Křížová cesta – Stezka smíření na Grabštejně

Na okružní cestě západně kolem hradu Grabštejn je umístěna moderní křížová cesta, nazvaná Stezka smíření.
Informační tabulka uvádí:

Zveme vás na procházku Stezkou smíření.

Krásné pískovcové stély vytvořil akademický sochař Michal Moravec po dohodě s operním pěvcem Luďkem Velem, který ve prospěch hradu Grabštejn uspořádal v letech 1993-2017 dvacet pět benefičních koncertů.

Stezka smíření se vrátila do parku hradu Grabštejn po čtyřech letech právě díky smíření.

Pískovcové stély jsou nyní v majetku obce Chotyně a obec Chotyně velmi děkuje Národnímu památkovému ústavu – Správě státního hradu a zámku Grabštejn za možnost Stezku smíření zde umístit.

Projděte se krásným parkem, prohlížejte si stély a vnímejte, co dokáže příroda i člověk vytvořit.

Text je relativně opatrný a šikovně obchází, co se stalo. Mapy.cz praví poněkud otevřeněji:

Křížová cesta se 14 zastaveními, kterou tvoří stély od sochaře Michala Moravce z roku 2015, lemuje cestu ke hradu Grabštejn. Po neshodách s památkáři byla na 4 roky přenesena na místo zbořeného kostela ve Václavicích. Od roku 2021 byla umístěna zpět ke hradu.

Před kauzou psala o stezce Chotyně:

17. 8. 2016 – Fakticky vzato jde totiž o nepovolené dílo. Této do značné míry absurdní kauzy si média všimla poprvé před rokem (například ZDE). V krátkosti řečeno šlo tehdy o to, že sólista ND Luděk Vele, mající lví podíl na záchraně hradu Grabštejna a organizátor benefičních koncertů, se rozhodl zrealizovat další ze svých snů, a sice doplnit Grabštejn o Stezku smíření s křížovou cestou. Vhodná lokalita se přímo nabízela v podobě zelené turistické značky strmě stoupající z Chotyně k hradu od jihu (MAPA). Luděk Vele v dobré víře, že se nedopouští něčeho nekalého, předběhl úřední razítka, do země zabudoval malé úchyty pro jednotlivá zastavení křížové cesty a malér byl na světě, Velemu byla uložena pokuta a povinnost vrátit stezku do původního stavu. Loňskou benefici tedy křížová cesta neozdobila, ale zastavení byla aspoň vystavená v hradní zahradě a návštěvníkům se líbila.

Jaroslava Neumannová, zodpovídající na Grabštejně za vztahy s veřejností, věc vidí takto: „Problém byl v nedodržení úředního postupu. O projektu se vědělo již loni a vědělo se, že budou problémy. Úřady jsou nazlobené, že se jim to neoznámilo. A ta povinnost nebyla na nás. Je to na našem pozemku, ale ty kameny nepatří nám, nebyla to naše iniciativa. My jsme se k tomu vyjádřili, že s tím úplně nesouhlasíme a jestli to má být, tak tam musí být ta povolení a závazná stanoviska. Mělo to být uděláno tak, že se dohodnou Benefiční koncerty Grabštejn, o.p.s. a my a pak se to dá na ty úřady. To nakonec proběhlo, ale Liberecký kraj vydal zamítavé stanovisko.“

Ono zamítavé stanovisko shora přišlo v září 2015. Zdůvodnění nalezneme na stránkách Libereckého kraje (PDF) v zápisu ze zasedání Výboru cestovního ruchu, památkové péče a kultury Zastupitelstva Libereckého kraje ze dne 24. 9. 2015. Jednou z položek 7. bodu jednání je tato informace: NKP Grabštejn – odbor vydal zákaz realizace křížové cesty, hlavním důvodem bylo záporné stanovisko k pořízení křížové cesty z generálního ředitelství Národního pam. ústavu. Historicky nepodložená křížová cesta. Grabštejn byl vojenský a obranný hrad, církevní tématika není akcentována.

