Židovský hřbitov Spomyšl

Severně od obce Spomyšl je v lesích ukryt židovský hřbitov.

Dost dokonale ukryt. Napoprvé jsem ho přehlédl i v mapách.cz. Nevede k němu žádná oficiální cesta, žádné značení. A po současných pěšinách (jak se lze s trochou hledání dočíst, jde o cesty brázdící rekultivovanou pískovnu) je nutno jít s navigací v ruce, protože to vypadá, že sem chodí málokdy málokdo. Kopřivy, ostružiny, větve přes cestu… Na dnes nepochopitelném místě, daleko od současné civilizace.

Mé podezření, že aktuální cesty jsou „mimo“ se potvrdilo v okamžiku, kdy neznatelná pěšina dorazila k pozůstatkům ohradní zdi, kudy se na plochu hřbitova vstupuje dnes, a vpravo od sebe uviděl dva sloupky v místě, kde zřejmě bývala vstupní brána. Možná tu něco z dávné přístupové cesty zbylo, já to raději nezkoumal.

Po vstupu přes zídku jsou vidět novější náhrobky, pro židovský hřbitov až netypicky moderní, povětšinou s převážně českými texty. Místy mezery, místy naopak nahloučené tak, že se mezi ně nedá vstoupit. A po pár krocích překvapení – za touto částí hřbitova za zlomem druhá  (respektive asi první) část. Ve svahu je tu spousta zjevně mnohem starších, obvyklých náhrobků s hebrejskými nápisy.

Na takovém místě hřbitov takové velikosti? Překvapí. Stejně jako jeho poměrně slušná zachovalost (možná pro jeho odlehlost?), i když některé náhrobky poničené jsou.

Wiki uvádí:

Židovský hřbitov ve Spomyšli leží asi 1 km severně od obce Spomyšl, (asi 8 km východně od Mělníka) na kraji lesa hraničícího s polem nad silnicí na Daminěves a Cítov. K založení došlo snad údajně v 17. století, písemně je však doložen až v polovině 18. století. V roce 1829 byl hřbitov rozšířen a byla zde zbudována sekce pro členy pohřebního bratrstva. Do dnešního dne se zde na ploše 1845 m2 dochovalo kolem 300 náhrobních kamenů s nejstaršími z let 1720 a 1721. Zajímavostí je jeden z náhrobků, na němž lze vidět motiv obřízkové soupravy. Pohřby zde probíhaly až do začátku druhé světové války. Z márnice v severozápadním rohu areálu zůstalo jen torzo branky, díky níž je areál volně přístupný.[6] Hřbitov je nemovitou kulturní památkou České republiky.

Židovská komunita ve Spomyšli přestala existovat podle zákona z roku 1890. Do okupace se o hřbitov starala židovská obec v Roudnici nad Labem.

Na obecním webu jen pár fotografií ->

Web o židovských hřbitovech ->

Web o židovských památkách:

Hřbitov se nachází 1,5 km severozápadně od obce, na návrší, na rozhraní lesa a pole. Založen byl údajně v 17. století, v písemných pramenech je poprvé doložen v polovině 18. století, roku 1829 byl rozšířen. Na ploše 1.845 metrů čtverečních je dochováno cca 300 náhrobků od roku 1726 do 30. let 20. století, většina novodobých náhrobků je povalena. Z obvodové zdi z lomového kamene i z márnice zůstaly dochovány jen malé zbytky zdiva.

Do konce 90. let 20. století nebyl hřbitov udržován, jeho plocha byly zarostlá hustou náletovou vegetací a křovím. Po roce 2000 byla plocha hřbitova vyčištěna, byly vztyčeny některé menší náhrobky a nejohroženější historické náhrobky byly restaurovány. V současné době je zajištěna průběžná údržba hřbitova, ve které je nutno pokračovat i nadále. Je nutno počítat s tím, že v nejbližších letech bude třeba vztyčit mnoho desítek povalených náhrobků ze druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století, které jsou téměř všechny povaleny. V další fázi rekonstrukce hřbitova se bude opravovat ohradní zeď z lomového kamene, která je na mnoha místech zřícená, závěrečnou fází pak bude restaurování cenných historických náhrobků, oprava vstupního portálu a zhotovení nové vstupní kované brány.

