalena v roce 1998 u příležitosti 120. výročí jeho narození. Při slavnostním odhalení bylo Freundovi rovněž uděleno čestné občanství města in memoriam. Deska zároveň připomíná existenci postoloprtského židovského ghetta.

Popis:
Freund strávil ve svém rodišti pouze první čtyři roky života, poté se celá rodina přesunula do Prahy. Zde Freund studoval na německém gymnáziu a později na Lékařské a Filozofické fakultě na německé části pražské univerzity (doktorát 1904, habilitace 1908). Zabýval se srovnávací morfologií mořských savců, zejména kytovců a sirén. Na počátku své kariéry působil i na veterinárním ústavu, kde se blíže seznamoval s parazitologií. Již před první světovou válkou podnikal četné výzkumné cesty do severní Evropy. V roce 1922 byl jmenován profesorem zoologie Německé univerzity. V meziválečném období prováděl jednak biologický výzkum kytovců a ploutvonožců Severního a Baltského moře, později se věnoval parazitologickému výzkumu vší a dalších cizopasníků u ryb, ale nejen u nich.

Jelikož byl Freund židovského původu, zasáhly politické události konce 30. let prudce do jeho profesního i osobního života. V roce 1939 byl nejprve poslán na nucenou dovolenou, ale už v roce 1940 byl předčasně penzionován. Svou soukromou knihovnu i rozsáhlé sbírky byl nucen přenechat Zoologickému ústavu. Na samém konci druhé světové války byl Freund deportován do Terezína. Po osvobození čelil, nyní již jako občan německé národnosti, dalším perzekucím a nebyl mu umožněný návrat na univerzitu. Odešel proto do Halle nad Sálou v Sasku-Anhaltsku, kde se v roce 1950 stal řádným profesorem na univerzitě a ředitelem Zoologického ústavu. Zemřel v roce 1953.

Pamětní deska v Postoloprtech upomíná i na zdejší židovské ghetto, které bylo zřízeno na konci 17. století. Jednalo se o jednu slepou ulici (dnes Mánesova). Původně dřevěné domky byly na počátku 18. století doplněny zděnou synagogou, o století později přibyla i škola, v jejímž sklepě se nacházela mikve. Ghetto bylo vlivem série požárů často přestavováno. Jelikož se Postoloprty nacházely na území Sudet, byly po mnichovské konferenci připojeny k nacistickému Německu, a to znamenalo faktický zánik ghetta. Po válce prázdné domy chátraly a některé, včetně synagogy, musely být asanovány. Pozůstatky ghetta, např. budovu školy, lze ale dodnes v Mánesově ulici nalézt.

Tagy