V médiích se objevily informace, že Luděk Vele, aby se vyhnul dalším sporům, křížovou cestu přejmenoval na Stezku smíření. To on ale kategoricky odmítá: „Od začátku to měla být Stezka smíření, kterou lemuje křížová cesta. Nazval jsem to Stezka smíření, protože nahoře na věži je Zvon smíření symbolizující Trojzemí. Stezku jsem myslel jako pandán k tomu zvonu a zároveň jsem si říkal, že čtrnáct zastavení je k tomu přímo předurčeno a ty kecy okolo, že čtrnáct zastavení musí vést ke kapli a že se tam musel stát zázrak a tak podobně? Tak tady to samozřejmě ke kapli taky vede a zázrak se taky stal, protože z ruiny se stala národní kulturní památka. Ano, já jsem porušil jednu věc, zahradní lopatkou jsem připravil uchycení pro ty stély. Dokonce jsem ani nepoužil beton. Kdybych věděl, že se o to má požádat, tak bych o to požádal, mě by v životě nenapadlo, že takováto cestička může ležet někomu v žaludku a že se z toho stane hon na čaroděje.“

A Luděk Vele se nevzdal, letos v červnu křížovou cestu na Stezce smíření přes zamítavé stanovisko osadil. Na celé kauze, která se ze zdánlivě banální záležitosti vyvinula, je nyní nejabsurdnější, že chválou nešetří nejen většina turistů, kteří stezku navštíví, ale ani mě se při psaní tohoto článku nepovedlo oslovit nikoho, kdo by měl s dílem nějaký zásadní problém.

Jaroslava Neumannová k tomu dodává: „Povolený to nebylo a není, ale cesta tady je, ví se o tom, nikdo to už dál neřeší a my její existenci tolerujeme, jsme rádi, že to tady je, nestavíme se proti ní a nechceme to dále rozmazávat. Daly ji sem Benefiční koncerty, které nám hodně pomohly finančně, že se třeba mohla opravit kaple a tak, takže teď je tu i ta křížová cesta. Ještě by bylo dobré, kdyby ji někdo zpevnil a udělal nové zábradlí. Je to sice turistická cesta, ale zasloužila by si lepší úpravu.“

Jana Mlejnecká, starostka Chotyně, jde ještě dál: „Pokutu zaplatily Benefiční koncerty Grabštejn, o.p.s. a případné následky toho, že Stezka smíření byla na jaře osazena, na sebe bere obec Chotyně, protože nechceme, aby v tom byl pan Vele dále vláčen. Nám se projekt velmi líbí a jsme rádi, že křížovou cestu máme.“

Kalvárie je dílem akademického sochaře Michala Moravce, který ji vyrobil jen za cenu použitého hořického pískovce. Luděk Vele o volbě sochaře říká: „Pana Michala Moravce jsem oslovil mimo jiné proto, že jsem si byl jistý, že to není takový blázen, aby tam dělal za každou cenu nějaké extravagance. Pan Moravec vyrobil vzorovou maketu, kterou jsme předvedli paní kastelánce a návrh pak upravili podle jejích připomínek.“

Genezi nápadu osadit zelenou turistickou značku čtrnácti zastaveními Luděk Vele vysvětluje takto: „Ten nápad já už měl léta. My té pěšině říkali Cikcak a přímo si říkala o osazení nějakou takovouto věcí. Já si to měřil a rozmístění jednotlivých zastavení mi tam krásně vycházelo. Křížová cesta má svůj řád, poslední čtyři zastavení mají být blíž sobě a to přesně sedělo, kdyby se prvních deset zastavení umístilo do těch „cikcaků“ stezky a zbylé čtyři do finální části. Bavil jsem se o tom s různými výtvarníky a všichni pro to byli nadšeni. Původně jsem si myslel, že by lidi přímo chodili po těch kamenech, ale to jsme opustili.“

Od června, kdy byla kalvárie instalována, vytvořila s přírodou dokonalou symbiozu. Dá se říci, že flóra dala stélám další rozměr. (Info o symbolice křížové cesty naleznete například na wikipedii.)