Inu, náhrobky dnes postaveny jsou, většinou. Nálety bují ve velkém, místy jsou náhrobky zarostlé – možná to bývalo horší, posoudit neumím. Ohradní zeď je ale nadále v katastrofálním stavu a oprava vstupu zůstala jen plánem.

Chewra:

Popis hřbitova:
Situován poměrně odlehle od obce, na návrší. Tvořen jakoby dvěma „patry“, starším (níže směrem k obci) a novějším haskalovým. Haskalové náhrobky z valné většiny vyvráceny, ale dosud čitelné. Nejstarší částí hřbitova je zadní dolní část. Kde nacházíme náhrobky již z roku 1720, 1721. Pak došlo k rozšíření hřbitova směrem dopředu (zde jsou uloženi mj. členové Chevra kadiša – většina vložení pochází převážně z poloviny 19. století) A zhruba rokem 1832 je „datována“ na náhrobku 118 jenda z prvních macev „horního“ patra haskalové části.

Hřbitov je ve středně dobré kondici. Ze dvou set sedmdesáti osmi dochovaných macejv anebo jejich zbytků je čitelných pouze 160, asi polovina ze zbývajících 118 leží lícem dolů; V roce 2005 jsou na hřbitově stále ještě patrny stopy předchozí údržby a péče. Zdá se, že není ani terčem „stezek odvahy“ a milostných dostaveníček omladiny. Díky tomu, že v jeho bezprostřední blízkosti není žádná zahrádkářská kolonie, nestačil se proměnit ve skládku.

Jisté riziko představuje přítomnost akátu, typického pro zdejší krajinu. Nebude-li hřbitovu věnována náležitá péče a údržba, může zde akát přebujet.

Charakteristika a zvláštnosti:
Asi nejcharakterističtějším znakem tohoto lesního hřbitůvku je jeho literární „sláva“. Jedná se totiž o políčko života všech skutečných hrdinů Rakousova půvabného dílka „Vojkovičtí a přespolní“ známého především užším souborem povídek „Modche a Rezi“. Marně jsme doufali, že zde najdeme ležet dokonce i Nacíčka Friedů z Kozarovic, je dost možné, že jsme na jeho macevu skutečně narazili — ale s jistotou to potvrdit nemůžeme. Rakousův život totiž obsahuje oblouk /1862-1935/ a zmíněné povídky vznikaly v letech 1885-1926. „Naše“ Friedy jsme nalezli pouze dva, oba s datem vložení k roku 1810 ale žádný Ignatz ani Jicchak.

Druhým rysem je poměrný „pořádek“ v rozmístění macev. Doložená vročení dokazují zcela zřetelné ukládání ve hřbitovních polích. Zhruba po čtyřech až pěti paralelně ubíhajících řadách. Odzadu a zleva nacházíme vždy v každé „řadě“ nejnižší (nejstarší) dataci vždy zhruba tak čtyři řady na jednu generaci. Směrem doprava se pak letopočty zvyšují. Haskalová část je poněkud méně „důsledná“ – lze předpokládat, že v polovině 19. století se již ujal zvyk zakupoval celá „rodinná pole“, ale rámcově vzato původní „zasedací pořádek“ hřbitova je nadále repsketován.

Třetí zvláštností je poměrně vysoký počet „svozových obcí“; hřbitov sloužil řadě lokalit na okolí. A vysoký výskyt členů Chevra kadiša.