Stély čtrnácti zastavení instaloval Luděk Vele s Michalem Moravcem osobně bez přítomností médií. Má pro to pádné argumenty: „…já jsem si na tom nechtěl honit triko. Samozřejmě jsem tam mohl pozvat média a třeba i policajty, aby mi nasadili pouta, ale já si myslím, že takováto niterná věc si nezasluhuje takový humbuk, jak by si někdo přál.“

A podobný názor má Luděk Vele i na případné vysvěcení stezky: „Pakliže křížovou cestu někdy dám posvětit, tak bez vysokých církevních hodnostářů, politiků a médií. Prostě to v klidu obejdeme s místním panem farářem, ale nepovažuji to za podstatné. Ani Zvon smíření není posvěcený, ač mi to lidé navrhovali. Já si dokonce nemyslím, že by kaple sv. Barbory měla být vysvěcená katolickou církví, ta kaple by měla být ekumenická stejně jako tato křížová cesta.“

Ovšem tím to neskončilo, jak informovala média:

28. června 2017 – Hrad Grabštejn přišel dnes o 14 zastavení křížové cesty na Stezce smíření. Pískovcové reliéfy musel iniciátor projektu, operní pěvec Luděk Vele, odstranit. Nařídil to krajský úřad, stély tam umístil Vele bez povolení a navíc se tam podle památkářů historicky nehodí. Vele dnes novinářům řekl, že bude usilovat o to, aby se tam zastavení křížové cesty v budoucnu vrátila.

„Je to symbolická záležitost, která nemůže nikdy nikomu ublížit, jen pomoci. Neumisťoval jsem je sem proto, abych někoho namíchl, ale naopak, abych někomu pomohl,“ uvedl pěvec. Od roku 1993 organizuje benefiční koncerty na obnovu hradu a byl iniciátorem toho, že se z Grabštejna stala národní kulturní památka. Do roku 1989 na hradě působila armáda, a když jej opustila, byl ve velmi špatném stavu. Jeho záchrana stála kolem 100 milionů korun. Kromě státu při obnově pomohly i Veleho benefice. Ročně Grabštejn, který svou současnou renesanční podobu získal po přestavbě v 16. století, navštíví asi 20 tisíc lidí.

Křížová cesta v minulosti na hradě ze 13. století nebyla, turistická stezka v kopci ale k tomu podle pěvce vybízela. „Je úplně předurčena k tomu, aby se lidé pozastavili, pokoukali nebo se jen prošli,“ řekl. Stély vytvořil akademický sochař Michal Moravec a Vele je podél klikaté cesty vedoucí k hradu umístil před dvěma lety bez povolení. Spolek Benefiční koncerty Grabštejn tehdy musel zaplatit pokutu 6000 korun za to, že nebyl proveden archeologický průzkum. Vele to považuje za absurdní, kopal lopatkou maximálně 20 centimetrů hluboko.

Památkový odbor krajského úřadu navíc nařídil odstranění všech 14 zastavení. „Historicky a liturgicky je to naprosto cizorodý prvek pro tento areál. Kromě panského sídla byl samozřejmě užíván i vojensky, to znamená byl to jakýsi opěrný ochranný bod, ale nikdy církev v tomto objektu nijak nepůsobila,“ uvedl vedoucí odboru René Brož. Úřad se opíral i o stanovisko garanta Národního památkového ústavu, který zvolené místo považoval za nevhodné. „Vyústěním Křížové cesty u světského hradu, potažmo u novodobého altánku, by se smysl a zástupná poutní úloha krajinných křížových cest rozhodně popírala. Zřízení křížové cesty je v prostředí hradu Grabštejna velmi sporné,“ uvedl v písemném stanovisku garant.

Podle starostky Chotyně Jany Mlejnkové (Nezávislá), pod kterou hrad katastrálně patří, rozhodnutí úřadu turisté i místní vnímají negativně. „Neslyšeli jsme od nikoho jedinou kritiku,“ řekla. Všech 14 zastavení nechá obec přemístit před pečovatelský dům, u něho bude dřevěná cedule se stručnou historií toho, proč se musela odstranit. „Na ceduli bude název Zvítězila hloupost, ješitnost a blbost – zatím,“ dodala starostka.

Z rozhodnutí krajského úřadu je zklamaný hejtman Martin Půta (STAN), ovlivnit ho nijak nemůže. „Jsem z toho smutný především proto, že kdyby úřednický pohled na svět vítězil celých předchozích 25 let, tak dost pravděpodobně by na Grabštejně byla díra ve střeše a žádní turisté tam nechodili, protože by nebylo na co. Pan Vele a lidé kolem benefičních koncertů dlouhá léta přitahovali ke Grabštejnu pozornost,“ uvedl hejtman.

Český rozhlas:

29. červen 2017 – Pomáhal zachránit hrad Grabštejn na Liberecku. Chtěl, aby k němu vedla i Stezka smíření osázená čtrnácti kameny s reliéfy. Návštěvníka křížové cesty měly zavést k zámecké kapli. Nápad sólisty opery Národního divadla Luďka Veleho ale nesdíleli památkáři. Nařídili mu, aby stély odstranil. Vybavený rudlíkem je ze stezky začal společně s partou přátel postupně odnášet.

„Reliéfy nechceme je dávat do nějaké garáže, tak je umístíme před dům s pečovatelskou službou u nás v Chotyni. Už to nebude tak romantický, protože tahle pěšinka je úplně předurčená k tomu, aby se tu lidé zastavili,“ říká Vele.

Odstranění sledovala i nezávislá starostka Chotyně Jana Mlejnecká. „U domu s pečovatelskou službou budou reliéfy postaveny, necháváme k tomu vyrobit i ceduli, kde bude historie a zdůvodnění, proč odsud musely být reliéfy odstraněny,“ uvedla starostka. Na ceduli, která bude na kameny upozorňovat, bude napsáno „zvítězila hloupost, ješitnost a blbost – zatím.“

Podle vedoucího odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libereckého kraje René Brože musel tvůrce stezky odstranit kamenné reliéfy proto, že tam historicky nikdy nebyly a pro jejich umístění není historické odůvodnění. „Samozřejmě tam hraje roli i to, že celý záměr nebyl v průběhu s vlastníkem ani s orgány Státní památkové péče nijak konzultován, v zásadě to je černá stavba,“ říká Brož.

Stezka smíření na Grabštejně je prozatím minulostí. Tvůrce společně s vedením obce se chtějí zasadit o to, aby v budoucnu cestu k hradu reliéfy opět lemovaly.

Na novém místě (Liberecký Deník):

9. 7. 2019 – Vykopat díru, vzít zhruba stokilogramovou stélu, zasadit ji do výkopu a zasypat. Takový byl čtvereční program čtyřčlenné pracovní čety pod vedením operního pěvce Luďka Veleho. Všechny úkony zopakovali celkem čtrnáctkrát – právě tolik zastavení má totiž křížová cesta, která od čtvrtka stojí u bývalého kostela ve Václavicích na Liberecku.

Křížovou cestu od sochaře Michala Moravce si lidé pravděpodobně pamatují z jiného místa: před několika lety lemovala stezku k nedalekému hradu Grabštejn. Postavená ale byla bez povolení i archeologického průzkumu a podle památkářů se tam nehodila, Vele tak dostal pokutu a cesta musela pryč. Následně stála před pečovatelským domem v Chotyni, včera pak změnila místo potřetí.

Ve Václavicích totiž před časem odhalili základy bývalého kostela svatého Jakuba, zbořeného v roce 1976. Archeologický průzkum pak objevil také základy původního kostela z dob středověku a další dobové artefakty. Podle Josefa Horinky, starosty Hrádku nad Nisou, pod které Václavice spadají, tak umístění křížové cesty na tomto místě skloubí jak minulost, tak současnost.

„Myslím, že to zde spolu může fungovat jako zajímavé setkávací místo pro potěchu oka, kde každý může vidět, kde kostel kdysi stával a k tomu jako třešničku na dortu ty novodobé stély,“ řekl starosta.

Křížová cesta, nazvaná jako Stezka smíření, patří zmíněnému opernímu pěvci Luďku Velemu, který na hradě Grabštejn léta pořádal benefiční koncerty a pomáhal s jeho opravou. „S tím, že nevede na Grabštejn, už jsem se smířil,“ uvedl Vele. Podle svých slov byl ale jeden čas tak „namíchnutý“, že přemýšlel o jejím přesunutí do Švýcarska.