Jazyk a skladba epitafů:
Rámcově lze prohlásit, že jazyk (zejména hebrejština) odpovídá době založení a dalšímu historickému vývoji hřbitova. Na zajímavé titulatury a méně obvyklé obraty upozorňujeme v sekci highlights, nechybí zde ani kryptogramy, jednoduché chornogramy (nejcennější je asi parafráze 91. žalmu u náhrobku 147, ale velice zajímavá je haskalová část hřbitova. Dvojjazyčné nápisy jsou jak hebrejsko-německé, tak i hebrejsko-české a zejména naivita českých veršů se zcela shoduje s představou Rakousových „Vojkovických“. Na některé rovněž upozorňujeme spolu s náhrobky zařazenými mezi spomyšlské „highlights“. Citlivý čtenář však kromě oné „funerální poezie“ zavnímá i myšlenkové prosaky nežidovské funerální dikce. Čím blíže k dnešku, tím řidčeji jsou dítka Jisroele připojována ke svým předkům, ale o to více se odebírají „k životu věčnému“, až je jim nakonec „země lehká“…

Symbolika:
Opět obecně lze říci, že klasické symboly – dobře známé z tradice – potkáváme především v „dolní“ (starší) části hřbitova – převládají symboly kohanim, levitské soupravy a koruny dobrého jména, v polovině 19. století navíc doplněné náznakem parochetu, nechybí ani motivy florální – za asi „nejluxusnější“ symbol lze ve Spomyšli považovat obřízkovou soupravu na náhrobku 081; Většina symbolů je k vidění na fotografiích zařazených mezi spomyšlské „highlihgts“.

Hrady.cz:

Židovský hřbitov ve Spomyšli byl prokazatelně založen v 18. století (snad již v 17. století). Pohřbíváni zde byli zemřelí židovských náboženských obcí z Horních Beřkovic a poté z Vojkovic. Do dnešní doby se zde zachovala řada barokních a klasicistních náhrobků.

Nejstarší dolní, východní část hřbitova z let 1720-1721 obsahuje zachovalé barokní náhrobní stély. O sto let později, v letech 1829-1832 byl hřbitov rozšířen severním směrem a zde byli pohřbeni příslušníci pohřebního bratrstva chevra kadiša. Služba v tomto sdružení byla zdarma a zúčastnit se ji mohli jen důvěryhodní členové náboženské obce, kteří se starali o umírající a obstarávali pohřby. V západní části celého areálu bylo pohřbíváno od konce 19. století až do roku 1938, zachovaly se zde především klasicistní náhrobky. Dnes je hřbitov poměrně zachovalý, bez výraznějších náletových dřevin, pouze kamenná zeď je v rozvalinách a západní straně je opatřena torzem brány.

Památkový katalog:

Židovský hřbitov, situovaný na návrší severně od obce. Náhrobky pocházejí od r. 1726 až do 20. st., v areálu stojí torzo márnice. Je obklopen pískovcovou ohradní zdí s pilířovou bránou. Hřbitov vznikl v 1. pol. 18. st., rozšířen v r. 1829.

Obdélný hřbitov na svahu návrší, delší osou orientovaný ve směru V – Z. Přístup pilířovou bránou od Z. V SZ koutě zbytky zřícené márnice. Předmětem ochrany je židovský hřbitov, ohradní zeď a vymezený pozemek.

Součástí záznamů v Památkovém katalogu jsou zprávy o restaurování hřbitova a vztyčování náhrobků z let 2003, 2009, 2010, 2011, 2012, 2014.

Jan Heřman – Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě; Rada židovských náboženských obcí v ČR 1981:

Rozloha 1845 m2. Židovské osídlení vzniklo před r. 1570. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z 18. století. Barokní náhrobky jsou provedeny ve hrubé žule. Písmo je zde velice rustikalizováno. Náhrobky jsou zdobeny rostlinnými ornamenty. Židovská obec ve Spomyšli byla zrušena na základě zákona z r. 1890. Správu hřbitova převzala před nacistickou okupací židovská obec v Roudnici nad Labem.