„Procházel jsem si tam cestu Viléma Tella zakončenou překrásnou kaplí. Mluvil jsem s několika lidmi, kteří říkali, že by s tím starosta nejspíše neměl problém,“ zavzpomínal Vele. Nakonec si ale uvědomil, že cesta je určená pro zdejší lokalitu.

S novým umístěním je prý spokojen. „Skoro v každém kostele křížová cesta je a tady už také bude. Paní starostka je trošku zklamaná, že se stezka přemístila z Chotyně. Řekl jsem jí ale, že jsem přesvědčený, že by tady mohla fungovat,“ dodal bývalý sólista Opery Národního divadla.

Lidé si čtrnáct kamenných stél budou moci prohlédnout například už 27. července, kdy se tu bude konat tradiční Svatojakubská pouť, areál je ale veřejně přístupný i normálně. Křížová cesta navíc není poslední úpravou, kterou tu město chystá. „Celé to tu plánujeme zatravnit, bavíme se také o tom, že bychom znovu na místo, kde dřív stával, vrátili kříž. Také bychom chtěli symbolicky vztyčit oltář, ne v původní, ale v nějaké novodobé podobě,“ popsal starosta Horinka.

Archeologové podle něj na místě kromě pozůstatků kostelů objevili například mince ze sedmnáctého století nebo kosterní ostatky. „Minimálně jednu z koster bychom chtěli podrobit genetickému zkoumání,“ nastínil Horinka.

Návrat stezky:

Stezka smíření se po čtyřech letech vrátila na Grabštejn

Zveme vás na procházku Stezkou smíření. Krásné pískovcové stély vytvořil akademický sochař Michal Moravec po dohodě s operním pěvcem Luďkem Velem, který ve prospěch hradu Grabštejn uspořádal v letech 1993 – 2017 dvacet pět benefičních koncertů.

Stezka smíření se vrátila do parku hradu Grabštejn po čtyřech letech právě díky smíření. Pískovcové stély jsou nyní v majetku obce Chotyně a obec Chotyně velmi děkuje Národnímu památkovému ústavu – Správě státního hradu a zámku Grabštejn za možnost Stezku smíření zde umístit.

Projděte se krásným parkem, prohlížejte si stély a vnímejte, co dokáže příroda i člověk vytvořit.

Toto je text na ceduli, kterou uvidíte od hlavní brány do hradu, když se podíváte směrem k Chotyni. Mám velkou radost, že se podařilo Stezku smíření ke hradu vrátit. Šipka na ceduli vás nasměruje k první stéle křížové cesty a postupně dojdete až ke čtrnácté stéle. Na konci je kámen s názvem Smíření 2015 a je zde uveden také autor. Novému umístění předcházelo několik jednání na různých úrovních. Velký dík patří současné kastelánce hradu Grabštejn Mgr. Věře Ozogánové, která mi s novým umístěním velmi pomohla. Hodně pomohl i hejtman Libereckého kraje pan Martin Půta. A moc mě potěšila archeoložka Národního památkového ústavu paní Renata Tišerová, když mi sama nabídla pomoc, že pro jednotlivé stély mi připraví umístění do
země, aby bylo vše pod odborným dohledem.

Pro mě je Stezka smíření jasným a nezapomenutelným vyjádřením díků pro hlavní postavu dvaceti pěti benefičních koncertů, protože bez nich by hrad Grabštejn vůbec nebyl tak krásný, jaký
teď je.

V dalších číslech Chotyňáčka si připomeneme historii benefičních koncertů.

Starostka

Když jsem aktuálně cestu procházel, šel jsem bohužel odzadu. A ke svému velkému překvapení skončil u třetího zastavení. První dvě jsem prostě nenašel, i když jsem se zdržel bloumáním snad 10 minut navíc… Takže si jejich obrázky vypůjčím z webu Drobných památek, protože já je nafotit nemohl. Kde je jim konec, netuším.